Antonín Polách

česká, 1959

Populární knihy

/ všech 12 knih

Nové komentáře u autorových knih

Mezi císařem a papežem Mezi císařem a papežem

Pro mě obrovské překvapení, které se preklopilo poté, co jsem se přestal udivovat nad nepravděpodobnosti učených hovorů mezi hlavní hrdinkou a historickými osobnostmi, v požitek z četby, který umocnil i skvělý poznámkový aparát. Těším se, až az si od autora přečtu další knihu.... celý text
Dudák1979


Stín Persepole Stín Persepole

Nebudu se zdržovat. Jestliže máte rádi Egypťana Sinuheta, pak Stín Persepole je přímo pro vás. Nevím, proč má tak málo hodnocení, ale ve svém věku už necítím podiv nad sebevětší hloupostí lidskou, takže berte prosím málo čtenářů jako úlitbu moudrosti, neboť jen hlupáků je mnoho.... celý text
hanpari


Páté přikázání Páté přikázání

Příjemné, odpočinkové čtení zasazené do doby před bitvou na Bílé hoře a těsně po ní. Líbí se mi knihy, jejichž děj je zasazen do konkrétního historického období a autor kromě příběhu samotného připomene i důležité historické momenty. Zde je krásně popsáno, jak naše země byla počátkem 17.století téměř stoprocentně evangelická, načež po Bílé hoře nastal čas tvrdé rekatolizace.... celý text
Ravic63



Mezi císařem a papežem Mezi císařem a papežem

Opravdu nádherný historický román, svědčící o tom, že autor skutečně umí psát na úrovni známých světových romanopisců. Tady jde o zpracování doby kostnického koncilu na počátku 15. století, kdy autor doslova čtenáře vtahuje do děje a místa.... celý text
ViolettaCh.


Richenza Richenza

Richenza nebo také Eliška Rejčka je asi spolu se svou protivnicí Eliškou Přemyslovnou literárně nejvíce zužitkovanou ženskou postavou našich dějin. Není se co divit obě žily v bouřlivém období které nastalo po vymření Přemyslovců, k nimž obě patřily, a obě se dění té doby aktivně účastnily. Byl jsem zvědavý jak se tohoto tématu chopí Antonín Polách, neboť tuto dobu mám docela načtenou a jsem celkem spokojený, bylo znát že Polách byl při psaní hodně ovlivněn paní Ludmilou Vaňkovou ale to mi nevadilo protože tvorbu paní Vaňkové mám rád, váhal jsem mezi čtyřmi a pěti hvězdami a musím dát čtyři, protože jsem ke konci knihy při vyprávění o Závišovi z Falkenštejna opět narazil na ten nesmysl že byl popraven naostřeným prknem, popravovalo se Plknem, což byl popravčí meč nebo sekera.... celý text
nero 13