Rod země a krve

16.04.2024

Pro mě toto byla první kniha od autorky, nevím, jestli bylo potřeba číst předchozí knihy, ale mně to takhle stačilo.
Kniha mě bavila od začátku do konce - líbí se mi autorčin styl psaní, byl rychlý. Tuhle sérii určitě dočtu, asi i mrknu na ostatní knihy.

06.04.2024

°

PŮLNOČNÍ MĚSTO
ROD ZEMĚ A KRVE

Knížka mě na první pohled odradila svým počtem stran. Začátek bylo pro mě opravdu těžké čtení. Ale po jedné velké události, se mi to začalo číst úplně samo. Pak stránky ubývaly úplně samy.

Dvě nejlepší kamarádky, jedna vlkodlak, druhá napůl víla a člověk, které žijí hlavně okamžikem, jsou nerozlučná dvojka. Jedna má určenou budoucnost s velkým B a druhá, které většina lidí tvrdí, že se neměla vůbec narodit.

Pak se vše pro obě změní. Nastane situace, ve které se ovšem objeví romantická linka, kdy se hlavní hrdince do života připlete anděl.

Vztah který každý den se mezi nimi mění a názory na druhého mění, je zároveň vtipné a bere dech.

05.04.2024

3,5
Na úvod přiznávám, že jsem nejspíš tak trochu prudérní člověk...

Negativa:
místy zbytečně vulgární,
kniha je poměrně dlouhá na to, že se tam skoro nic neděje, neškodilo by pár stránek ubrat,
překlad chvílemi pokulhával (už je to dlouho, co jsem to četla, ale pokaždé, když na tuto knihu pomyslím, vybavím se mi věta, ve které je použito slovo detektivka...chyby se stávají).

Pozitiva:
svět i postavy byly velmi zajímavé,
detektivní děj, který mě příjemně překvapil,
vztahy postav

Se sérií budu pokračovat, ale nejspíš v originále.

31.03.2024

Knížka mě velice bavila, nicméně prvních cca 200 stran se pro mě táhlo a než děj nabral na obrátkách, tak to neskutečně trvalo. Měla jsem problém si najít k hlavním hrdinům cestu, a u hlavní hrdinky Bryce ten pocit u mě nadále přetrvává. Samotné finále knihy však shledávám shrnujícím, plné řady zajímavých obratů.

16.03.2024

(SPOILER) Naprosto souhlasím s komentářem od Slezadav, do puntíku. Hodnotím však 4*, protože jsem po knize sáhla s plným vědomím do čeho u Maas jdu, a musím říct, že se autorka od Skleněného trůnu neskutečně zlepšila a já si to dost užila. Mám však pár kritických bodů:

---podobnost s předchozími sériemi
------- Vidím docela velkou podobnost s trůny i dvory - dokonalé hrdinky musí trávit čas s dokonalými chlapy, které nejprve nemusí, pak je to však pravá láska, do toho trochu trojúhelník či vedlejší mužští obdivovatelé, řada překážek, které je málem stojí život, a samozřejmě výsledné finále, kdy hrdinky odhalují moc tak třeskutou, že si finální padouchy namažou na chleba pouhým pohledem. Třikrát stejná struktura = nulové překvapení.

---chyby v systému světa
------- Maas umí dělat světy zajímavé, ale často v nich má díry, magické kličky, které se objevují, jen když se to hodí, a podobně. Tady mě třeba nejvíc zaujal pojem policie - celou dobu se jim říká "pomocné sbory", ale dvakrát za celou knihu je to policie.

---nevysvětlené fungování světa
------- Tolik stran a my máme svět pořád jenom v obrysech. Byla bych ráda za trochu hlubší ponor. Doufám, že další díly to doplní.

---převzaté názvy a systémy
------- Obecně také nefandím světům, které vznikly převzetím skutečných jmen a systémů bez větší invence - midgard, pangera, římský stát, mytologie i současná náboženství, do toho ten náš technologický svět... Zajímavý koncept, ale převzetí by mohlo být líp zaobaleno. Nejvíce mě asi dráždilo SPQM (v reálu SPQR).

