Stín věcí ztracených
James Islington
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/366448/bmid_stin-veci-ztracenych-b5b-366448.jpg
4
104
20
Osud volá, cesta začíná Uplynulo dvacet let od doby, kdy byli svrženi a pobiti božští Auguři. Nadaní, kteří jim kdysi sloužili, byli ušetřeni pouze proto, že přijali Čtyři zásady povstalců, a významně tak omezili svou moc. Davian musí coby jeden z Nadaných snášet následky války, prohrané dávno předtím, než se narodil. On a jemu podobní žijí v opovržení. Ale když Davian zjistí, že vládne zakázanou mocí Augurů, uvede do chodu řetěz událostí, které všechno změní. V lese na západě se probouzí mladík zbrocený krví. Na nic si nevzpomíná, jeho osud je však svázán s Davianovým A daleko na severu se začíná hýbat dávný nepřítel, kterého všichni pokládali za poraženého.... celý text
Literatura světová , Romány , Fantasy
Vydáno: 2018 , Host
Originální název:
The Shadow of What Was Lost , 2014
více info...
Přidat komentář
Tohle je obrovská pocta všem klasickým fantasy..Ta atmosféra je nezaměnitelná,je tu doslova hromada magie a příběh má nápad. Celé je to tak nádherně zašmodrchané, že jsem zvědav jak se s tím autor popasuje ve druhém dílu! A vlastně mi to celé přijde jako takový prolog k něčemu vážně výjimečnému..
O tejto knihe som v podstate nič nevedela. Náhodne som ju zbadala v knižnici a páčil sa mi názov, aj obálka a ešte aj recenzie boli dobré, takže som sa na ňu začala vážne tešiť. Bohužiaľ to nejak nedopadlo podľa mojich predstáv.
Do knihy som sa nejak nemohla dostať. V podstate od prvej kapitoly ma to nebavilo, nie že by to bolo vyložene zlé, len ma to nechytilo. Nepáčili sa mi postavy, všetky sa mi zdali také na jedno kopyto a dosť naivné, ich správanie mi často prišlo nepochopiteľné. Dej, tak nejak objektívne, nebol úplne zlý, systém mágie je celkom zaujímavý, to isté platí aj pre svet, len neviem... nejak to u mňa nezafungovalo. Celé mi to bolo akési ľahostajné, všetko čo sa tam stalo, čo sa stane postavám, ako to dopadne... Tiež som sa v tom občas strácala a keď sa do toho jemne začali pliesť rôzne časové roviny, tak som sa sem-tam stratila úplne. Je to škoda, kniha mala potenciál na to, aby sa mi páčila, ale už dlho som pri čítaní necítila takú ľahostajnosť a je mi úplne jedno, ako to bude s postavami pokračovať. Na niektoré veci som zvedavá, ale nie je ich až tak veľa, aby som sa hrnula do ďalšej časti.
Mám v hlavě pořádnej guláš. Naprosto. Pochopila jsem asi jen pár věcí. Tolik jmen, tolik postav, s tím, že každá používá alespoň dvě jména… to je hrůza i na mě!
Ze začátku to byla docela nuda. Bylo to takové suché a nic moc. Nehledě na to, že jsem se za chvíli začala ztrácet ve všech těch jmen a názvů. Všechny postavy se chovaly stejně, reagovaly stejně, přemýšlely stejně a mluvily stejně… kdyby před nimi nebylo jejich jméno, nedokázala bych ani trochu poznat, kdo zrovna mluví. Jsem ráda, že se kniha nevěnovala jen Devianovi , ale i jiným. Charakterů je tam tedy habaděj.
Taky mi přišlo, že jsou všichni bolestně naivní, hned každému na všechno skočí a jsou nechutně upřímní. Až ke konci jsem jistila, že všichni víceméně lžou a nikdo není tím, kým se zdá být… haha, ale za mě jedině dobře, doufám, že to má autor pořádně promyšlené, protože až na tyhle nedostatky (autor píše docela strojeně a jako přes kopírák, chybí tomu taková nenucenost) mě to bavilo a jsem zvědavá, jak se to všechno vybarví. Děj rozhodně není jednoduchý a lineární, btw. miluju cestování v čase, ale tady jsem z toho pochopila asi tak jen půlku a to si možná ještě fandím. Taky to vypadá, že tam není jeden hlavní hrdina, což je taky fajn. Obrovské plus za děj, mínus za postavy, resp. byli zajímavé, ale děsně napsaný. Co se týče těch správců a Tolů, měla jsem v nich úplnej bordel a do teď vlastně nevím k čemu jsou. Nikdo se nemá rád, každý proti každému zbrojí, i mezi s sebou…. No… jdu na druhý díl:)
Popravdě řečeno, v těch jménech a vzpomínkách jsem byla tak ztracená, že těžko dokážu soudit, jestli to do sebe všechno zapadá… Prostě si nejsem jistá, kdo co udělal… A fakt každý musel mít alespoň dvě jména? A ještě taková šílená… Každopádně jsem to přečetla v cukuletu:).
