Albrecht Jockenhövel

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Dějiny světa 1

„Všech šest dílů Dějin světa vypadá velmi impozantně. Co se však skrývá uvnitř? Před čtením jsem očekával shrnutí dějin tak, že si čtenář vytvoří ucelený obraz o celé naší historii. Celý cyklus totiž sleduje vývoj člověka od prvních lidí až do současnosti. Měl jsem dojem, že právě tohle dost rozsáhlé dílo by mohlo tomuto očekávání dostát. Bohužel jsem se úplně spletl. Mám za sebou první díl a ten mě moc zklamal. Kniha je z mého pohledu špatně zpracovaná. V jednotlivých kapitolách někdy uvádí až zbytečné detaily, ale nepopisuje dějiny jako celek. Kapitoly jsou zpracovány jednotlivě a pouze sestaveny do logických celků. Nespojují je však žádné historické souvislosti. Při čtení se ve čtenáři nevytváří žádný příběh. Spíš to vypadá jako téma – konec, další téma – konec. Díky tomuto zpracování se v knize se velmi často vracíme v čase zpět. V polovině celé knihy dokonce téměř na začátek. Jediné souvislosti se nalézají v jednotlivých střetech různých civilizací. Kniha se věnuje hlavně významným panovníkům různých kultur, ale kultura jako taková, náboženství, dosažené technologie, tohle všechno prakticky chybí. Kniha mě několikrát úplně šokovala. Dokážete si představit tří tisíciletou historii Egypta na 33 stranách? To nechcete vidět. A ještě z toho 6 stran zabírá tabulka všech dynastií Egypta. A taky se zde jedná o první opuštění doby pravěku. Historie Egypta je popisována až do roku 300 př. Kr. A pak náhle Mezopotámie, několik tisíc let zpět a opět až do roku 500 př. Kr. Střídání panovníků a válečné střety, prakticky nic víc. Knihu hodnotím jako běžný čtenář bez hlubšího zájmu o historii. Pokud se o historii hodně zajímáte nebo jste dokonce student historie, budete knihu asi vnímat úplně jinak. První vadou, kterou sem již zmiňoval, jsou podrobné popisy některých nálezů v různých lokalitách. Tohle si nikdo nedokáže zapamatovat. Kniha je tak částečně jakoby encyklopedií chronologicky seřazených nálezů. Druhá vada je tragický nedostatek podrobnějších map. Až na pár výjimek úplně chybí tabulky, časové osy, grafy apod. V knize samotné je toho velmi málo. Připravte se, že díky absentujícím mapám, je kniha náročnější na znalost zeměpisu. Kdo se o historii zajímá, tak to nepocítí, ale kniha už předem vyžaduje aspoň nějaké znalosti. Vůbec tak netuším komu je určená. Pro trouby z vesnice jako jsem já to není. Ale proč by to měl číst někdo vzdělanější nevím, takový člověk si spíš najde knihu, která se podrobně věnuje tomu co ho konkrétně zajímá. Třetí chyba je, že kniha obsahuje dost zmínek o různých nálezech, ale není k nim řečeno vůbec nic. Žádná poznámka, prostě nic. Třeba na straně 130 jsou zmíněny Vedrovice jako naprosto ojedinělý nález. Já sem se tam narodil, tak o tom vím a koho zajímá archeologie a byl v Anthroposu v Brně, možná to tam zaznamenal. Ale kdokoliv jiný nebude tušit o co jde. Takových zmínek bylo v knize víc a spoustu věcí jsem musel úplně minout. Moc nechápu proč kniha má jako téma pravěk, když v mnoha kapitolách se dostaneme do mnohem pozdější doby. U Egypta do zhruba 3. stol. př. Kr. Pak u Mezopotámie opět až do 5. stol. př. Kr. Ale například Mezoamerika sahá až k časům objevení Ameriky. A popisy obyvatel žijících za polárním kruhem dokonce do 19. století. Je to jedna z prvních knih, která se věnuje fascinujícímu nálezu Göbekli Tepe v jižním Turecku. Popis tohoto nálezu v knize jsem nepochopil. Čtenář nemá šanci udělat si představu o jak přelomový nález se jedná. Místo aby v knize byla nějaká fotka jak vypadají jednotlivé „chrámy“ je to popisováno v celém odstavci. Jenže to odpovídá celému pojetí knihy. Tuny textu, ale prakticky žádná grafická příloha. Prostě 5* fotek a 12 mapek mě přijde na 440 stran textu trochu málo. Sorry jako. Díky zpracování jsou informace naředěné, protože se věnují hrozně dlouhému období mimo téma knihy. Chybí tomu živost a kniha je tak naprosto bezbarvým akademickým dílem. *viz diskuse Je suchopárná a zcela střízlivá. Jakoby nejasnosti v minulosti neexistovaly. V knize chybí jakékoliv rozpory. Vše je jasné nebo pro rituální účely. Až se mě chce zařvat: „Vypusťte Krakena!!! Teda ehm ne. Dänikena! Ten to tady rozseká.“ Už po třech dnech čtení sem hodnocení snížil na 3 hvězdy. Po dalších pěti to šlo znovu dolů. Tohle zpracování odmítám. K čemu je mi akademická preciznost, když kniha vůbec nepůsobí jako ucelené a hlavně úplné dílo. Je to spíš svazek různých článků a jejich kvalita je díky způsobu podání velmi slabá. 40%“... celý text
— Eldar80

