Antonín Klimek

česká, 1937 - 2005

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

/ všech 14 knih
Boj o hrad I. + II.
Boj o hrad I. + II.
Československá zahraniční politika 1918 - 1938. Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů
Československá zahraniční politika 1918 - 1938. Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů
Velké dějiny zemí Koruny české. Svazek XIV., 1929–1938
Velké dějiny zemí Koruny české. Svazek XIV., 1929–1938
Československo 1918–1938 I.
Československo 1918–1938 I.

Nové komentáře u autorových knih

Československá zahraniční politika 1918 - 1938. Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů Československá zahraniční politika 1918 - 1938. Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů

„Velice pěkně a především čtivě zpracována historie zahraniční politiky ČSR do r. 38.“
— Kulm

30.1.1933 - Nástup Hitlera k moci: Začátek konce Československa 30.1.1933 - Nástup Hitlera k moci: Začátek konce Československa

„Pan Klimek jako vždy bezvadně dokáže shrnout, ale zárove%n lidově popsat danou historickou etapu, událost, osobnost apod. Speciálně tato kniha mě velmi bavila. Doporučuji!“... celý text
— PavlosikCZ

Boj o hrad II. Boj o hrad II.

„Skvělá odborná historická kniha pojednávající o realitě politických praktik v éře První československé republiky, navazuje na první díl. Vidíme zde jednak realistickou Hradní politiku prezidenta Masaryka, kterému vypomáhá Edvard Beneš, která se často staví do opozice vůči agrárnickým koaličním vládám a parlamentní politice. A občas vidíme, že tito pánové jsou schopní všeho, aby nakonec protlačili to své. Zároveň tak vidíme, že politické praktiky jsou stále stejné. Druhý díl je věnován letům 1926 - 1935, kdy prezident Masaryk již není tak čilý a musí politicky prosadit svého nástupce, Edvarda Beneše.“... celý text
— Kuža007

Boj o hrad I. Boj o hrad I.

„Skvělá odborná historická kniha pojednávající o realitě politických praktik v éře První československé republiky. Vidíme zde jednak realistickou Hradní politiku prezidenta Masaryka, kterému vypomáhá Edvard Beneš, která se často staví do opozice vůči agrárnickým koaličním vládám a parlamentní politice. A občas vidíme, že tito pánové jsou schopní všeho, aby nakonec protlačili to své. Zároveň tak vidíme, že politické praktiky jsou stále stejné. První díl je věnován letům 1918 - 1926, kdy je prezident Masaryk ještě čilý a je aktivně schopen vykonávat svůj úřad.“... celý text
— Kuža007

30.1.1933 - Nástup Hitlera k moci: Začátek konce Československa 30.1.1933 - Nástup Hitlera k moci: Začátek konce Československa

„Klimkova knížka sleduje téma ve velmi široké perspektivě, pojednává tedy např. o vztahu Čechů a Českých Němců v XIX. století, o vzniku Výmarské republiky, ideové podstatě a každodennosti nacionálního socialismu či o zahraniční politice nacistického Německa. Hlavní důraz klade na Sudetoněmce za I. republiky. Autor píše svěže, výklad oživuje kolorujícím detailem, jako jsou dobové popěvky a hesla, citáty z proslovů či pamětí nebo různé zajímavosti (věděli jste, že "Kde domov můj" se textově inspiruje Goethem a hudebně Mozartem? :)). Vyniká vyvážeností, s jakou jsem se zatím asi ještě nesetkala. Zejména kapitoly o česko-německém soužití nahlížejí na tuto "kulturní občanskou válku" z obou úhlů. K otázkám ideologie Klimek cituje názory více autorů, často protikladné (Nolte vs. Reich). Informačně je knížka na svůj rozsah až neuvěřitelně výživná, místo hysterického moralizování se snaží dopátrat se jádra věci. Jedna z nejlepších, které jsem na tohle téma četla. Nerozpakuje se poukázat ani na skutečnosti pro Čechy nelichotivé, o kterých se historikové bavívají mezi sebou, ale ve veřejném prostoru moc nerezonují. Kupříkladu že Češi na Pařížské konferenci při vytyčování hranic tvrdili, že Sudetoněmců je milión a půl místo tří miliónů (tedy více než Slováků, kteří se však na rozdíl od nich nemuseli spokojit se statutem "menšiny"); že vláda za Velké hospodářské krize soustředila pomoc na etnicky české území místo nejhůře postižených Sudet; že po roce 1918 masově propouštěla německé občany z úřadů a armády, policie váhala zasahovat při pogromech na německá kina, kavárny a obchody atd. Na druhou stranu jsou tu i fakta nahrávající českému narativu: například že nevíme, kdo v Kadani vlastně začal střílet první, totiž jestli čs. armáda, nebo němečtí civilisté. Nezdá se mi, že by byl Klimek - na rozdíl třeba od prof. Jana Rychlíka - přesvědčený o předurčenosti první republiky k zániku v důsledku její "menšinové" politiky. Ale v kombinaci s Rychlíkovými přednáškami o útlaku Slováků, Rusínů a dalších národností mě osobně Klimkova knížka vede k dojmu, že stát založený na brutální perzekuci všech kromě Čechů a aktivistické části Slováků (kteréžto národy dohromady tvořily s bídou 50 % obyvatelstva) nebyl životaschopný ani legitimní. Knížka zkrátka ukazuje, PROČ v něm Sudetoněmci (ani ostatní vyjma stále menší části Slováků) být nechtěli. Vysoké hodnocení jí nedávám proto, že by autor sdílel názor s mojí maličkostí - btw nesdílí -, ale proto, že je podle mého přesvědčení fér. Vidím to ze sudetského pohledu, nicméně titul tu má i dva další pozitivní komentáře a je v doporučené literatuře pro kurz z české státnosti, takže asi bude přijatelný pro obě strany. :)“... celý text
— JulianaH.

Přejít na knížky autora