Dejte lidem peníze

10.02.2024

Kniha si jde za svým cílem, sbírá postupně síly a argumenty pro základní nepodmíněný příjem. Argumentů proti je tu poskrovnu, většinou ve stylu argumentačního faulu slaměný panák. Nicméně dělá to velmi sofistikovaně, míchá fakta, domněnky autora, cituje. Tedy kniha není vhodná pro nikoho, kdo neumí být pozorný, obezřetný – a u téhle knihy je to náročné být obezřetný.
Do 2. kapitoly to šlo, od kapitoly Podřadná práce autor používá manipulace, zkreslení, člověk až má dojem, že jde o úmysl. Např. na straně 55 „inflace a k tomu přičteme rostoucí náklady na zdravotní péči“ (inflace obsahuje i rostoucí náklady na zdravotní péči). Nebo z jiného soudku „pp194-195 chudí odvádějí daně taky a neúměrně vysoké poplatky z tabákových výrobků.“
Kniha je plná faktů, rozhodně mnohé informace jsou poučné (např. v kapitole o rasismu v USA, jak zdánlivě rovná pravidla spolu se silnou diskriminací tu rovnost maže), ale bohužel doslova zaplevelení plno domněnkami autora pokládaných za fakt. Např. vliv mužů a žen na příjmy daného oboru – ten efekt je obecný. Podobně mnohá fakta zjednodušuje do argumentů svého cíle, např. ženy, které víc dělají domácí práce nebo jejich celospolečenská úloha rodit – ve skutečnosti jejich úloha mít potomky věcí čistě jejich a jejich partnera, jejich rodin, nikoho jiného.
Kniha je hodna zamyšlení, i když dle mě jednoduché řešení nacpěme jim peníze nebude fungovat. Dávat lidem peníze v chudých zemích nejchudším funguje. Otázka je, co se stane, když by se to stalo ve velkém. Dle mě vzroste inflace a efekt se bude snižovat. Nemluvě o dalších důsledcích.
Na druhou stranu kniha, i když s navrženým řešením nesouhlasím, celkem dobře popisuje problémy chudoby, rasismus, patriarchalismu a důsledky, generační důsledky. Ale opět je třeba odlišit a nepřijmout jednoduché vyvození, že všechny problémy, rozdíly jsou tím dány. Problémy jsou to komplexnější. Ale taky nelze si lhát, že všechny rozdíly jsou dány něčím jiným a že pohlavní, rasová diskriminace neexistuje a že nemá děsnou setrvačnost, generační.
Začít můžeme u sebe, doma. Ocenit „nevýdělečnou práci“, na druhou stranu ocenit obětování se v práci – najít ten správný kompromis. Sice specializace v obou rolích přináší efektivitu, ale nezapomínat na diverzifikaci, která přináší empatii a tím dlouhodobě přispívá k porozumění, vzájemné péči.

Tato kniha je jako výstřel do tmy. Jsou zde nastíněny případy a problémy, kde by mohl základní nepodmíněný příjem pomoci narovnat finanční nerovnosti. Sice jsou to případy z celého světa, ale kniha se především orientuje na Spojené státy americké, kde ukazuje různé informativní čísla a statistiky, které by se mohly ovlivnit. Kdo ví, co přinese budoucnost a neustálé rozevírání nůžek mezi chudými a bohatými. A k tomu ještě roboti a automatizované procesy, které berou lidem práci.

05.11.2020

Je to pro mě první kniha v této sérii. Podle podtitulu jsem čekala od knihy mnohem víc. Asi bych raději četla text od nějakého zkušeného politika a ekonoma, který by hovořil už konkrétněji. Místo toho se jedná o sbírku úvah o problémech současného světa (Ameriky) s důrazem na rasovou a genderovou nerovnoprávnost a všechny končí tím, že by tomu možná mohlo pomoct UBI. Prostě místo toho, aby se zamyslela nad kvalitou sociálního a zdravotního systému, bere UBI jako universální řešení všeho. A skutečně hodnotných a rozumných argumentů pro zavedení tohoto systému se dotkne pouze okrajově.