Dějiny světa 1

„Dlho som sa snažil nájsť nejaké nemarxistické syntetické dielo o staroveku (praveku). Náhodou sa mi to podarilo. Prvotné šťastie však zahnal komentár emetiora. Kapitoly o praveku určite niekoho zaujímajú, ale pre mňa to bolo utrpenie. Do čítania som sa nútil a závratné informácie ktoré by sa dali napísať stručne bez straty pointy boli rozpísané na niekoľkých stranách. Orientálne civilizácie som prelúskal celkom rýchlo, tie boli aj celkom pekne napísané len mi vadilo to, ako autor kapitoly o starovekom Egypte doslova odignoroval politické dianie v Starej ríši s argumentom, že sú to len vymyslené politické formulky. Potom zas nasledovala nuda v podobe neolitu v Európe a doby bronzovej a najviac ma z celej knihy bavili staroveká Čína a americké civilizácie. O nich som sa podozvedal asi aj najviac. A najviac si cením to, že som zistil v akom zaostalom stave sú naše učebnice dejepisu hlavne čo sa týka postavenia Afriky ako stojiska dejín. Občas si jednotliví autori pri niektorých témach protirečili - možno to bol zámer, aby si čitateľ utvoril svoj názor. Autori v úvode stále dookola omielali, že chcú opísať dejiny globálne ale stále sa vyhovárali, že najviac archeologického materiálu je v Európe a teda sa na ňu aj zamerali. Ale napriek tomu som rád, že som sa dozvedel aktuálne fakty a že som nemusel siahnuť po nejakej červenej biblii o staroveku (i keď priznajme si, tie boli aspoň čitateľnejšie).“... celý text
— Denny45

Dějiny světa 1

„První svazek Dějin světa není z hlediska běžného čtenáře snadné ohodnotit. Ke kladům knihy zcela jistě patří fakt, že je tvořena dílčími esejemi z per německých odborníků, kteří se daným obdobím a kulturám (a především jejich archeologickému výzkumu) profesionálně a vědecky věnují – tím pádem cokoliv, co se v Dějinách dočteme, můžeme považovat za relativně aktuální a na akademické půdě platné. A právě s faktickou akurátností knihy souvisí i její největší "problém", kterým je dle mého názoru jednak místy až suchopárně vyhlížející strach z jakékoliv nepřesnosti (alespoň malou poznámku například o Semiramidiných zahradách si autoři jistě dovolit mohli), ale v neposlední řadě také její rozpolcenost. Text se sice snaží obsáhnout celý tehdejší svět, ale namísto uceleného přehledu nám z každé kapitoly nabízí jen úzkou výseč extrémně podrobných detailů, nejčastěji právě z pole archeologické problematiky. Zájmový čtenář se tedy utopí v odborných pojmech, které se často vrší v téměř nekonečných odstavcích, student historie nebo historik zase bude postrádat potřebnou hloubku a paradoxně zapláče nad obsahovou stručností. Přes to přese všechno je třeba ocenit snahu kolektivu autorů o globální nadhled v úplných prapočátcích našich dějin. Navzdory její nejistotě ohledně cílové skupiny se nakonec zcela jistě jedná o kvalitní knihu, do "rodinné knihovničky" si však raději pořiďte Toulky.“... celý text
— Emetiore

Přejít na knížky autora