+++komerční struktury dávají trochu více smysl
Struktura s dokonalou hrdinkou se asi dobře prodává, tak dává smysl ji neustále opakovat. Oceňuji, že se Maas posouvá a uvědomuje si, že toho fenoménu využívá. Takže se to v této sérii snažila více opodstatnit - hrdinka to ve finále nenatře padouchům v doprovodu bezradných prastarých supermocných legend, ale je tak daleko a úplně sama, že jí nikdo pomoci nemohl. Pořád je sice Mary Sue, ale už to není tak očividné...už tam není to velkolepé sebeobětování...rádoby pokorná ukázka oslepující dokonalosti a samostatnosti. Aspoň do napadení města, pak už to zas jede ve starých kolejích zářnosti.

+++ zvraty
Nečekané množství zvratů jsem vážně nečekala, výsledky třeba jo, ale samotný zvrat mě nenapadl ani jako vzdáleně možný. To jejich pátrání mělo poměrně jasný výsledek už předem, ale průběžné objevy a překážky jsem nepředvídala, často jsem si říkala, jak z toho sakra vybruslí. Finální výběr padoucha se dal čekat a jeho motivy byly takové...nevím...málo opodstatněné, ale podezřívala jsem více lidí, to bylo fajn.

+++ hodně obsahu mimo hlavní drama
Maas je velmistr v servírování malých situací mimo hlavní akční scény. Vždycky je toho tolik, že máte pocit, že bylo vše řečeno. Což já třeba oceňuji, i když to byla občas trochu nuda nebo opakovačka. Knížky, které mají jednu akci za druhou a pár drobných klidných chvil a pak konec a tečka...to mi pak nedá spát. Tady dočtete a jste fakt nasycení.

+++ super mazlíčci, zajímavá práce
Líbilo se mi její pracovní prostředí, její pracovní náplň, škoda, že to nebylo víc prozkoumáno, určitě by to bylo zajímavé.

+++ vedlejší postavy
Paradoxně jsem si oblíbila vedlejší postavy víc jak ty hlavní. Lehabah, Syrinx, Jesiba, Danika, Connor, Fury i Juniper.

Do dalšího dílu se zrovna pouštím a jsem zvědavá, co se zvrtne tentokrát.

04.03.2024

Po dočtení této knihy u mě ze všech možných pocitů nejvíc převládá osvobozenost. Nesnáším nedočtené knihy a tady jsem měl v průběhu častokrát chuť knihu odložit. V některých částech bylo toto nutkání velmi silné, jiné pasáže se mi četly celkem dobře.
V první řadě mi u téhle knihy vadila její délka. Ne že bych neměl rád dlouhé knihy, ale musí to mít nějaké opodstatnění. Tady by se dalo zkrátit minimálně na polovinu, možná i víc. Připadalo mi, že čtu první draft před jakýmkoli editačním zásahem.
Co se příběhu týče, tak první úvodní část, která se táhne cca 200 stran je absurdně dlouhá, plná zbytečností a ze všeho nejvíc mi připomínala něco jako epizodu seriálu Sex ve městě. Další části jsou jakýmsi nepříliš podařeným pokusem o mysteriózní detektivní příběh, kde jsem měl pocit, že hlavní postavy bezcílně pobíhají od jednoho místa a vodítka k dalšímu. Některé zvraty byly pěkné a dávaly smysl, jiné byly zbytečné a přes čáru. Přesto byly právě tyhle prostřední části asi nejlepší a jsou velmi pěkně zakončené ve stavu, kdy každý dostal, co si zasloužil. Kdyby kniha skončila tady (strana cca 600), tak bych byl se závěrem celkem spokojen a dal i 3 hvězdy. Bohužel v poslední části se autorka pokoušela o akční nářez, přičemž pohřbila všechno, co do té doby jakž takž vybudovala a udělal z hlavní hrdinky Mary Sue a nakonec vše zakončila přeslazeným a kýčovitým happy-endem.
V knize se vyskytuje mnoho fantastických bytostí, podivných druhů magie a podobně. Čekal jsem, že v takhle dlouhé knize autorka nabídne pěkný ucelený pohled na svět, kde se děj odehrává. Bohužel ve většině případů dochází pouze k zahlcení naprosto zbytečnými informacemi, které jsou v danou chvíli nic neříkající. Tam, kde by se nějaké vysvětlení hodilo však nepřichází. Výsledkem je podivný guláš informací, který je sice obsáhlý, ale přesto dost neuspokojivý. Škoda, že autorka nepřišla s něčím originálnějším, než smícháním různých mytologií a historií do jednoho kotle. Tím nám vznikne svět Midgard, vládnoucí třída organizovaná jako římané apod., vlastní invence nic moc.
Velkým záporem pro mě byl fakt, že se velmi často opakovala různá slovní spojení, která už nemohu ani cítit (hedvábné vlasy,inkoustově černá apod..). V celém městě nejspíš nežije nikdo, kdo by měl gram tuku navíc a neměl nádherně vyrýsované svalnaté tělo. Neustále se opakující popisy, jak někdo kouká někomu na oblinu zadku, nebo se někomu rýsují svaly nohy při pohybu. Působilo to dojmem, jako kdyby každá postava byla neustále nadržená. Taky nechápu, proč se postavy oslovují střídavě jménem a příjmením, klidně na jedné stránce 3x jinak. To snad nikdo normální nedělá.
Co se samotných postav týče, tak Bryce mi většinu času připadala jako naprostá slepice. Když konečně dospěla do stavu, ze kterého se mohla poučit a změnit, tak ji autorka poslední částí knihy zase vrátila zpět do kurníku. Hunt jako postava taky žádná sláva, ale nejhorší to nebylo. Nicméně ve chvíli, kdy oblíbenou postavou je domácí mazlíček, tak asi tušíme, že je něco špatně.
Poprvé jsem zkusil vysoce hodnocenou Maasovou. Přestože fantasy je můj oblíbený žánr, tak jsem tušil, že tohle bude něco trochu jiného. Asi nejsem ani moc zklamán, protože jsem tušil, že tyhle dámské fantasy nebudou pro mě. Kdyby neexistovalo posledních 200 stran a kniha končila ve chvíli, která sice není úplně happy, ale dává perfektní smysl, hodnotil bych i přes spoustu negativ jako slabší průměr. Bohužel naprosto absurdní závěr přiklonil hodnocení ke slabým 2*