Čtení této knihy jsem si užila a navíc je opravdu velmi čtivá. Hodně jsem si oblíbila hlavní hrdiny a příběh mě také moc bavil. Některé věci jsem tušila, některé mě dost překvapily. Jediné co musím vytknout je slovo supět, které se opakovalo tolikrát, až lezlo na nervy. Pak ještě musím zmínit výběr jmen vedlejších postav. Nemohla jsem si je zapamatovat, navíc byla kolikrát velmi podobná.
Vůbec to není špatný rozhodně kniha stojí za přečtení. Hned si dám druhý díl.????
Za mne krásná kniha plná dobrodružství a zajímavé zápletky knihu jsem přečetl jedním dechem
Tuto knihu jsem si přímo zamiloval. Knize nemám co vytknout, naprosto mě pohltila. Po dlouhé době kniha od které jsem nemohly odlepit oči. Za mě naprosto (a kéž by šlo i více) 5*. Jsem rád, že už vyšel i druhý díl. Takže hurá do e-knihkupectví :).
Miluju fantasy a tady se musí člověk trošku soustředit, spousta informací, úžasný děj, za mě velmi čtivé!
tlustá.... ale nenudí, aspoň tedy mě ne, jak tak čtu některé komentáře :-) já sem byla vtažená do děje neustále, a i když je román obsáhlý, nezdálo se mi, že by některé pasáže mohly být vynechány nebo že bych se nudila.... spíše sem prahla po rozvázání všech tajemství a souvislostí, ale autor toto dávkuje velmi obezřetně.... škoda, že nemáme ještě další díly, hned bych po nich šáhla ;-) hrdinové pro mě byli velmi sympatičtí a nejvíce mě dráždila minulost Caedena, nechcete, aby se z něj vyklubal záporák, ovšem - kdo ví, jak to bude? :-)
jediné ale k překladu - už nikdy nechci vidět slovo zasupěl a zašklebil - je to tam v textu tolikrát, že si začínám myslet, že překladatel nezná jiné výrazy pro mimiku tváře, protože někdy se tato slova k situaci a emocím, které měly vyjadřovat, absolutně nehodila....
Přicházel jsem tomu na chuť pomalu, a to hlavně kvůli rozvržení zápletky, kdy mi docela dlouho trvalo, než jsem začal osudy postav skutečně prožívat. Ty jsou mimo jiné hezky rozkreslené, až se přiznám, že jsem si na vyprávění nejvíc užíval právě to jejich vzpomínání na minulost, která je tím či oním způsobem formovala. Jinak ale vcelku všední dobrodružství s několika málo dobrými nápady. Standardní hrozba na obzoru, intriky mezi vládnoucími rody a partička hrdinů, kteří se jako jediní snaží zabránit přívalu zla. Je to přitom běh na dlouhou trať, který nenabízí nic atraktivnějšího než klasickou putovačku napříč novým světem, kde to nejzajímavější je, když ta která z figur najednou obrátí kabát. A vzhledem k tomu, že člověk od začátku ví, že to má mít pokračování, někde za polovinou románu přestává doufat v nějaké zakončení, byť třebas jen dílčí. Ve finále taková řemeslná kombinace Roberta Jordana a Raymonda Feista, u které však nedokážu říct, jestli se mi vlastně do dalších dílů chce.
Už od první kapitoly mě kniha zaujala, a já se s chutí ponořila do zajímavého světa, kde nic není takové jak se na první pohled zdá.
Měla jsem obavy jestli si kniha udrží mojí pozornost, když má 670 stránek,ale nakonec čtení utíkalo opravdu rychle.
Líbil se mi styl a myšlení autora. Pokud máte pocit, že se ztrácíte v ději a vyrojí se kolem vás moc zbytečných otázek, autor vám je s citem na dalších stránkách vysvětlí z pohledu někoho jiného.
A ten konec?! Wau!
Těším se na další díl.
Velmi dobrá fantasy, čtivá. Hrdinové jsou sympatičtí. Ale nelíbilo se mi že většina důležitých lidí v knize zradí a další taky a tak dál. Mám ráda když se odhalují tajemství, ale tohle už na mě bylo moc. Uvidíme jak se to vyvine v dalším dílu, třeba vše mělo svůj důvod. Také mi v knize chyběla aspoň trocha romantika, ale pokud má někdo rád čistou fantasy rozhodně doporučuji.
