Žádná chvíle není poslední
Petr Heteša
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/383724/mid_zadna-chvile-neni-posledni-Dgj-383724.jpg
4
104
33
Cesta do záhrobí existuje jen jedna, a to smrt. Pokud vám někdo nabídne jinou, je to buď blázen, šílený vědec, nebo není z téhle planety. V mojí neuvěřitelné story se pravděpodobně zkombinovaly všechny tři alternativy. Vyřizoval jsem elektronickou pozůstalost po profesorovi, který se zabýval biotechnologickými neuronovými nanosystémy, když mi z jeho notebooku přeskočil do mobilu invazivní software, aniž by mě požádal o souhlas. Dostal jsem magickou kartu a stal se tak účastníkem něčeho, co připomínalo šílený larp šílené sekty. Jsem sice docela hravý typ, ale tohle byla naprostá ptákovina, které jsem se rozhodně účastnit nemínil. Až později jsem pochopil, že když už tu jejich kartu jednou mám, tak nemám na vybranou. Cíl hry – záhrobí. Jenže ti pitomci netušili, komu ji dali. Měl jsem za sebou dva roky v Afghánistánu a externě přednášel FBI v Quanticu. Jestli chtěli mazec, měli ho mít.... celý text
Přidat komentář
Opět nápaditý příběh s neotrelou zápletkou. Ikdyz na to jak se děj pěkné zamotávala tak konec byl trochu rychlejší, možná by stálo to trochu natáhnout. Ale i tak moc pěkné. Jdu hned hledat další knížku od pana spisovatele.
Nápad s "přepadovou skupinou" mimozemšťanů byl skvělý. Lucovy hlášky mi krásně plasticky vykreslily jeho chlapáckou náturu. Královsky jsem se bavila a byla napnutá, jak to dopadne. Závěr mi bohužel přišel odbytý.
Když se Luc Degardin shodou špatných náhod dostane k tajemnému notebooku, jehož život se otočí o 360 stupňů. Čím víc se snaží rozluštit záhadu notebooku, tím víc se dostává do spletitých situací a problémy začnou nabývat obřích rozměrů, ovšem aby přežil, je nutno je začít řešit. Další příběh z Baltimore, kdy hlavní hrdina mi přijde tak trochu jako marlowsky typ .... Jack Daniels, cigarety camel a tak trochu noir atmosféra a akce může začít. Heteša se mi svým psaním trefil do vkusu, rychlý a jednoduchý příběh, který hned na začátku nabere tempo, které neztratí až na konci
Tak tenhle příběh mě až tak neoslovil. Nebyl úplně špatný, ale Infico a Tekuté krystaly se mi trefily do vkusu lépe. Přestupům do jiných dimenzí, byť tam byly i dějově světlejší chvilky, dávám 3,4 hvězdy, takže zaokrouhluji na tři celé.
Kazdou dalsi prectenou knizkou od pana Hetesi je to lepsi a lepsi. Stala jsem se zavislou. A co ten konec? To si mam jako domyslet? Ja chci pokracovani. A s Degardinem se nechci loucit, je to muj milacek. Asi zatim nejlepsi postava ze vsech knizek. Kdyby to byl zivy chlap, tak uz mu lezu do postele.
Ukázka toho, co se může stát, když se ocitnete v nesprávnou dobu na nesprávném místě a ještě ke všemu odkliknete podivnou ikonu na cizím počítači. Pak můžete dopadnou jako likvidátor elektronické pozůstalosti a veterán z Afganistánu Luc Degardin, který dělá, a neví co, a bojuje, a neví proti komu (čemu). Občas se chová naivně, občas se chová drze, přitahuje katastrofy, ale v podstatě chce zachránit svět... a nakonec přijde překvapení (alespoň pro mne).
Nejvtipnější Heteša kterého jsem zatím četla. Hrdina marloowsky typek. Pije whisky od rána, kouří camelky, líbí se mu ženy, zda se, že všechny a pronasi sexisticke poznámky. Poněvadž netrpím komplexy ani feminismem, velmi jsem se bavila. Humor prostě jistou míru nadsázky snese.
Konec jsem četla třikrát a hledala ten doopravdicky konec. Chvíli mi trvalo, než si všechno sedlo a došlo mi, že tady je místo pro mou fantazii a domyslela jsem si svůj.
Citace: "Ale mně jsi to řekl. Taky sis u ní vymínil výjimku?" "Ne," přiznal jsem. "Ale byl to slib ženské. U nich to tolik nehrotim."
„Do prdele.
Tohle mohl vyřešit jenom
kvantový počítač,
nebo velký panák
Jacka Danielse“.