19.01.2024

Možný spoiler:
Moje první setkání se Sarah J. Maasovou a bylo to vynikající. Kniha: Rod země a krve je pořádná bichle a to mě taky lákalo, krom krásného designu knihy a slibné anotace. Ze začátku jsem nestíhal psát jména postav, typy hodností, zbraní a rodů a jiných bytostí, které jsou vybájené a o některých jsem slyšel prvně v životě názvy čtvrtí, měst. Lidem v této knize vládnou Asterii, archandělé, andělé, nechybí zde víly, andělé, čarodejnice, přízraci, vlci, skřítci a mnoho dalších. Je to směs fantasy, krimi, scifi a něco z románu, ale nakonec vítězí fantasy. Ze začátku to bylo dobré, pak byl hlavní zvrat, pak to bylo zajímavé, posléze napínavé s trochou erotična, kde autorka šponuje čtenáře a když už dochází skoro k akci, přichází do toho dějový moment, kdy je erotično přerušeno nebo nedotaženo a od druhé třetiny knihy je to hodně našponované. Hlavní hrdinkou je Bryce, která má svůj život, nerozlučné přátele, rodinu, jenže se v jejím okolí začnou dít vraždy. Bryce začne být jednou z podezřelých a blíží se setkání vladců, do kterého mají být vraždy objasněny. Proto zde nastupuje postava hlavní číslo dvě Hunt Athalar, který má za úkol Bryce vyslechnout a následně se spolu pouští do komplexního vyšetřování. To čemu přijdou na stopu, je oba velmi překvapí. Vřaždy totiž spojuje hlavní jedná věc, jsou provedeny za pomocí magie a nechybí zde u nich démoni. Právě, kdo je vyvolává, má za úkol vyšetřit tato dvojice. Hunt se s Bryce postupně sbližují a vzniká mezi nimi přátelství. Oba mají svá děsivá tajemství a smutnou minulost za sebou. Dokáží spolu přijít na kloub, kdo a hlavně proč vraždí? A mají oba ztracenci šanci na něco více? To už si přečtěte sami. Jisté je, že mě Maasová dokázala několikrát příjemně překvapit. Sexu je zde málo, hlavní je vyšetřovací linka, láska je zde ale v různých formách stále a ten zvrat na konci je několikanásobný a to velmi oceňuji. Nenechte se odradit počtem stran, přemírou počátečních informací, ani zpomaleným rozjezdem. Vše má své místo a na konci je to i krásně vysvětleno. Záhady a tajemství nejsou odhaleny na začátku, ale hlavně uprostřed knihy a na konci. Mně osobně se kniha moc líbila a hodnotím jako vynikající, dávám pět hvězd a doporučení a velké díky mé oblíbené uživatelce: ydnac, která mě k autorce a k tomuto žánru navnadila. Děkuji Ti vřele. :-) Paní autorku řadím mezi oblíbené a na druhý díl brzy dojde.

