Tomie
Džundži Itó
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/499106/bmid_tomie-Byp-499106.jpg
4
118
22
Je překrásná a svůdná. Jmenuje se Tomie a coby dokonalá femme fatale ničí životy mužů i žen ve svém okolí. Před jejím kouzlem není úniku a nelze se jí zbavit – a že se o to mnozí neustále pokoušejí...
Přidat komentář
Po přečtení, jsem svou crush rozsekal na malé kousky a čekal až se každý z nich promění zpátky v ní ať jich mám co nejvíce. Bohužel se tak nestalo. Mám pocit, že je to celé jen fikce
Takovýto komiks jsem ještě nečetla... nebylo to špatné... ale jen ta samá smyčka události ve 20 kapitolách (až tedy ten konec) ...
Junji Ito je moje srdcovka, jeho horory miluju, jsou děsivé, jsou odporné a zarývají se pod kůži. Tomie je super, ale v jednu chvíli má člověk pocit, že už se hodně opakuje, což je škoda. Každá kapitola má sice něco nového, ale princip je pořád stejný. Až poslední tři kapitoly vypadají, že přijde nějaký zvrat a ty mě s tou úplně první bavily nejvíc.
Velice zajímavé ale.... Proč jsou všechny nejlepší knihy a seriály tak dlouhé???!!?!?
Může se zdát, že Tomie je poněkud nesoudržná. Sám bych ji rozdělil na tři části; první víceméně končí kouskem Vila, poslední pak tvoří závěrečná trojice příběhů. Vše mezi tím se sice může jevit jako více či méně originální recyklace původního nápadu; ty však vnímám jako doplnění původního mechanismu tvořícího legendu o kráse a smrti. Celý tento opus mi tak dává smysl i přestože se Tomie „množí“ takřka geometrickou řadou. Vzhledem k povaze její existence lze předpokládat, že v pozadí příběhu jich stejně rychle ubývá.
Dalším bonusem je, že příběh Malíř se objevil již ve svazku Balonky oběšenců, kde na mě působil trochu jinak (asi chápu, proč byl vybrán). Taktéž bylo zajímavé sledovat, jak se autorův styl kresby i vyprávění postupně měnil až na současnou úroveň. Možná se tento soubor příběhů někomu nebude zdát tak bizarní jako jiné autorovy díla, ale za mně dost dobrý. Zachytit krásu Tomie se podařilo perfektně a jedinou vadou na kráse jsou snad jen občasné nevěrohodné reakce postav.
Rozhodně doporučuji všem milovníkům hororu... a taky Tomie.
Tomie se mi zatím ze všeho od Ita četla asi nejhůř. Vadí mi že jednotlivé povídky působí jako pokračování té předchozí, ale zároveň jako nějaký úplně random příběh s jednou stejnou postavou (kromě posledních 3 kapitol, které navazovaly opravdu pěkně).
Celkově je příběh Tomie fajn, jen se její osud pořád moc opakuje a trochu se divím, že s tím, jak rychle a v jakém množství se množí, že jí ještě není plný svět.
Itó patří k mým nejoblíbenějším autorům. Nebojím se ho označit za skutečného mistra hororu. Ovšem po spirále a Balónkách jsem si nebyl jistý, zda mě ještě dokáže překvapit. Zase to ale dokázal.
Tomie je spojení děsivé myšlenky se skvělým zpracováním a precizním uměním mangy. Každý hororový nadšenec si tu na své přijde. Ať už se jedná o děsivé obrázky nebo o nepříjemně mrazící atmosféru.
Autor celou myšlenku zpracoval do několika příběhů, z nichž některé jsou celkem rychlé a hrají hlavně na rychlou děsivost, a jiné na vás naopak budou působit pomaleji, dokud nepřijde vyvrcholení. Tohle mi perfektně sedlo, protože autor perfektně příběhy poskládal, takže se delší střídaly s těmi kratšími a mně to jako čtenáři vyhovovalo.
I když to tak na první pohled nemusí vypadat, tak Tomie obsahuje opravdu hlubokou myšlenku. Už jste se někdy zamysleli nad nesnesitelnou krásou, která vás sice těší na pohled, ale zároveň vše ničí a nejde se jí nikdy zbavit? Přitom vám autor vše hned neprozradí. Budete muset taky přemýšlet, a to jen dokazuje, jak moc hluboké to bylo.
Začal jsem s balónky, potom šel na spirálu a pokaždé si říkal, že to už jen tak něco nepředčí, ale pokaždé jsem byl vyveden z omylu. Tomie mi opět dokazuje, jak skvělý autor Itó je a já vám ji všem mohu jedině doporučit.
Setkání s Tomií předčilo veškeré mé očekávání. Jednak jsem byla zvědavá na původ a vývoj tohoto námětu, protože tato femme fatale je autorův prvotní námět a zároveň i klíč, kterým si otevřel dveře do světa mangy, a pak jsem také chtěla vědět, kolikrát lze jeden jediný motiv přepracovat, aniž by to čtenáře unudilo k smrti.