Hlavní hrdina se dostane do velmi zajímavé situace. A jako „bejvalej“ policista, který má ještě k tomu podmínku, se musí s touto situací poprat. Tak že, i když záporná postava, přeci jenom se rozhodl vzít na sebe roli kladného hrdiny a snaží se to dohrát až do konce. Sem tam udělá nějakou tu chybu, ale už je to dospělý člověk a tak „sem tam“ nějakou tu chybu udělat může. Pravda je, že těch chyb udělá hodně, a místo, aby našel řešení, dostává se do čím dál větších potíží. Navíc se objeví žena. Tedy, možná ne jenom jedna. Tady už jde o život.
Citát: Voněla magickými kuřidly amazonských kmenů, anebo možná vypáleným křesťanským kostelem.
Příběh je hned od začátku zajímavý. Vtáhne vás to do děje, nenudíte se, v příběhu je akce, spousty humoru, ironie a také smrti. Smrt je prostě důležitým faktorem. A také nesmím zapomenout na Jacka a Camel. Jack Daniels a Camel, to jsou pomocníci našeho „záporněkladného“ hrdiny. Bez nich by nezvládnul skoro vůbec nic. Tak že jednoho panáka Jacka, vykouřit Camelku, a jdeme … pro druhého panáka....nesmíme nic nechat náhodě.
Malá ochutnávka.
Jsem likvidátor elektronické pozůstalosti. Volají mě většinou ti, kdo mají rádi ve všem pořádek a chtějí mít všechno srovnané a vypořádané. … Posadí mě k počítači po zemřelém manželovi nebo manželce a já bych pak měl upozornit všechny, kdo s ním byli v jakémkoliv elektronickém kontaktu, ať už mu nic nepíšou a neposílaj, že je po smrti.
Je tu krásně vidět, jak se pan Heteša posouvá. U těch několik málo knih, co jsem od něj četl, je vždy třetí čtvrtina příběhu celkem nuda. Hlavní hrdina se tam vždy zamotává do svých vlastních teorií a pak mu stejně nic nevyjde. Náš hlavní hrdina si sice pár teorií udělá, ale dlouho nad nimi neuvažuje. Od začátku až do konce jsme udržováni v napětí, nejsou tu hluchá místa, čtenář se nenudí. Možná mě tu trochu překvapil konec příběhu. Mám pocit, že jsem ho moc nepochopil. Ale na celkovém dojmu z příběhu to vůbec nic nemění. Deset Hetešovo půlmotýlků.
(Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ)
Citát: Kurva, Terminátor nekecal, když říkal, že se vrátí.
"Místo, kde sa v trojúhelníku protínají osy všech tří úhlů. A v rovnostranném jsou to zároveň spojnice vrcholů, a..."
"Nechte toho, matika mi nahání husí kůži."
"To je geometrie."
"Máte nějaké speciální přání ohledně jeho eliminace?"
Zavrtěla hlavou. "Ne, máte volnou ruku. Nicméně mě vytočil tak, že bych volila přímý odstřel."
"A jak poznáme ty, co po nich jdeme?"
"Dost blbě" přiznal jsem. "Pochybuju, že na sobě budou mít dresy. Poznáme je intuitivně."
"Intuitivně?"
" Jo, prostě že na nás vytáhnou pistole. "
Výborný humor.
Hovorím áno. Však som sa aj Hetešovkami poriadne predzásobila.
To hanzmb: Jo, a zodpovědní jsou zejména androidi z kreativní sekce a nesmí to zaříznout produkce... :-))))
Od autora jsem přečetl přes 20 knih a vlastně si uvědomuji, že žádná z nich nebyla propadák. Jak se říká : jednou Baltimor, navždy Baltimor :-). Tentokrát žádný kanály ani stoky, ale příběh, který by se mohl stát klidně zítra. A konec je logický.
Spoiler!!
Co byste se chtěli dozvědět dalšího, když vypravěč je v jiném vesmíru? Třeba se mu podaří odtamtud doručit pokračování.
Jediný, čím mě autor naštval je nazývání Windows 7 prehistorickou vykopávkou. Já je měl v pc v létě 90, takže to byly tak W 2. Pochybuju, že Škodovka tehdy měla na nejnovější W 3,0. I tak se mi na 20 mega harddisk vešel jen excel.
