Alejo Carpentier

kubánská, 1904 - 1980

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

/ všech 8 knih
Svěcení jara
Svěcení jara
Ztracené kroky
Ztracené kroky
Výbuch v katedrále
Výbuch v katedrále
Harfa a tieň
Harfa a tieň

Nové komentáře u autorových knih

Království z tohoto světa Království z tohoto světa

„Z pohľadu dneška sa sa ťažko hovorí o magickom realizme, a pokiaľ sa nemýlim, sám autor odmieta (zázračné reálno). Kniha sa zázračne vytratí z vášho reálna po prečítaní, ale aj keď to môže znieť ako "ster", myslím to pozitívne. Celý čas navodzuje pocit, že si čítate v rozprávke, a pri tom má dosť krutý obsah, ktorý ale dokázal Carpenter fenomenálne ukryť do svojej štylistiky. Fakt dobré čítanie.“... celý text
— debreno

Kráľovstvo z tohto sveta Kráľovstvo z tohto sveta

„Ano, tohle je rozhodně dobrá kniha. Řemeslně výborně zvládnutá (básnicky krásné popisy haitského přírodního i kulturního prostředí, funkční umělecká zkratka), a navíc napsaná v duchu autorova vlastního programu. Carpentier už v předmluvě (slovenské vydání, 1984) říká, že evropské literatury neumějí magický realismus, jelikož naši autoři, ostatně imaginativně chudí, v zázraky nevěří. On, Latinoameričan, v ně věří, a jedině proto o nich může psát. Pro mě měla knížka přidanou hodnotu: dočetla jsem se v ní o haitských dějinách, které jsem doteď znala jenom mlhavě z jednoho iberoamerikanistického kurzu. Pamatuji si, že na přednáškách se mě genocida bělochů na Haiti dost dotýkala, ovšem tady je její líčení podrobnější a sugestivnější. Určitý problém vidím v tom, že autor jako by ji mezi řádky schvaloval. Masový vrah lidí i zvířat Mackandal je pro něj rozhodně hrdina, tak jako pro většinu současných Haiťanů/Indios obecně. A já si nemůžu pomoct, ale v životě jsem četla jen jeden text, který by se ke genocidě stavěl ještě shovívavěji než "Království". (Mimochodem ne, nebyl to Mein Kampf, ale starozákonní kniha Ester.) I hlavní hrdina Ti Noel, který nám má být určitě sympatický, je několikanásobný vrah, plenitel a pachatel znásilnění. V mnoha bodech souhlasím s kritikou evropských kolonistů, kterou autor prostřednictvím svých černošských hrdinů podává. Ale genocida je poněkud krajní řešení, nemluvě o tom, že (opět jako v knize Ester) hrdinové vyvražďují nejen ženy a děti, ale i zvířata nepřátel. Upálení chrtů v psinci utěsněném dehtem mě namíchlo nejvíc, snad ještě vedle zazdění arcibiskupa zaživa. Až doteď jsem nečetla knihu, u které bych skoro všem postavám přála dlouhou bolestivou smrt za to, co provedly. Odnáším si závěr, že dějiny Haiti jsou snad ještě odpudivější než dějiny průměrné evropské země, a to je co říct. Pak taky že multikulturní společnost je bedna s dynamitem (ale to jsem věděla už předtím, a nejen na základě dějin karibské oblasti). A že bych měla víc číst latinskoamerické autory, protože co do literárních kvalit jistě nepatří na periferii. Tímto děkuji své středoškolské profesorce, že s námi kubánskou literaturu probrala, a tím mě přiměla vylovit Carpentiera z knihobudky. :)“... celý text
— JulianaH.

Kráľovstvo z tohto sveta Kráľovstvo z tohto sveta

„V hlave mi najviac utkvela absolútne bizarná epizóda s haitským kráľom Henrim Christophom. Najprv som si myslel, že je to len výmysel, čuduj sa svete, je to skutočná udalosť. Aj na toto sú knihy skvelé, tie výlety do minulosti. Človek sa dozvie o veciach, o ktorých nikto nepíše, čo otvára nové obzory, nové súvislosti. Kniha ponúka zaujímavé zrovnanie s mnou nedávno čítanou Podzemnou železnicou, ktorú som neprijal príliš nadšene. Kráľovstvo..., s ktorým ho spája podobná téma, ukazuje, že kniha môže byť oveľa údernejšia aj bez zbytočných popisov krutostí a môže tak spraviť dokonca odľahčeným spôsobom. Jedna z najzaujímavejších kníh na tému otroctva. A áno, ak máte radi magický realizmus, pripíšte si ďalšie plus.“... celý text
— smazenaryba

Ztracené kroky Ztracené kroky

„K magickému realismu mám dosti ambivalentní přístup. Buď mě kniha svojí imaginací naprosto pohltí a fascinuje anebo je zde druhý a zcela opačný případ. Tím je román Ztracené kroky. Nevadí mí hůře přístupné knihy, které si musí čtenáře získat a očekávají od něj určitou míru pochopení a snad i intelektu. Mám je naopak velmi rád. Ale tohle mi opravdu nesedlo. Alejo Carpentier vtiskl do knihy svůj vlastní život a je to patrné zejména v jeho zálibě v hudbě a architektuře. Ta neustálá deskripce, kdy dokáže na několik stranách popisovat jakou bílou barvou je natřený dům, je šílená. A tohle se v různých variacích táhne celým vyprávěním. Pokud to v nás mělo zintenzivnit představivost o prostředí Jižní Ameriky, tak se to minulo účinkem. Má to spíše retardační charakter, než aby to děj rozpohybovalo a uvedlo do kontextu času a místa. Je to škoda, jelikož námět intelektuála, jenž strádá v běžném životě a hledá vykoupení a nový smysl existence v prostředí pralesních indiánů, je povedený. Nicméně pro mě dopadlo zpracování výše zmíněného motivu k uzoufání nudně a nepřineslo mi žádné literární ani myšlenkové obohacení.“... celý text
— Podravka

Kráľovstvo z tohto sveta Kráľovstvo z tohto sveta

„"Človek vždy túži po šťastí, ktoré presahuje jeho údel."“
— lusila

Přejít na knížky autora