16.01.2024

Když jsem se dostala k této knize, bylo mi řečeno, že tohle je taková "popcornová" literatura, a podle mě je to výstižné. Není to žádný brak, dostanete opravdu propracovaný fantasy svět (a to mám ráda), atraktivní hrdiny, zápletku i některé zajímavé dějové zvraty. Je to celé psané tak, aby to hlavně co nejvíc pobavilo co nejširší okruh lidí. Občas to bylo trochu předvídatelné, za neustále nedořešené a nastavované sbližování hlavních hrdinů, bych možná autorku i "praštila knihou," ale celkově jsem si to čtení užila a báječně se u toho odreagovala. Ke konci jsem nestačila obracet stránky. A taky mi to připomínalo Buffy. Prostě "popcornová" literatura, no.

13.01.2024

Za mě suprova kniha vážně se mi líbila. Prvních 150 stranák bylo celkem náročných na zorientovani v dokonale vystavěném fantasy světě. Postavy byli taky hezky propracované. Celkově se mi to moc líbilo Maasova prostě umí psát.

05.01.2024

Jako velký fanoušek Maasové jsem se konečně dostala na tuto knihu. Začátek byl pro mě dost matoucí jelikož na vás autorka hned od prvních stránek začne chrlit tuny věcí. Nejen že se ztrácíte ve jménech postav a nevíte kdo je co za tvora (víly, vlci, lidi, měniči, skřítkové, andělé, čarodějnice..) ale musíte se vypořádat i s velkým množstvím názvů ulic, částí měst a dalším místům mimo Půlměsíční město nemluvě o hierarchii která ve městě vládne (místodržící, králové, princové, velitelé klanů...). No ale když se tímto vším prokoušete a porozumíte kdo je kdo, tak už je to ta Maasova kterou všichni známe. Sexy hlavní hrdinka která poktá tajemného sexy chlapa a vzájemně je to k sobě táhne. Dvorům se tato série určitě nevyrovná protože prostě Feyre a Rhys jsou nejvíc ale i tak se moc těším na další díl.

31.12.2023

A mně se to líbilo!!! Šetřila jsem si Půlnoční město mezi vánoční svátky, protože jsem tak nějak tušila, že tam bude mladá hrdinka, sexy chlap, erotické jiskření a s trochou štěstí i zajímavý magický svět a ucházející děj, což mě donutí číst do tři do rána a nevylézt dva dny z domu. Nemýlila jsem se a dostala jsem všechno, co jsem si od knihy slibovala. Hunt teda mohl pár věcí víc dotáhnout, no ale jinak! Super jízda! Maasová prostě takhle píše a já si u toho skvěle odpočinu! Další díl budu muset naplánovat na Velikonoce, abych si nemusela brát tři dny dovolené :)

26.12.2023

Prvních 200 stran jsem si říkala kdy už se tam začne něco dít, potom se začalo, ale spousta věcí je dost absurdních. Zaujal mě skvěle vystavěný fantasy svět a chvíli mi zabralo, než jsem se v něm zorientovala, nádherné a v podstatě bezchybné hlavní hrdiny nelze si neoblíbit, protože útočí na to, co milujeme-superschopnosti, pošramocená minulost, přemožení svých vlastních démonů, dokonalá těla a špetka anarchie. Pustila jsem se do dalšího dílu, ale myslím, že knihy v mé domácí knihovně nezůstanou.

05.12.2023

Skvělá detektivka, barvitý svět zaplněný mnoha postavami, kterým neschází šťáva, a až na ten šíleně překombinovanej konec mě to hrozně bavilo. Dám si chvíli pauzu u jiného typu literatury a pak se s velkou chutí vrhnu na druhý díl.