Luc prostě přitahuje průsery. Bývalý voják, který si prošel boji v Afghánistánu, svého času pracovník Národní protidrogové centrály, je v podmínce za pašování drog (ovšem z charitativních důvodů, aby výdělek z prodeje šel vdově po válečném druhovi), a tak se živí likvidací elektronické pozůstalosti. Ta spočívá v prolomení hesel v počítačích nebožtíků a dle přání jejich pozůstalých Luc odesílá obchodním partnerům, přátelům a dalším stručná oznámení o smrti uživatele. Osud tomu chce, že se dostane do spiknutí z jiných sfér, a to jen proto, že na jednom z notebooků klikne na podivnou ikonu a nechá se autorizovat jako náhradník, aniž by věděl, o co jde. Tak se stane součástí technologie k vytváření portálů, jež způsobují podivné mizení lidí (mrtvoly se totiž nenašly). Luc postupně odkrývá, co a kdo za vším stojí, díky své neústupnosti a kamarádům z policejních složek a štěstí (jehož má místy víc než rozumu), to na konec ustojí, ačkoli, jak se to vezme... Líbí se mi, že hlavní hrdina není totální superman, dělá chyby, není neprůstřelný a některé jeho povahové rysy nejsou úplně kladné (ačkoli, jak se to vezme...). I v ohrožení života neztrácí humor, své postavení glosuje s nadhledem, i když je úplně, vy víte, kde. A jak už jsme zvyklí, doprovázejí ho nerozluční spojenci - camelky a Jack Daniels.
Klasický Heteša. Nedůvtipný hrdina, kterému všechno nějak projde. Dobře se kniha čte, napětí místy, občas i ten úsměv se objeví, ale tentokrát jsem nějak nestihl konec...2* víc ani prd
Klasický Heteša - poněkud šovinistický hrdina (tentokrát ale překvapivě nedůvtipný) uprostřed masivního spiknutí, spousta hlášek, pěkných žen (které se hrdina pokouší sbalit) a akce. Už mi Hetešovi knihy začínají poněkud splývat, protože většina z nich je opravdu jak přes kopírák. Ale co naplat, Heteša umí psát velmi zábavně, takže i když už mám pocit, že již po několikáte čtu tu samou knihu, pořád se u toho bavím. Bohužel ale nechybí i další častý nešvar Hetešovi tvorby - nepovedený a uspěchaný konec, který je tentokrát opravdu hodně špatný a nelogický a za který musím jít s hodnocením hodně dolů. U mnoha Hetešových knih mi přijde, jako by autor měl dobrý námět, ale už jaksi netušil, kam chce příběh vlastně dovést.
Nápad dobrej. Kniha se dobře čte, ale … . Délka je až, pro mě, okatě nastavována nedůvtipností hrdiny. Žiji v tom, že s hrdinou zažívám všechna jeho dobrodružství, ale z tohoto hrdiny mám pocit, že se vyspí a neví, co se dělo předchozí den. Neumí si dát do souvislostí získané informace. Za to hvězda dolů.
Asi zatím nejslabší Hetešovka. Děj sice ubíhá velmi svižně, ale popisné pasáže jsou značně repetitivní a po chvíli ta opakování začnou vadit. Konec knihy, který je tu dost kritizován se mi nijak moc nechce spoilerovat. Takže stran konce - na Hetešu netradiční, ale za mě nic hrozného, co by zasloužilo silnou kritiku.
Pro mě klasický Heteša. Velmi zajímavá zápletka, pěkně propracovaný a napínavý děj. Četla jsem jedním dechem. Slabá stránka je závěr, mimozemšťani mě už moc nebaví, je to pořád totéž. Za ně dávám jednu hvězdu dolů.
Klasická hetešovka, četl jsem úplně vše vydané veřejně. Jsou i neveřejné, jak jsem se dozvěděl. Tahle kniha nebyla z jeho nejlepších, ale přesto pořád dost bezva, aby si to každý fanoušek přečetl. Nevím, jak dlouho jde ještě pokračovat ve stejném stylu, aby se to nezačalo podobat jako vejce vejci. Jsem zvědavý na další knížku, určitě si ji hned koupím. Hodnotit obsah podrobně nemá cenu, byly by to jen samé spoilery, takže to nedělám.
Ale jo, oddechovka. Ale ten konec. Ten konec je děsivý, nic se nevysvětlilo, nic se nestalo, nic a zase velké nic. To nemám rád. Ale doporučil bych? Asi ano, stojí za to ????
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2019 |  Co to žere a kde to spí |
| 2012 | Sex, drogy & cyb'n'roll |
| 2016 | Infico |
| 2010 | Nevermore Baltimore |
| 2009 | Démoni jsou věční |
Kniha Žádná chvíle není poslední je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 139x |
| Čtenářské výzvě | 9x |
| Doporučených | 5x |
| Knihotéce | 76x |
| Chystám se číst | 24x |
| Chci si koupit | 17x |
Jsou knihy, které by člověk neměl číst na veřejnosti :-), aby ho nechtěli spolucestující nechat vysadit rovnou před psychiatrickou klinikou :-). A pořád nevím, jestli autor Baltimore miluje nebo nenávidí. A další kamínek do mé pyramidy ostražitosti a nelásky vůči kočkám (myslím těm čtyřnohým)...