Vypůjčený čas
Zuzana Strachotová
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/515234/bmid_vypujceny-cas-65b3eaf3b9389.jpg
4
131
52
Vypůjčený čas série
1. díl
Co dělá člověka člověkem? Sofie Adlerová ztratila doslova vše. Svět, který znala. Lidi, které milovala. Dokonce i vlastní identitu. Namísto půl roku strávila v kryogenní stázi víc než sto šedesát let. Střet s realitou je devastující a její existence se brzy smrskne na pouhé lékařské pokusy. Až do chvíle, kdy ředitelka vývoje bionických organismů zatouží posunout svůj výzkum umělé inteligence dál. Jak přesvědčit společnost, že bioroidi mohou být stejně dokonalí jako lidé? Nejvyšší představitelé technokratické korporace IGMET potřebují důkaz. A na kom jiném vyzkoušet, nakolik lidský může bioroid být, než na osobě, která oficiálně ani neexistuje a navíc je tak odlišná? Ichirův úkol je vlastně jednoduchý – najít způsob, jak ji začlenit do společnosti. Jenže Sofie má vlastní hlavu i plány a rozhodne se technologickému městu ukázat, že nic jako utopie neexistuje. A je jedno, zda jí v cestě budou stát lidé nebo bioroidi. Ichirova naprogramovaná mysl není na nic z toho připravena a zákonitě tak musí dojít ke střetu. Dokud se v něm nezačne rodit vlastní úsudek…... celý text
Přidat komentář
Ze začátku jsem si říkal, super knížka. Dobře se četla, skvělý námět, zajímavé prostředí. Ale postupně mě čím dál tím víc štvala hlavní postava, konkrétně její pubertální chování. Myslím, že ji mohla autorka trochu více propracovat. Celkově ale hodnotím knížku pozitivně. Doporučil bych ji.
Na tuto knihu jsem se těšil a byl jsem zvědavý, jak s mi kniha bude líbit. Sci-fi od české autorky a kniha se mi líbila. Je zajímavé, že autorka pracovala na knize 10 let.
Hlavní postavou je mladá žena SOFIE, která se probouzí z kryospánku. Jenže místo půl roku se probouzí až po 160 letech. Za tuto dobu došlo k velkým proměnám a ve společnosti lidí se objevují roboti – bioroidi různých generací. Sofie se seznamuje s novým prostředím a také s bioroidem ICHIREM, který má Sofii provést městem a všechno ji ukázat. Společnost IGMET provádí výzkumy na bioroidech.
Při četbě se můžeme zamyslet nad otázkami umělé inteligence. Pokládal jsem si otázky, jestli nehrozí lidem nebezpečí od bioroidů a zároveň můžeme vidět, že práva bioroidů jsou značně omezena. Bioroidi mají 2 oběhové soustavy – červenou a modrou krev.
Kniha byla čtivá a místy akční. Na počátku knihy se nacházejí zákony robotiky, které platí pro bioroidy. Zákony robotiky vymyslel Isaac Asimov.
Jedná se o první díl ze série VYPŮJČENÝ ČAS. Určitě budu zvědavý na druhý díl.
Kniha má moc pěknou obálku.
Tahle kniha mě velmi mile překvapila. Autorka skvěle vykreslila svět, který až děsivě připomíná naší blízkou budoucnost a možná jde v některých nápadech i o předpověď. Velmi mi sedlo prostředí i pojetí celého tématu i mentalita budoucí lidskosti. Co mi ovšem nesedlo tak hlavní postava. Připadala mi jednodušší a nepropracovaná zároveň některé myšlenky v knize nebyli dotaženy pokud teď ovšem nebude další díl který si velmi ráda přečtu.
Tato kniha mě velmi mile překvapila. Moc se mi líbily zmínky a přirovnávání k mému nejoblíbenějšímu filmu Demolition man :) Těším se na pokračování.
