Christian Dunn

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

Gotrek a Felix
Gotrek a Felix
Rytíři cti
Rytíři cti

Nové komentáře u autorových knih

Gotrek a Felix Gotrek a Felix

„Jedna novela a několik povídek. Raději mám klasický romány, ale přečíst to byla povinnost... No novela od Longa Trolobijcova čest. Mám jedinou otázku, proč takhle nepsal i klasický díly.. Opravdu mě to bavilo a jako že dost.. Za zmínku stojí ještě Dvě koruny Ras Karímu což je taky od Longa a taky dost povedený (velmi milé překvapení) A ještě Zlodějka mysli s Požíračem mrtvých jsou slušné počiny. Zklamaní je Soudek Wynterse od Reynoldse (po cestě lebek a hadí královně jsem čekal víc) .. a nejhorší za mě Místo tichého shromáždění a poslední rozkaz což byla nuuuuudaaa.. Zbytek průměr až podprůměr..“... celý text
— BigFous

Rytíři cti Rytíři cti

„Výběr dvanácti povídek z Warhammeru spadající spíše do oblasti šedého průměru. Moje hodnocení je rozhodně ovlivněno tím, že se k povídkám obecně stavím dost rezervovaně. Člověk je na jednu stranu natěšený, krátký formát slibuje dynamický a úderný zážitek, čtenář se těší na svěží jednohubku. Realita je však téměř vždy opačná, krátké příběhy, bez začátku, bez konce a nedostatek prostoru k vystavění hloubky a pohlcení čtenáře. Obvykle kladně hodnotím pouze povídky, kde nalézám nějaké spojení se známými příběhy a postavami, zde ten krátký formát funguje, někdy překvapivě dobře. I přes tuto opakovanou kritiku čas od času po povídkové knize sáhnu. Jaký jsem tedy měl dojem z této? Za zdařilé mohu označit pouze čtyři povídky - Dědic a syn, Morová jáma (Nurgle!), celkem zábavná je i Gentlemanská válka, a v případě, že je čtenář obeznámen s trilogií Matthias Thulmann - Witch Hunter, tak pak i povídka Volba nenávisti. Nemohu říct, že bych tehdy litoval utracených peněz a času, konec konců je to Warhammer, takže krutost, temnota, chaos a smích krvežíznivých bohů jistou úroveň zaručuje. Přesto mi přijde, že ty čtyři víceméně povedené kousky jsou přeci jen trochu málo.“... celý text
— thorir

Rytíři cti Rytíři cti

„Povídky, jak už název napovídá, se točí kolem kladných protagonistů. Povídky mě převážně bavily, ocenil jsem hlavně ty z Bretonie, která je jinak ve Warhammer světě na vedlejší koleji. Např. první povídka Víra, nebo Dědic a syn. Jsou zde i horší povídky, ty lepší ale převažují. I poslední povídka, která je nejkratší, je pro fanoušky tohoto univerza velmi "informačně" přínosná a zajímavá. Kniha se mi četla dobře, doporučuju ji nejen zasvěceným fanouškům, ale i nováčkům, co se tohoto světa týče.“... celý text
— šmerdžito

Gotrek a Felix Gotrek a Felix

„Táto kniha nie je až taká zlá, ako sa môže zdať, no stále je v nej niekoľko príbehov, ktoré vôbec nemuseli byť napísané! Mne osobne sa najviac páčili oba príbehy od N. Longa - Long totiž vie (ako) písať! Okrem toho stáli za to aj: 1. "Požírač rodných" (príbeh, ktorý sa ľahko venuje ogrej kultúre - za to palec hore); 2. "Zlodějka mysli" (príbeh, v ktorom sa C. L. Werner opäť venuje skavenej rase a mám taký pocit, že Kostilam v tomto príbehu je tým Kostilamom vystupujúcim v "Thanquolovej zkáze"). Zvyšok príbehov je buď totálny balast a brak (napr. "Soudek Wanterse", "Proroctví", "Tilejský talisman" či "Poslední rozkaz") alebo sú príbehy také nudné a vy už dopredu tušíte, čo sa nakoniec stane (napr. "Místo tichého rozjímaní" a "Pohreb Gotreka Gurnissona"). Napriek tomu som rád, že som si knihu mohol prečítať a tróni v zbierke kníh venujúcich sa ságe o Gotrekovi a Felixovi. Česť tejto dvojici!“... celý text
— Miro.slav