Knihu určitě doporučuji všem příznivcům fantasy. Skrývá v sobě spoustu záhad, napětí, akce, dobrého přátelství, lidskou nenávist a strach z nadaných, kteří ovládají Esenci. Závěr byl naprosto nečekaný a čtenáře láká k druhému dílu... na který budu netrpělivě čekat :)
Závěr sice přinesl rozpačitý příslib, ale celkově je Stín věcí ztracených jen nemastnou, neslanou poklonou Jordanovu Kolu času. Před lety bych určitě hodnotila líp, ale teď už na podobně vleklou a suchopárnou epiku nemám trpělivost ani chuť. Jordanovy náctileté postavy jsou sice veskrze otravné, ale vystupují mnohem živěji, a rovněž zajímavých motivů u něj najdeme podstatně víc (uznávám, že roztahaných po nehorázném počtu stran). Islington jako kdyby si mnohdy ani neuvědomoval, že píše pro čtenáře a ne pro své vlastní postavy, které neplodně truchlí nebo se trápí nejistotou nad tím, co čtenář už dávno ví. Zvraty (nebo jejich náznaky) nepůsobí tím správným intrikánským dojmem, ale spíš překombinovaně nebo naivně.
Tak tohle je fakt pecka :-) Až se mi ani nechce věřit, že je to autorova prvotina. Není to jednoduché, oddechové čtení, je nutné se na příběh soustředit, ale stojí to za to. Svět, postavy, magie, zápletka a plno tajemství a nezodpovězených otázek!
Pokud i další díly budou stejné dobré, tak se můžeme těšit na parádní jízdu :-)
Představte si svět, ve kterém všechno živé protkává Esence. Ovšem některé lidi o trochu více a ti ji pak umějí používat na způsob magie. Jenže právě teď se nacházíme v době, kdy tito Nadaní jsou nenáviděni běžným obyvatelstvem a žijí stranou ve svých školách. Jenže pak se stane něco, co vyžene naše hlavní hrdiny z bezpečí jejich dosavadního života mezi všechny ty nenávistivce, kteří se nebojí jim ublížit.
Ale to je jen začátek velkého dobrodružství, protože na severu se pomalu hroutí bariéra, která dosud zadržovala dávného nepřítele. A v lese je také nalezen muž celý od krve se ztrátou paměti, za jehož zády se nachází vyvražděná vesnice.
Mladí hrdinové a přesto místy násilný příběh bez nějaké výrazné romantické zápletky. Nově vykonstruovaný svět s lehce pochopitelnými reáliemi, takže tohle fantasy mohu doporučit opravdu všem. Intriky, hra na přítele a nepřítele. Tohle mě vážně bavilo.
Kniha obsahuje mapku, což je super!
Za mě to bylo vážně dobré. Je pravda, že začátek je pozvolný, ale vzhledem ke složitosti světa je to pochopitelné. Vážně se mi líbí, že nevíte kdo je na čí straně a co se vlastně děje. Všechny dějové linky jsou napínavé až do samého konce. Nevím, která se mi líbila nejvíc. Navíc vše krásně zamotává čas, který se neustále posouvá a přitom nemnění osud našich hrdinou.
Tuhle knihu jsem četl už před rokem v angličtině a velmi pozitivně mě překvapila. Prostředí a počáteční premisa příběhu je důvěrně známá a nijak nepřekvapí: na severu je zeď, která odděluje temné hordy zla od končin obývaných lidmi. Ta je v poslední době stále slabší a slabší. Současně se někdo pokusí zabít Daviana, aspirujícího mága studujícího na universitě, který je zřejmě něčím důležitý...
V čem je ale tato kniha zajímavá? Tak v první řadě zajímavý příběh, který šlape od začátku do konce. Další silnou stránkou je řadu zvratů a obecná nepředvídatelnost postav a děje. Hodně postav není tím, kým se na první pohled zdají být a mají své vlastní cíle, kterých se snaží dosáhnout za každou cenu. A v neposlední řadě zde máme Caedena, který se probudí sám v lese a nic si nepamatuje. Postupně začíná rozplétat svou minulost a zjišťovat co se vlastně stalo. Výsledek nemohu prozradit, každopádně je to právě Caedenova linka a pointa jeho příběhu, která pro mě z této dobré knihy dělá knihu výbornou. Kniha obsahuje další zajímavé prvky (jako třeba cestování v čase), které dohromady vytváří celkem originální mix. Pokud bych měl vypíchnou nějakou slabší stránku, tak bych řekl, že většina hlavních postav je méně propracovaná, což plyne ze zaměření knihy na děj.