Myslím, že paní Strachotová se může rovnat i autorům ze zahraničí. Knihu jsem četla na doporučení a nelituji! Bylo to něco jiného, než jsem zvyklá a úplně mě to osvěžilo, řekla bych. Hrozně se mi líbilo vykreslení světa a technologie. :-)
(SPOILER) Právě jsem dočetla tuto knihu a mám rozporuplné pocity. Dostala jsem ji v knižní štafetě a byla jsem zvědavá, jak se česká autorka popere se sci-fi. Toto téma miluji a těšila jsem se na nový příběh. Autorku chválím za skvěle a čtivě napsaný příběh, ale na můj vkus, tam hlavní hrdinka pořád brečí, věčně se lituje a dělá zbytečné problémy, které se bohužel v otevřeném konci ani nevyřešily. Výborný nápad autorky, skvělé popisy budoucnosti a dá se říct postapokalyptického světa, ale škoda, že hlavní hrdinka byla nic, moc...
Zaslúžilo by si to na obálku napísať YA. Pre dospelého čitateľa príliš naivné. Sorry.
Od spisovatelky jsem četla a nedočetla Devět dní. Ale protože jsem knihu dostala, tak jsem jí dala šanci. AI je moje oblíbené téma a začátek byl slibný, hned mě to vtáhlo do děje. Byla jsem nadšená, ale postupně jak se začala objevovat naivita, předvídatelnost a hlavní myšlenka, která taky nebyla nic nového, tak nadšení opadalo. Celkově bych to shrnula, že jako oddychovka dobrý. (audiokniha)
Autorka se nepokrytě, takořka drze, inspiruje panem Asimovem. Ocelové jeskyně načetla velmi pečlivě, až místy zcela bezvýhradně. A tak jsem okouzleni závanem staré dobré detektivní klasiky s R. Daneelem a detektivem Baleym. Bohužel v místech kde přistoupila k dílu autorská invence byl prostor vyplněn poněkud feminním klišé, a tak jsme svědky absurdních emocionálních výtrysků hlavní hrdinky nebo dialogů ve stylu: "Co ti je. Nic. Tak mi to řekni. To bys nepochopil".
Na druhou stranu, je vidět, že Zuzana Strachotová je celkem pečlivá autorka a dala si práci s přípravou a reáliemi, z nichž některé bezesporu vyzkoušela na vlastní kůži. Bohužel přípravu poněkud přecenila a v zápalu autorké invence se jala posunovat význam některých ustálených termínu. A tak místo prostého ajťáka, máme siťaře a kde se vzal bioroid si netroufám ani hádat. Nevím proč, očekával jsem filosofický opus o hledání definice člověka jako subjektu ale dostalo se mi červené knihovny Rosamunde Pilcher.
Přesto je příběh zajímavý, celkem lehce plyne a dobře se čte. Narativ je přiměřeně napínavý a podivně nelogický a rozpláclý závěr lze brát jako příslib pokračování. Inu, budeme v naději a očekávání.
Za mě asi opatrně doporučuji ale nenechat se zmást technicistním žargonem. Je to červená knihovna jak bič.
Od autorky jsem už četl Devět Dní a Devět Nocí a obě mě nadchly, takže jsem si nemohl ujít její třetí knížku. Vypůjčený Čas je zatím s přehledem její nejlepší dílo, od knížky jsem se měl problém odtrhnout - minimálně jednou způsobila, že jsem přejel cílovou zastávku. Příběh i postavy tam jsou podané skvěle a uvěřitelně - neměl jsem problém se vžít do hlavní postavy a to jsem muž :D. Stejně tak ostatní postavy včetně těch vedlejších fungovaly. Zaujalo mě také vykreslení zdánlivě utopické budoucnosti, která je utopistická opravdu jen na povrchu. Jinak je to stejně zkažená společnost jako každá jiná. Akce, vykreslování světa i přemýšlení jsou dobře dávkované až do napínavého a hlavně uspokojivého konce. Doufám, že můžeme očekávat brzký návrat do tohoto světa :)
(SPOILER)
Anotací mě zaujala tato dystopie, která vypráví příběh Sofie, která se po 167 letech probouzí ze stáze do světa plného techniky, minima lidí, kteří jsou navíc velmi slabí. Jsme v roce 2198.