V prvním případě jsem si užívala autorův styl, který se v průběhu vytváření "Tomie" úžasně vyvinul. Od prvních kresbiček, které připomínají aspirující manga-malůvky ze sešitu fyziky středoškolského studenta, se s každou další povídkou víc a víc projevuje ten osobitý, okamžitě rozpoznatelný styl mistra Itó, kterým se čtenáři tak rádi nechávají strhnout do propasti hrůzostrašné a překrásné imaginace.
A v tom druhém případě, Itó nám velmi přesvědčivě ukazuje, že jeden motiv má tisíce způsobů zpracování. Ano, některé povídky byly kvalitnější a rozmanitější, jiné byly naivnější a snad i předvídatelné. Ale přesto jsem i v půlce tohoto opusu (téměř 750 stran bizardních hororů!) nestačila zírat, jakými zvrácenými směry se Itó neváhá vydat.
Myslela jsem, že po "Rybách", "Spirále" či "Balóncích oběšenců" mě už jen tak něco nepřekvapí - ale překvapilo. A neskonale jsem si to užívala. Před krásnou Tomií není v bezpečí nikdo; ale jakým způsobem Vás dostane a zničí, to nikdy nelze odhadnout. V tom tkví její nebezpečné kouzlo.
Tomie je velice dobrý komiks. Příběh je fajn, kresba je skvělá. Některé věci jsou zde repetetivní, ale nakonec to vůbec nevadí. Budete překvapeni, co všechno si na vás autor nachystal, spoustu krásných zvrácených výjevů.
Takový itóovský střed. Divné, znepokojivé, ale víme, že autor umí i víc. Povídky mají kolísavou kvalitu, osobně mě moc nebrala středoškolská dramata, zajímavější mi přišly příběhy cca od půlky. Vzhledem k délce jsou některé motivy a zápletky poněkud repetitivní, ale přesto je to dost zajímavý počin.
Moje první setkání s prací mistra Itóa, Když si po chvilce zvyknete na netradiční způsob čtení odzadu zprava doleva, kvůli původní orientaci kreseb, můžete se nechat unášet podivnými krvavými intrikami překrásné dívky Tomie. Rané povídky jsou trošku kostrbatější ve scénáři a kresba také ještě (zcela pochopitelně) není tak dokonalá, to se s přibývajícími stránkami zlepšuje a zlepšuje. Tomie je vskutku krásná, ale pěkně nevyzpytatelná potvora, kterou nechcete poznat. Tedy jinak, než na stránkách tohohle souboru. Rozhodně ne poslední setkání s dílem mistra Itoa.
Jo! Tohle jo!!
Nevěděl jsem, co do Mistra Ita po dosti hustě masakrální Spirále čekat. Navíc námět mě příšel fádní a vlastně ze začátku mě to tak nebralo. Ale každou povídkou mě Tomie a její krutý svět, její kruté činy a kruté činy jejich nápadníků fascinovaly. Víc a víc. Tak tohle je taky maso!
Jsem okouzlen rozbujelou fantazií Mistra Ita, plné šílených a zničených lidí, puklých srdcí, originálních sebevražd, šílených zabíjáků a pouličních fantómů, bujících vředů s lidskou tváří, rozsekaných končetin i bizarních krvavých bytostí. Každá povídka mě zasáhla víc a víc!
Tomie mě má ve své moci!
Je to špalek bizáru o kráse.
Běda těm, co po ní touží, a běda i těm, co ne!
Vzhledem k tomu, že se tak trochu jedná o časosběrný materiál, je zároveň zajímavé sledovat proměnu Džundžiho roztřesených kresbiček ve fascinující distinktivní unikát.
Džundži Itó a jeho ďalší strašidelný horor. Respektíve hororisko, lebo tento masívny omnibus má skoro 750 strán. Ja som ho prečítal vo vlaku na trase Košice -Bratislava a späť a bolo to veru úžasné čítanie. Tento súbor poviedok o zvodnej, ale nebezpečnej femme fatale Tomie si ma získal. A to veľmi. So zatajeným dychom som sledoval, kam až zájde Itó do akých neprebádaných vôd a bál som sa veru. Riadne strašidelné a dobré to bolo. A keď som potom vo vlaku zaspal, tak sa mi snívalo o Tomie a vystrašil som sa veru... Takže účel si komiks splnil. Preto plný počet...
Onen krátký formát příběhu, který (většinou) nemá přesah do vícero povídek je v podstatě jediná věc, kterou lze Tomii vytknout. Jinak jsem dostal vše, co může Džundži Itó nabídnout. Krásný mix hororu a thrilleru.
Více v recenzích.