Pokud hledáte dobře napsanou klasickou epickou fantasy s řadou originálních nápadů, tak tohle je kniha pro vás.
Štítky knihy
mýty a legendy magie akční sci-fi
Autorovy další knížky
| 2018 |  Stín věcí ztracených |
| 2020 | Ozvěna věcí budoucích |
| 2021 | Světlo věcí konečných |
Kniha Stín věcí ztracených je v
| Právě čtených | 6x |
| Přečtených | 119x |
| Čtenářské výzvě | 6x |
| Doporučených | 14x |
| Knihotéce | 151x |
| Chystám se číst | 198x |
| Chci si koupit | 41x |
| dalších seznamech | 3x |
Po přečtení anotace jsem čekala něco trošičku jiného. Rozhodně pro mě bylo velkým překvapením, že veliká část postav, okolo kterých se to celé nejvíce točilo, byla věkem mezi šestnácti až devatenácti lety. Takže jsem z počátku byla lehce zaražená a moje nadšení se umenšilo. Nicméně během čtení jsem tuto skutečnost víceméně začala vypouštět z hlavy a kromě zmínek, kdy autor seznamoval čtenáře s někým novým a zmiňoval se, že je tak o tři roky starší než Davian (16 let), tak jsem to ani nevnímala. Nebo jsem se alespoň snažila.
Největší problém mi však dělaly názvy. Měla jsem v nich pěkný guláš v hlavě a dokonce ani po těch víc jak šestistech stránkách jsem minimálně u poloviny tápala (kdyby byla mapa podrobnější, aby se tam místa, města a školy vlezy, bylo by to super). I u postav se často používaly dvě jména, takže to bylo hodně matoucí. Nehledě na to, že spousta z těch pojmů nebyla ani vysvětlena. Očividně šlo o pokus zachovat tajemnost pro další díly.
Mám ráda dlouhé fantasy knihy a většinou mi nevadí ani velké bichle. Obzvlášť, když za to ten příběh stojí. V tomto případě to bylo tak půl napůl. Autor rozehrál opravdu vysokou hru, ale občas děj trochu vázl. Bylo to neskutečně dlouhé a v mých očích tomu chyběla nějaká jiskra, která by mě více vtáhla do děje a mezi postavy. Něco, co by mě chytlo a nepustilo. To tady prostě nebylo. Postavy byly příjemné a sympatické, mnohdy jejich vztahy byly moc optimistické, i přes lži a tajnosti, tak jim to tak nějak naivně klapalo. Svým způsobem mi sedly všechny, největší překvapení však přišlo v podobě Elociena, to jsem vážně nečekala. Caeden mě naopak napadl už hodně dávno. V příběhu vystupuje spousta kladných postav, pak pár na pomezí, kteří jsou tak nějak na hranici dobra a zla, těch vyloženě záporných je zoufale málo.
A jak jsem říkala, v ději se rozehrává něco velkého, což se postupně odhaluje, ale pokaždé se vynoří detail, co cestu hrdinům ztíží, nějaká překážka, ukrytá pravda, proroctví a vize, přátelé i nepřátelé, minulost i budoucnost všech zúčastněných. A taky trochu cesty časem. Je to trošku zmatečné a zamotané, ale to mě na tom zajímalo asi ze všeho nejvíc. Osud, který nelze změnit, všechno je dané, ale přesto se stále snaží o nápravu.
Bohužel přišly i pasáže, které podle mě knihu zbytečně moc prodlužovaly. Někdy mě to vyloženě nudilo a musela jsem se nutit pokračovat. Třeba bitva o hlavní město byla hodně nudná, nicneříkající. Bez emocí a zápalu, nevím, jak lépe to vyjádřit. Myslím, že kdyby byla přeskočena jako spousta jiných detailů, třeba z cest a podobně, vůbec by to nevadilo. Stejně jsem si z toho nic neodnesla. A i když si dlouhé knihy užívám, vždy záleží na způsobu, jakým je text napsán. Na umu autora, jestli dokáže své čtenáře zaujmout a tak obsáhlý počet stránek dostatečně prodat. Tady to funguje jen částečně. Postavy, příběh, hlavní zápletka, všechno bylo moc fajn, ale dlouhý děj, který nedokáže při takové délce udržet pozornost je spíše na škodu. Stejně jako moc pojmů, zbytečné množství návratů do minulosti a všelijakých odboček.