Sofie je na začátku velmi zmatená a nechce tu novou realitu přijmout. Teskní po minulosti. Parťákem a průvodcem se jí stane bioroid Ichiro. Ichiro není robot, ani člověk. Ochrannou ruku nad nimi drží magistra Ava, dcera ředitelky Olsonové, krerá vynalezla bioroidy.
Proti nim se staví doktor Meier a jeho asistent Loebl. Ani Rada není na jejich straně. Postupně zjišťujeme, komu, o co jde.
Sofie hledá své místo v této technologiemi ovládané společnosti a buduje si nějaké možné sympatie k Ichirovi. Seznamuje se s generálem Dandrigem, který pro ni bude mít zajímavou nabídku.
Na konci knihy se objeví velké riziko pro zbytek populace a také pro bioroidy a Sofie bude ta, která se to rozhodne řešit.
Kniha měla skvělý začátek a prostředek, ale konec mi přišel takový nedotažený a zůstalo mnoho nezodpovězených otázek, proto hodnotím 3,5/5. Ale četla se skvěle, byla plná zajímavých nápadů a myšlenek a také krásných okamžiků. Rozhodně doporučuji.
Tak nevím, ale přijde mi, že jsem asi četl úplně jinou knihu než ostatní recenzující. Vypůjčený čas má sice dobrou dynamiku příběhu, lehce se čte, jenže zároveň je naprosto plytký, povrchní, logika v něm opakovaně dostává přes zadní část těla, postavy působí nepřesvědčivě a pokud se v určitých scénách mají chovat emocionálně, působí jako loutky a prostě jim nevěříte ani to málo, co by se za nehet vešlo. Celé jakoby to vlastně byla knižní obdoba letního marveláckého blockbusteru, tedy něco ve stylu přečíst, zapomenout, tečka, jenže marvelácké filmy člověka nenechají zklamaného z ohromného množství nedořečeného a nezodpovězených otázek. Nedovařený knedlík, za sebe nedoporučuji.
(SPOILER)
Jaké to milé překvapení! Pravdou je že se mi autorka hodně trefila do žánru, ale snažím se hodnotit co možná objektivně.
Jak už psal Al3x4nd3r okamžitě se mi vybavil Detroit : Become human, jedna z mých nejoblíbenějších her a měl jsem chuť si ho zase znovu zahrát :D. Taktéž zápletka s rozmrazením z cryostáze je byť trochu otřepaná, ale velmi čtivá a chtělo by to velké neumětelství aby to spisovatel vyloženě zmrvil. Děj krásně odsýpá, popisy světa jsou zdařilé a drží čtenáře v obraze. Romantická linka se taky povedla, hlavně to že autorka netlačila na pilu.
Pravdou ale zůstává, že ne všechny aspekty knihy se mi líbily. Třeba to až hysterické lpění na tom, že člověk nesmí ani v nejmenším projevit city k bioroidovi (což je podle mě strašně špatně zvolené označení, ale chápu že autorka chtěla být za každou cenu originální...), ale na druhou stranu se snaží docílit toho aby byli bioroidi co možná nejvíc podobní lidem? Co je to za logiku? V jedné scéně je dokonce morfenomenální problém, že malá holčička měla ráda svojí bioroidí vychovatelku. To je stejné jako kdyby jste dali malé holčičce oživlou barie a řekli, že jí za každou cenu nesmí mít ráda.... ehmm ehmm. Taky mi trochu vadilo, jak moc dlouho autorka zpočátku napíná čtenáře, než se dozví kolik že to hrdinka těch let spala. Možná by mi to nevadilo tolik, kdyby se Sofie chovala trochu jinak. Například si ani jednou neřekla o právníka atp. Prostě mi přišlo, že v některých situacích bych se já choval úplně jinak....