Gotrek a Felix Gotrek a Felix

„Nechtělo se mi věřit, že by antologie povídek o mém oblíbeném macho-borci Gotrekovi mohla dopadnout až tak špatně, jak veškerá hodnocení naznačují, ale ono je to ve finále ještě daleko horší. Navíc, jako bonbónek na červy prolezlém dortu, se zde ve většině povídek ani Gotrek s Felixem téměř nevyskytují, tudíž název knihy je lehce zavádějící. Hned první povídka z pera Nathana Longa - dlouhodobého následníka trolobijeckého vyprávění, který přebral žezlo po mistru Kingovi, nazvaná "Trolobijcova čest", je ve zkratce o tom, jak se G a F nechají najmout do armády, která má v nějakých dolech či co, pobít armádu nějakých potvor, tak tam jdou, mydlí se s nimi, pak se "naprosto nečekaně" ukáže, že za tím stojí krysáci a hlavní dvojka následně vykydlí všechny hlavní záporáky. Nic víc, nic míň. A tahle naprosto neinvenční, nezajímavá, nemastná a neslaná pointa byla roztažena do délky sta stránek, což je vážně vrcholně ubíjející. Celé to zachraňuje pouze fakt, že na rozdíl od některých dalších povídek je Longův spisovatelský styl velmi přehledný a i přes nekonečnou nudnost povídky velmi čtivý. Další povídka "Soudek Wynterse" už byla lepší. Krátká, docela svižná, i když opět nekomplikovaná a lineární. Gotrek a Felix se zde vůbec nevyskytují, jsou jen parkrát zmíněni a hlavním hrdinou je zde vtipný trolobijce Snorri. Typický humor spojený s jeho postavou táhne prakticky celou povídku. Třetí v řade je "Místo tichého shromáždění". Opět nejsou hlavními hrdiny ti, co jsou napsáni na obálce knihy, ale jeden poutník, který s nimi putuje a jde navštívit po dlouhých letech klášter, kde kdysi dávno studoval a nedopatřením zde zjistí jedno temné tajemství... povídka oplývá velmi dobrou, tajemnou a lehce pochmurnou atmosférou. A docela mě bavila, uměla udržet napětí. Jenom John Brunner - autor této povídky - snad nikdy předtím nečetl žádnou knihu z trolobijecké ságy, protože to, jak zde vykresluje Gotreka, nemá s trolobijcovou povahou snad vůbec nic společného. Po téhle stránce tragédie. Dalším kusem je "Požírač Rodných", kde se Felix s Gotrekem zavážou pomoci jedné spisovatelce zachránit její sestru z rukou ogrů, kdy si ji jeden z nich chce dokonce vzít za ženu. Tohle nebylo špatné, takový solidní průměr. Povídka s názvem "Proroctví" nás vezme zpět do časů knihy "Zabíječ Bestií" a tak nějak vyplní chybějící místa, co se týče dějové linky čarodějných dvojčat, která pomáhala Arekovi v jeho dobyvatelské cestě za zničením města Praag. Kvituji jako velmi zajímavý nápad, kdy povídka vyplňuje mezery v již dříve napsané knize, jenže tohle je tak nudná kokotina, že jí není rovno. Není zde vůbec žádný děj, celé to těží jen z nostalgie a opět - Gotrek a Felix zde téměř vůbec nejsou přítomni. Příšerná volovina, kterou jsem se prokousával s opravdovou nechutí. No a potom přichází naprostý vrchol hnoje - "Tilejský Talisman", od největšího prasete, které se kdy opovážilo svými litery poskvrnit fantasy žánr. David Guymer, autor totálně nečitelného a zmatečně nepřehledného hnoje, kterým byla zatím poslední kniha ze série GaF, a to "Město Zatracených", si s touto povídkou jen utvrdil svůj status prvního spisovatele, kterého naprosto nenávidím. Stejně jako u jeho výše zmíněné knihy, tak i zde jsem musel některé odstavce přečíst několikrát, abych aspoň rámcově pochopil co se v nich přihodilo a zároveň jsem opět musel trpět jeho styl psaní, kdy se mi pod přečtenými písmenky děj ne a ne zobrazit před očima. Dokonce ani pořádně nevím, o čem ta chaotická slátanina byla. Tenhle idiot nemá ani na to, aby v Black Library vařil uklízečkám kafe a proto nechápu, jak je možné, že ho nechali dokonce napsat poslední dva závěrečné díly celé Gotrekovy ságy. Vážně se bojím až vyjdou česky, protože i když budou byť jen o třídu lepší, než "Město Zatracených", nebo tato povídka, tak to pořád budou nestravitelné blitky. Tfuj tajxl ! "Poslední Rozkaz" a "Zlodějka mysli" byly tak nudný opruz, že už si vůbec nevzpomenu, o čem vlastně byli a to jsem je četl včera ! Trochu klasičtější pojetí Gotrekových dobrodružstvích se opět vrátí v povídce "Dvě koruny Ras Karímu", která byla čtivá, svižná, přehledná a po všech stránkách fajn. Bylo zde tajemství, milostný trojůhelník, velké bitvy, zajímavý závěr a celé to mělo typickou auru trolobijeckých dobrodružství. Tohle mě bavilo. Poslední povídkou v tomto sborníku je "Pohřeb Gotreka Gurnissona", který vůbec není tím, co by si čtenář představil. Nevím, co zvláštního bych o ní řekl, je to prostě průměr a účinkuje zde Ulrika a hlavními padouchy jsou opět otravní Skaveni. Abych to tak nějak shrnul...jsem zklamán víc, než jsem čekal a vážně mě to mrzí, protože Gotrek je hrdina, na kterém jsem vyrostl a kterého mám do dnešních dnů stále na svém čtenářském TOP. Škoda jen, že série s jeho dobrodružstvími upadla tak nehorázně hluboko. ale to by letos měla podle všeho aspoň trochu změnit "Hadí Královna" ...“... celý text
— Gordonlord

Přejít na knížky autora