02.11.2023

(SPOILER) Chtěla jsem dát čtyři hvězdy, nevím proč, asi že se mi to zdálo lepší než skleněný trůn, jenže.. pak to začalo být zbytečně vulgární, jak už tady zmiňují jiní - jsem ráda, že nejsem jediná, kdo si to myslí, bála jsem se, jestli nejsem moc upjatá. :D A pak ten konec, ten to zabil. Přetahování, kdo z nich umře, aby nakonec neumřel ani jeden, Bryce snad tisíckrát dokázala nemožné. To sledování celého děje přes kamery, wtf? No, prostě jsem si pak už obíjela hlavu o gauč a to asi něco znamená.

29.10.2023

Nebýt detektivní zápletky, tak knihu odkládám skoro hned na začátku. Takhle jsem vydržela kolem 360 stran, ale pak už to ani ta zápletka nezachránila. Jak už tu bylo napsáno přede mnou, autorka jede na vlně vulgarit, sexu a drog. Fakt jsem se snažila, ale čeho je moc, toho je příliš...

16.10.2023

Sarah J. Maas - proč je ta spisovatelka tak oblíbená? Vždyt já si nedokázala oblíbit ani jednu knížní sérii. Ze začátku se mi zhnusila kniha Skleněný trůn kde hlavní hrdinka má být nejlepší zabiják všech dob a přitom ona sama čte červenou knihovnu a musí se učit bojovat? Pardon? Co?

Po letech jsem si řekla, že dám druhou šanci a jak koukám...Vůbec nevím co jsem četla a o čem bylo těch 785 stránek? To i JK Rowling a fénufův řád kde je skoro 1000 stránek je kniha blbé zvrušení, zábavi a kniha se čte sama.

Tady jsem se musela do všeho nudit. Bryce byla blbá sexy pí****, která se trochu usměje a chlapovi stojí jeho nádobíčko...a to nemluvím o dalších postavách o kterých ani nevím jak se jmenují. Natož o čem byl děj...hlavně, že je všude sex, vulgarismus, drogy - proč ne že...bude to trhák jako další knihy kde je toto téma :D :D :D

Škoda těch peněz.

09.09.2023

(SPOILER) Musím souhlasit s tím, že kniha poměrně dost dlohá na to, že se tam skoro nic neděje, i když mně samotné rozsah stránek nevadí - je to ale k zamyšlení. Největší terno se odehraje až v posledních sto stranách. Poměrně v pohodě vykreslená akce a dojemné skoroumírání a znovuoživování je ale zakončeno bohužel ničím jiným než - ano, myslíte na to, na co já, protože přece jen mluvíme o paní Maasové - nadrženou scénou. Dvě hlavní postavy se hned po pěti sekundách, co se vrátí z akce a zachraňování světa, po sobě začnou plazit a čtenáři je předhozeno, jak Huntovi tvrde jeho obrovský ... zatímco Bryce samozřejmě pulzuje... Pořád dokola se tam opakuje něco v tom smyslu a já už nad tím ani nemůžu přimhouřit oči, protože s každou další knihou je to absurdnější.
Např. Hunt a Bryce jsou zrovna ve vypjaté citové situaci, navzájem se objímají nebo cosi, je tam nějaká tenze, je to hezky popsáno atd.... a pak zazní věta "...a tím pohybem se opřela o Huntův penis." Aha. No a tady to máme přátele, celou pasáž od téhle věty výš můžeme hodit do koše. Pro mě je tohle strašně zabíjející a příšerně to kazí její práci.
Už to tady někdo zmiňoval a já nemůžu nesouhlasit - knihy S. J. Maasové jsou bohužel čím dál horší, hlavně protože všechny její knihy jsou tak nějak na stejné brdo, čím dál méně příběhu a co nejvíce porna, které je taky pořád o tom samém a člověka to už ani nezajímá, když na to dojde ani ne ve třetině knihy (navíc je to skoro všechno stejné u všech jejích knih, takže to na nikoho už nedělá dojem).
Bryce mě po celou dobu neuveřitělně rozčilovala, stejně tak volba sprostého jazyka, který podle mě není nutný a akorát to působí, že knihu psalo třináctileté děvče z Wattpadu.
Vážne nevím, co si o téhle knize myslet, S. J. Maas je autorkou, jejíž díla si přečtu, abych nemusela nad ničím moc přemýšlet a mohla stále dokola číct o nádherných lidech, kteří zažívají příšerné trauma, ale jsou samozřejmě bez chyb (zejména hlavní hrdinky, které všechno zvládnou, jsou přepumpované mocí a vždy ví, co dělat) a nikam se nikdy neposunou jako charakter.