Nakonec je tu ten konec. Jak už tady někteří psali, je to také sfouknuté s nedořešenými linkami, ale pravděpodobně bude další díl, takže to jako vyloženě zápor neberu. Celkově je kniha zdařilá, bavil jsem se u četby/poslechu a mohu ji doporučit.
Napad i pribeh vyborny. Ctivost knizky taky. Ale ja uz jsem tak rozmlsana, ze na 5 hviezd to u mne neni.
Už když jsem viděla tu obálku a název knihy jsem věděla, že tuto knihu si musím přečíst. Jsem moc ráda že mě kniha nezklamala!!! Od začátku a do konce to byla skvělá jízda. Přemýšleli jste někdy nad tím, že by jste se probudili o několik stovek let později? Tedy přesně o 167? Říkáte si, že svět bude jiný? Tak v této knize je svět vzhůru nohama:-)) Nežijí zde jen lidé, ale i bioroidi. Hlavní hrdinka se probouzí v jiném světě než se původně probudit měla. Co se stalo? Kde se vyskytla chybička?? Jak to všechno zvládnout aniž by se z toho člověk zbláznil?Odpovědi najdete v této napínavé sci-fi/detektivní knížce.
Pokud by bylo pokračování této super knížky, určitě budu mezi prvními:-)))
Vypůjčený čas je skvělý nejen v tom, že je čtivý, což autorka předvedla už v předchozí sérii, ale je také skvělým mixem scifi příběhu propojeného s tím detektivním.
Zuzana Strachotová prostě umí a myslím si, že se s lehkostí dokáže vyrovnat i zahraničním spisovatelům. Díky svým nápadům bez nesmyslných kombinací působí její příběhy lehce a opravdu čtivě.
Za sebe rozhodně doporučuji a přeji příjemné počtení.
Zajímavě stvořený svět budoucnosti. Lidé slepě dodržují nastavená pravidla, jejich IQ kleslo a umělá inteligence vše zachraňuje. Doufám, že AI bude pro lidstvo něčím lepším.
Novinka od autorky mě zaujala svou anotací a když jsem měl možnost knihu pořídit ve slevě, neváhal jsem. Ač předchozí kniha mě bavila o hvězdu méně, dal jsem autorce šanci. Je vidět, že kniha vznikala dlouho, propracovaný svět i hlavní hrdinka Sofie probuzená po století a půl od zmrazení, kdy byl nalezen lék na její jinak smrtelnou nemoc, byly vymyšleny pěkně.
Sice se nedozvíme úplné podrobnosti, ale hlavní premisy zničené Země, kde zůstalo oslabené lidstvo v několika megapolích postavených na futuristické technologii a práci bioroidů, byly velice zajímavé a poznávali jsme to společně se Sofií. Cizí jména ostatních postav trochu stíraly českou stopu, ale třeba to byl záměr. Narážky na světovou popkulturu čtenáře sci-fi nepřekvapí, někde jsou narážky pak přímo jmenovány. Vůbec to nerušilo, naopak mi to dodávalo punc sounáležitosti s naším světem.
V druhé polovině se děj už ubíral klasickou stopou sci-fi detektivky hrdinky a generického záporáka, která je tak populární. K závěru se vyjadřovat nebudu, ale ty čtyři hvězdy si kniha jako celek zaslouží. Kniha se četla rychle a neměla zbytečné zákruty.
Štítky knihy
roboti budoucnost umělá inteligence české sci-fi sci-fi
Kniha Vypůjčený čas je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 138x |
| Čtenářské výzvě | 12x |
| Doporučených | 12x |
| Knihotéce | 63x |
| Chystám se číst | 111x |
| Chci si koupit | 37x |
| dalších seznamech | 3x |
Paradni pecka, ktera mi vratila viru v ceske autory, ze umi psat.