Džundži Itó se překonává. Po ujetých Rybách a fascinující Spirále jsem nečekal, že by mě ještě dokázal zaskočit, a ono ejhle: tu máš, čerte, kropáč! Aneb nikdy nepodceňuj Japonce s fantazií, proti níž je i Salvador Dalí pokoutní eskamotér. Tomie má přitom takřka až banální námět – uhrančivá femme fatale vstupuje do života různým mužům i ženám, což je zpravidla vždy počátek šílené noční můry. Autor přitom nepracuje s nápadem bezhlavě a snaží se každý další příběh zasadit do kontextu těch ostatních, tedy v případě, že je to třeba. Fascinující přitom je, že jednotlivé povídky nesplývají, třebaže ústřední motiv je pro každou prakticky stejný. Míra děsu je však proměnlivá, a kde se zpočátku jen pousmějete nad naivitou školáckého hororu, tam už po sté straně jen bázlivě sledujete, kam je tvůrce schopen – a hlavně ochoten – zajít. Koncepce, stavba zápletky, hrdinové i atmosféra, tím vším se od sebe epizody liší, jedno však mají bezesporu společné. Pokaždé dokážou překvapit. A hlavně vyděsit.
Crew tu Tomie vydali v kompletnej verzii a je to veru poriadne veľký titul a 748 strán vám chvíľu vydrží. Je to autorova prvotina a na celkovej kvalite kresby a aj scenára to vidieť. Hlavne prvé poviedky sú ešte dosť jednoducho a nevábne kreslené a to mám inak Itovu kresbu rád. Aj po scenáristickej stránke je to dosť repetitívne dielo a ten istý koncept sa opakuje príliš často v celej knihe. U mňa je to zatiaľ najslabší Ito, aký tu vyšiel, ale aj napriek tomu je to stále kvalitný horor a nemal by ho žiadny fanúšik autora či hororových máng minúť.
Itó je fakt borec, ale Tomie mi po Spirále přišla tak trochu o ničem, i když to tak není.
Pravděpodobně mi tento kousek hodně kazilo to, že se jedná v podstatě o soubor povídek, kde je minimum návaznosti, ale jinak se jedná o neuvěřitelný špalek a klasiku japonské mangy a hororu
Džundži Itó je našťastie už i na našom trhu stálicou permanentne, konzistentne ponúkajúcou kvalitné hororové mangy s nápadmi natoľko šialenými, až je azda lepšie nepýtať sa, kde (a za akých okolností) na ne chodí. Ryby – Útok z hlubin alebo kultová Spirála sú názvy, aké hovoria samé za seba. Tentokrát nám CREW nadelila Itóov príbeh, ktorý mu rozkopol dokorán dvere do sveta slávy. Právom. Tomie bola pôvodne 30-stranová manga, ktorú písal a kreslil ešte ako zubný technik, poslal ju do súťaže a dostal za ňu čestné uznanie. To mu dodalo sebavedomie a ako muži v jeho diele, aj on sa k Tomie v nasledujúcich rokoch vracal a vracal a vracal... až sa koncept o tajuplnej, pyšnej a „nezabiteľnej“ dievčine rozrástol do masívnych temer 75O strán (váhou to napriek mäkkej väzbe presahuje jeden kilogram!). Mimochodom, toto nie je prvý raz, čo sme sa v češtine s Tomie stretli; k tomu došlo už v Itóovej zbierke Balónky oběšenců a další hororové příběhy (konkrétne v „poviedke“ Malíř, ktorá je v omnibuse Tomie samozrejme tiež zastúpená).
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2010 |  Spirála #1 |
| 2019 | Balónky oběšenců a další hororové příběhy |
| 2017 |  Ryby - Útok z hlubin |
| 2021 | Spirála |
| 2022 | Tomie |
Kniha Tomie je v
| Právě čtených | 7x |
| Přečtených | 138x |
| Čtenářské výzvě | 10x |
| Doporučených | 10x |
| Knihotéce | 57x |
| Chystám se číst | 33x |
| Chci si koupit | 24x |
| dalších seznamech | 6x |
Je Tomie duch, když se zjevuje i po vlastní smrti? Asi ne. Je démon? Možná, protože její fotografie by tomu napovídaly. Ale v každém případě je Tomie stvoření, které se rozmnožuje buněčným dělením. A to tak, že z každého jejího kousku vyroste nová entita. Jelikož má podobu nebývale krásné slečny a pravděpodobně využívá i feromonů (nebo magie?), nebývá pro ní problémem přinutit muže, aby jí "z lásky" zabili a rozsekali na malé kousky. Zárodky nových Tomií. To, že dotyčného většinou psychicky a někdy i fyzicky zničí, je pro ní nepodstatné. Tomie je dalším z výplodů fantazií oplývajícího mozku japonského mistra hororu Džundži Itóa. Opět je základní idea postavena na jednoduché myšlence, kterou ale autor dokáže posunout do bizarních rovin. To podtrhuje kresba, která na první pohled působí možná trochu amatérsky, ale při bližším prozkoumání překvapí smyslem pro detail a je tedy si na ní potřeba trochu zvyknout.