25.08.2023

(SPOILER) Typická Maasovina.

1) Vezměte jeden hodně zajímavý svět.
2) Přidejte do toho hodně mladou hrdinku, která má schopnosti supermanky, skvělé tělo, prsa a zadek.
3) Přimíchejte o dost staršího hustokrutopřísnýho týpka, který má za sebou temnou minulost a dojem, že už mu není pomoci, protože ztratil lásku svýho života.
4) Zasypte vulgaritama, a sexuálníma narážkama.
5) Protřepat, nemíchat...

A týpek z bodu 3 zjistí, že jeho soulmate byl někdo úplně jiný, než láska na kterou údajně, ehm, nikdy, ehm, nezapomene, ovšem jen co potká prsa hrdinky z bodu 2, zjistí, že dosud netušil, o čem je život ani sex.

Pár lidí u toho umře, hrdinka odhalí svoje supermanské schopnosti a dokud s týpkem neumřeli na sexuální vyčerpání, nejspíš souloží dodnes.

Ehm.

Půlměsíční město splňuje mnou načrtnutý scénář do puntíku. A i když nabízí nepoměrně zajímavější svět než Skleněný trůn nebo Dvory, prostě mě to nějak nebavilo.

Nemělo to ani novotu Skleněného trůnu ani šmrncovní jiskření Dvorů.

Byl to prostě starý známý scénář alá Maasová, která už nejspíš bude odteď až na věčnost vykrádat sama sebe.

Bohužel. Protože tahle kniha se zdála malinko dospělejší než ty předchozí série.
Zato ale autorka začíná ulítávat do čím dál tím zvrhlejších scén (chlap, kterému se postaví jen z toho, jak holka nabíjí pušku, je regulérní úchyl) a vulgárnější mluvy.
To se ostatně nejvíc projevilo v posledním díle Dvorů, kdy už je to jen kopec sprosťáren verbálních a fyzických, s trochou děje.

Bohužel jsem si v téhle knize nenašla ani postavu, ani pár, kterým bych fandila ze všech sil. Jiskření a špičkování mezi ústřední dvojicí, které tak krásně fungovalo u Feyre a Rhyse, tady spíš připomíná interakci mezi rozmazlenou dcerou a životem unaveným taťkou.

Jestli si přečtu i další díl? Ano. Ale ta nedočkavost, jaká byla u Dvorů, tam prostě nebude.

22.08.2023

Knížku jsem dočetla dva týdny zpátky. Teď, když píšu recenzi těžce lovím z paměti dojmy a vlastně nevím, co k ní napsat, ve výsledku mi připadala plochá.

Ocenila bych, kdyby tento díl byl až druhý, kterému by předcházelo nějaké ucelené uvedení jak do tohoto světa, děje, tak do příběhu přátelství dvou žen. Na to, že je pro děj knihy přátelství dvou důležitých postav tak klíčový bylo pro něj vyčleněno směšně málo prostoru a trochu mě mrzí, že si čtenář nemohl k dané postavě vytvořit vztah. Tudíž když postava zmizela, nijak mě to nešokovalo ani nemrzelo. Nedokázala jsem se plně vžít do utrpení hlavní hrdinky, které mi připadalo otravné a přehnané.

Oceňuji autorčinu fantazii ve vymýšlení a vykreslování nových zajímavých světů a jejich zákonitostí. V této knížce jsem se do něj však nedokázala úplně ponořit, popisy byly útržkovité, připadalo mi, že autorka plete páté přes deváté a že jsem vhozena do vodního víru a je mi nařízeno: Plav!

Kniha má za mě určitě potenciál, věřím že se bude hodně lidem zamlouvat. Nemůžu říct že bych byla úplně zklamaná, čemuž napovídá i mé hodnocení, ale osobně mám radši propracované příběhy s lépe popsanými osobnostmi postav a s lepším uvedením do společenské situace a světa obecně.

Takhle jak je vydaná je kniha neučesaná a odbytá, bohužel. Tato nepreciznost je vyvážena fantazií autorky, zajímavými vedlejšími postavami a v druhé půlce knihy čtivým dějem.