Christian Humberg

Populární knihy

/ všech 5 knih

Nové komentáře u autorových knih

Strážci Aquaterry

„Začátek byl trochu krkolomný a měla jsem problém s orientací v postavách i prostředí. Po chvíli se to, ale srovnalo a zbytek knihy už se četl dobře. Kniha je určena spíše mladším čtenářům a tomu odpovídá i styl psaní. Přesto že již nepatřím do cílové kategorie tak mě kniha bavila a měla zajímavou zápletku. Postavy jsou sympatické a kromě prvních pár stránek je děj svižný. Byla to velmi příjemná oddechovka s dobře vystavěným světem.“... celý text
— Kate3003

Strážci Aquaterry

„3,5/5 Více než YA mi Strážci Aquaterry připadají jako vyloženě dětská kniha, i když v dnešní době jsou tyto pojmy poněkud zpřeházené. Toto označení samozřejmě dosti ovlivnilo má očekávání z knihy, čekala jsem více akce, hlubší zápletky atd. Nakonec mi ale kniha připadala jako něco, po čem bych sáhla třeba ve třinácti. Když na knihu s odstupem nahlížím jako na dětskou, jsem vlastně docela spokojená a líbila se mi. Příběh nás zavede do budoucnosti, do uměle vytvořeného města plného nové techniky a různých národností. To je moc povedená myšlenka, kterou se tady povedlo hezky popsat. Postavy byly milé. Líbilo se mi, že zde sledujeme partu kamarádů a zbytečně do ní nezasahuje romantika. Velké plus má u mě kniha za popisy příslušníků různých národností, jejich vlastností a dovedností. Každá tak mohla být plně pochopena a příběh byl o něco zajímavější. Kniha se četla moc dobře. Převážně díky tomu, že je poměrně jednoduše napsaná. Ocenila jsem i názvy jednotlivých kapitol, na které jsem se v případě této knihy plně soustředila. Děj jako takový mi připadal trošku překombinovaný, všech těch napínavých scén a překážek bylo příliš. Nejen, že tady máme různé národy, některé z nich navíc vypadají například jako kočky nebo hmyz. Navíc nezapomínejme na všemožnou technologii a (samozřejmě) umělou inteligenci. Přesto, kdyby mi bylo třináct, nejspíš bych byla nadšená a ze samého napětí nevydržela sedět na židli. Co je ovšem největším zklamáním, za což samozřejmě nemůže kniha ani autoři, bylo obrovské množství chyb v textu!“... celý text
— oblakaknih

Ďábelské zrcadlo

„Tahle série byla moc milá. Já už jsem na ni moc stará, takže ji nedokážu plně docenit, ale pro čtenáře, který hledá něco o trochu náročnějšího než První čtení je to myslím ideální... Co se týče konkrétně tohoto dílu... přiznám se, že to bylo docela strašidelný - tak akorát strašidelný, protože tady si můžete být jistí, že nikdo nedojde úhoně a nakonec všechno dobře dopadne, ale přesto vám z toho co se děje tak trochu běhá mráz po zádech. (Dobře, jsem trochu citlivá, co se týče horrorových zrcadel, ale kdo ne?) "U Hranatého stolu," opravil ho Questrik. "No, dokážete si asi představit, jak se rytíři Hranatého stolu tenkrát styděli, že v boji proti Achnatonovi selhali. Proto se nabídli, že mi s hlídáním zrcadla pomůžou. Původně jsem to nechtěl, ale řekni skupině silných a zkušených mužů, kteří se na tebe dívají jako smutná štěňata, že jejich pomoc nepotřebuješ?" Překlad tu místy trochu pokulhává, nejsem si jistá, jestli to nebylo třeba menší přehledností originálu (nebo vyloženě chybami autorů), ale někdy jsou tam drobné kiksy - někdo mluví zevnitř, aby vzápětí vešel a párkrát je něco prostě jen řečeno neelegantně, případně je rozklížená větná vazba, ale... jsou to celkově spíš drobnosti a myslím, že spousta lidí si toho vůbec nevšimne... Taky až teď jsem si všimla, že autoři pojmenovali démona Achnaton... to je trochu zvláštní... zvlášť proto, že žádná reálná vazba na skutečného Achnatona tam není... No, ale ostatně co... Pro mírně pokročilé čtenáře rozhodně doporučuji, překvapuje mě, že knížky nejsou známnější...“... celý text
— Jass

Duchové z hlubin

„Zábavné čtení pro děti. Bavil nás už první díl a ani tento nezklamal. Děti byly napnuté a nadšené ...a jasně, že jdeme do dalšího dílu ;) Naprosto souhlasím s Barzou.“... celý text
— š.m.i.k

Tajemná korunovace

„Tak tohle bylo neuvěřitelné překvapení, po prvních dvou dílech, které mě nijak zvlášť nenadchly jsem rozhodně nečekala, že autoři přijdou s vlastní celkem originální kulturou inteligentních bytostí. Ze začátku jsem byla trochu skeptická, ale prostředí si mě rychle získalo. Navíc má tentokrát zápletka hlavu a patu, nevyskytují se tu žádné výrazné nesrovnalosti a... celkově nemám co vytknout. S čistým svědomím doporučuji začínajícím čtenářům se zájmem o fantasy. P.S. Pokud jste hmyzí fobikové, tak ke knížce přistupujte s jistou opatrností, nicméně já musím říct, že i jako člověk, který má problém se dotknout i nakreslené kudlanky a strašilky jsem si knížku výjimečně užila a překvapivě jsem z ní neměla žádné hororové pocity...“... celý text
— Jass

Přejít na knížky autora