Allison Dickson

americká

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Nové komentáře u autorových knih

Ta druhá paní Millerová Ta druhá paní Millerová

„Tak tohle byl podfuk na čtenáře! Podle začátku to vypadá na oddechové čtení, ke konci první části začíná přitvrzovat a na začátku druhé části – velký zvrat (který příjemně překvapí)! Čtenář je napjatý, jak to bude pokračovat, postavy ho za tu dobu začaly zajímat, chce vědět, jak to dopadle a... autorka začne vršit jeden nesmysl za druhým! Nedává to smysl. Ani trochu. Postavy se chovají nelogicky a velké odhalení na konci proběhne klasicky vyprávěním u stolu. Na to, že všem tečou nervy a na stole leží zbraň, mají všichni účastníci zamotaní do kauzy dlouhé promluvy, nikdo je nepřerušuje a nechá je odvyprávět příběh na celou stránku... Druhá část knihy byla prostě zklamáním. A finální opětovný zvrat, který opět nedával smysl, na poslední stránce knihy, byl už jen takovou třešničkou na dortu...“... celý text
— Blanka_cte

Ta druhá paní Millerová Ta druhá paní Millerová

„Nebylo to špatný. Taková pohodová, oddechová knížka, pro mě, s nudnějším začátkem a hodně nepravděpodobným příběhem, ale plná zvratů a mě fakt zajímalo, jak to autorka celé pojme a jak celý ten neuvěřitelný příběh ukončí.“... celý text
— Makůvka

Ta druhá paní Millerová Ta druhá paní Millerová

„Tak tohle byl opravdu divný příběh. Tedy četlo se to dobře to ano, ale tolik nepravděpodobných situací, místy je to hodně slabé, vlastně jsem při hodnocení velmi rozpačitá. Přečetla jsem, dojem ve mně asi dlouhodobě nezanechá.“... celý text
— Alienn

Ta druhá paní Millerová Ta druhá paní Millerová

„A mě se to líbilo! Chvilku trvalo než se člověk do znuděného života bohaté paničky zakousnul, ale pak už to frčelo. Nějak jsem netušila kterým směrem se příběh bude ubírat, proto jsem byla krásně překvapená jak to autorka navlíkla. Pravda, v reálném životě si nedovedu představit jak by to fungovalo, ale proč ne? Za mě fajn, lehko-thrillerové čtení. Co vy, komu vlastně patří váš život?“... celý text
— Ketrin.TR

Ta druhá paní Millerová Ta druhá paní Millerová

„Tohle jsem fakt nečekala! Vážně jsem myslela, že to bude blbost a že v knize půjde o něco trochu jiného. Že druhá paní Millerová bude někdo jiný a stane se jí to jinak. Ale postupně... Kniha je rozdělena na dvě části. Paní Millerová a Ta druhá paní Millerová. Obě části mají zhruba stejný počet stran, ale jsou teda rozhodně jinačejší. Phoebe je klasická znuděná manželka, která sedí věčně doma a nudí se. A když je manžel v práci, může aspoň v klidu chlastat. Přeci jen, ona je ta, která má peníze. A kdyby se jí něco stalo... No, a potom uvidí Jakea. Ten jí zaujme tak moc, že udělá něco, co neudělala už hodně dlouho. Vyleze z domu a seznamí se s novými sousedy a stane se novou nejlepší kamarádku matky toho rošťáka. Ale v pohodě, před pár dny mu už bylo osmnáct  ;) A tam končí anotace. Skoro u poloviny knihy, kde začíná druhá část. A já musím říct, že jsem to tak trochu čekala. Jenom jsem nečekala, jak tu prekérku pan Miller vyřeší. Nebo dovolí, aby byla vyřešena. A nesmíme zapomenout na vyděrače! Co se dělo v druhé části bylo...trochu zvláštní. Nedovedu si představit, jak by to fungovalo v praxi, ale oceňuji originalitu a zápal postav do toho jít. Nechci psát spoilery, ale tohle vůbec není jako Žena v okně, absolutně vůbec nic z toho, spíš jsem si během čtení vzpomněla na knihu Přiveď mě zpátky. Jenom bacha. Neni to psychologickej román. Ani psychologickej thriller. Což jsem myslela, že budu číst. Takže tam není takový to napětí a tápání, který od toho očekáváte. Sice ve vzduchu visí to tajemno ohledně toho, kdo je ten vyděrač, ale to je všechno. Ta druhá paní Millerová je taková lehčí detektivka. Kde si v hlavě dáte několik scénářů a ty jsou od začátku dané a na konci se uvidí, co z toho byla pravda. Nestalo se mi, že bych v hlavě vytvářela jeden víc absurdnější scenář, než ten předchozí, a stavěla je na sebe. Tolik napínavé to nebylo. Jenom jsem chtěla rozluštit záhadu "kdo, proč a kdy" a kdo je vyděrač a ono "proč". A ti další taky, no... :D Ve výsledku jsem četla dobrou knihu, u které jsem ráda za existenci knihoven. Na jedno přečtení dobré. Ale že bych toužila znovu se začíst? To fakt ne. Je to takový milý průměr, ale kvůli tomu, co mě překvapilo milý nadprůměr. Pokud vám jde o lehký čtení před spaním nebo na odpoledne k čaji, rozhodně ale doporučuji. Autorka příjemně překvapila  :) Škoda jenom, že vyšlo v klasickém "Argo style". Kniha má 300 stran. A vypadá na mnohem víc. Klidně to mohlo vyjít jako paperback, protože knihu přečtete někam cestou ve vlaku a zpátky dáte zbytek. Ale chápu, že to někdo vzdá před tím, že se něco začne dít. Ale to bývá u podobných knih většinou v polovině knihy. Tady to vážně nečekejte jinak ;)“... celý text
— Lenka.Vílka

Přejít na knížky autora