Aldous Huxley

britská, 1894 - 1963

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

/ všech 17 knih
Konec civilizace
Konec civilizace
Brány vnímání
Brány vnímání
Nebe a peklo
Nebe a peklo
Ostrov
Ostrov

Nové komentáře u autorových knih

Šedá eminence Šedá eminence

„Sice jsem knihu nedočetl, ale myslím, že román to není. Kromě historických souvislostí obsahuje i mnoho teologie a popisy mystických vlivů na otce Josefa, což si myslím, že je dobré pro čtenáře, který vystudoval teologickou fakultu. Proto jsem také nebyl schopen knihu dočíst. Asi se budu muset sám nad sebou zamyslet, protože mi přibývá stále více nedočtených knih.“... celý text
— petr_

Konec civilizace Konec civilizace

„Vnímat Huxleyho Brave New World jako nějakou anti-utopii je podle mě chyba a zjednodušení. Ta knížka je víc o tom, čeho se Huxley osobně bál, co viděl jako riziko rychlého vývoje společnosti a jaké nebezpečí cítí. Beru tuto knihu spíš jako osobní zpověď zadumaného člověka, kterou převedl do nějaké čtivé formy. V tomto ohledu je to enormně silné dílo. Přestože je dnes už velmi, velmi (vzhledem k tématice) stará, Huxley se perfektně trefil do podstaty lidské odevzdanosti. Sám sebe později revidoval a viděl 1984 jako trefněji napsané dílo, mám zde ovšem jednoznačný názor - Huxley neviděl za roh a sám sebe nedovedl docenit. Nemohl. Nemohl totiž tušit, co se společností udělá diktaturou zlomená svoboda - a jeho, dnes již přes devadesát let stará, kniha je naopak daleko přesnějším vyjádřením toho, kam společnost spěje. 1984 se velmi často ´cituje´ (kolikrát mám pocit, že hlavně lidmi, kteří ji ani nečetli) jako turbo-odpověď na všechny pocity společenské nedokonalosti, ale minimálně poslední dvě dekády to vidím přesně naopak - je to Brave New World, která mířila do černého a jak stárne, mám z ní den co den ještě silnější zážitek.“... celý text
— _jukL

Konec civilizace Konec civilizace

„Brave New World (správně "Krásný nový svět" - otřesný překlad "Konec civilizace" neuznávám) je dnes velmi aktuální dystopie a v následujících desetiletích bude ještě aktuálnější. Podle mého názoru mnohem více než Orwellovo 1984, které dnes sedí možná tak na Severní Koreu. "Brave New World" je jeden velký myšlenkový experiment, který se snaží dotáhnout do krajních důsledků několik již probíhajících trendů v moderní společnosti: genetické inženýrství, polygamii a volné užívání drog. Společnost, kde se nemusíte starat o to, zda získáte práci, která vám vyhovuje, protože to za vás zařídí genetické inženýrství a "sociální predestinace", kde se nemusíte starat o to, zda si najdete vhodného celoživotního partnera, s nímž byste snad mohli založit rodinu, protože koncepty monogamie a rodiny už neexistují, protože "každý patří každému" a děti se rodí a vychovávají v laboratořích, a kde si nemusíte dělat starosti s žádnými duševními problémy, protože jakmile se s nimi setkáte, stačí si dát trochu "somy" (silné drogy podobné opiu) a jste okamžitě šťastní (a nikdy si na ni nevytvoříte toleranci, takže můžete zobat a zobat donekonečna). Kdo by nechtěl žít v takové společnosti? Vše se zdá být růžové - dokud si nezačnete klást otázky. Je tento způsob života důstojný? Patří váš život VÁM, když všechna rozhodnutí a těžkosti jsou učiněna a překonána za vás? Je opravdu "normální" chtít takto žít? Co je vůbec "normální"? Všechny tyto otázky jsou zosobněny v hlavním antagonistovi takové společnosti, postavě Johna, "divocha", jehož jediná představa o lásce pochází ze Shakespeara, který se stále musí sám rozhodovat, kým je, a který nepoužívá drogy, aby otupil svou emoční bolest. Nakonec se pro lidi z "ideální" společnosti stává podivným druhem celebrity (nebo zrůdy), a protože před nimi nedokáže utéct, nakonec se oběsí. To lze brát jako metaforu definitivního konce křesťanské morálky (založené na svobodné vůli, monogamii a čistotě) v rukou ultra-nihilistického, technokratického světa budoucnosti, jehož první zárodky můžeme vidět již dnes.“... celý text
— MedVed24

Konec civilizace Konec civilizace

„Představte si svět, kde jsou všichni stále šťastní a spokojení. Zní to hezky, dokud se nedostanete k tomu, že nemají na výběr. Nutnost spokojeností je do člověka vštípena na bazální úrovni a udržována pomocí drog. Nespokojenost a nekonformita jsou trestány a jakékoliv kreativní myšlení potíráno. Společnost je fázi vynucené stagnace. Velmi znepokojivé myšlenky poskytující skvělou mentální výživu. Co tady bylo pro mě trochu slabší byl styl. Měl jsem pocit, že se v průběhu knihy tak trochu divně měnil a zcela odbočil v závěru. Ten jistě měl svoji pointu, přesto mi tak úplně ke zbytku neseděl. Za vrchol knihy považuji konfrontaci Johna s inspektorem a požadavek práva "být nešťastný". Co se týče inspektorů jsou těmi, kdo udržují mašinérii v chodu a jediní, kdo že společenské stáze mohou mít nějaký prospěch krom všeobjímajícího vštípeného štěstí. Postavy jsou absolutně jednodimenzionální, ale to v díle jako je tohle asi úplně na překážku být nemusí. Těžké rozhodování mezi 4 a 5. Je to pro mě dost na hraně, ale nakonec dávám "jen" 4. Naprosto geniální vize a myšlenky s víceméně průměrným zpracováním a závěrem, který mi úplně nesedl to k nejvyšší metě o chloupek nedotáhly.“... celý text
— Slezadav

Konec civilisace Konec civilisace

„Nelehké čtení, potřebné čtení. Asi tak jako bych s Divochem říkala, že mám právo být (někdy) nešťastná, tak bych se přimlouvala za přečtení této knihy, která zrovna nepohladí po duši a neodlehčí, ale přinese hluboké a smysluplné myšlenky. Forma mně úplně nevyhovovala, v některých částech jsem při čtení docela plavala, ale jako celek je to podle mě naprosto nadčasové dílo, které má stále, co dát, ba možná může dát časem více a více.“... celý text
— ziriant

Přejít na knížky autora