05.10.2020

Je znát, že autorka je novinářka. Téma nepodmíněného příjmu pojímá poměrně povrchně, popisně a bez hlubšího promýšlení dané věci. Načrtne, co nepodmíněný příjem je, jaké v současnosti probíhají experimenty a rozvede téma nerovnosti a rasismu v USA. Chvílemi argumentuje pro příjem, chvílemi pro jinou formu peněžitých dávek apod. Nepodmíněný příjem je zajímavá myšlenka, která by mohla změnit náš přístup a naši poslednost prací a alespoň trochu vyrovnat obří nerovnosti. Zasloužila by si tak trochu lepší shrnutí.

27.08.2020

Poprvé u nás vyšla kniha, která mapuje UBI. O to žádná, z hlediska praktických příkladů dosavadní aplikace super. Chybí ale zamyšlení nad tím, jak to prosadit politicky. Pokud bychom dokázali zachránit třeba miliardy dolarů mizejících v nekonečném tunelu bankovních spekulací, bylo by tolik prostředků pro řešení sociální nerovnosti, že by paradoxně debata o nepodmíněném základním příjmu ustoupila do pozadí.

21.08.2020

Univerzální nepodmíněný příjem je určitě věc stojící za zvážení, ale rozhodně ne v podobě, v jaké si ho autorka představuje. Jeho smyslem je totiž zpřehlednit a zlevnit sociální systém, eliminovat jeho excesy a motivovat lidi k sebezdokonalování. V představě autorky dostane peníze jen někdo, zaplatí to všichni a systém podmíněných dávek zůstane. Čili nejde o nic jiného, než o zvětšení státní podpory. Aby toho dosáhla, tak navrhuje vyšší daně, nové daně a financování na dluh. Čekal jsem debatu o problému, čekal jsem střet názorů, ale dostal jsem jen naivní představy a nekonečnou litanii na téma rasismus a bělošská privilegia.

18.07.2020

(SPOILER) Kniha na začátku popisuje robotizaci a to, jak dokonalejší stroje připravují lidi o práci, nebo jak kvůli ní musí mnoho lidí dělat stále hroší práci. Někteří tvrdí, že technologie vytvářejí lepší místa rychleji, než likvidují ta stará – to co se děje ve vyspělých zemích však svědčí o opaku, i když to mnozí nechtějí vidět. (To, že to nevidíme do stejné míry u nás, je dáno tím, že v porovnání se západem jsme montovnou a levnou pracovní silou – dobrá místa lze hůře vytlačit, protože je jich zde méně a platy hůře snížit, protože v porovnání se západem už nízké jsou – otázka je, jestli je to skutečně to, co chceme.) Kniha například popisuje, jak se jedna rodina snaží uživit – žádní flákači, pracují všichni, včetně školou povinných dětí. Přesto mají problémy přežít. Měli se více učit, aby více vydělali? Nevěřili byste, jak vysoké procento lidí v nízkých pozicích na západě má vysokoškolské vzdělání. Kniha popisuje mnoho příběhů, které jsou čím dál více normální, kdy lidem klesá životní úroveň v zemi, která je mnohem pravicovější než ta naše. Dále kniha ukazuje mnoho experimentů s nepodmíněným příjmem a ukazuje, že pokles práce byl vždy jen minimální – pokud ovšem nebyl částka nepodmíněného příjmu příliš velká. Dovolím si poznamenat (i když to v knize není), že i u nás je nepodmíněný příjem – ti nejchudší mají existenční minimum, těm bohatším je udílen ve formě slevy na dani na poplatníka. I přes to máme poměrně vysokou zaměstnanost (v mnoha vyspělých státech mají vyšší dávky a také vyšší produktivitu). Ale zase zpátky ke knize. Na Aljašce už je systém nepodmíněné příjmu mnohem blíže tomu, co si pod tímto pojmem představujeme (ano, ve státě, který patří k něm kapitalistickým USA) mají lidé nepodmíněný příjem už několik desetiletí ve formě dividend z ropy (ano, chudáci kapitalisté byly ošizení a vyhrožují tím, že přestanou podnikat, protože z miliardových zisků nemůže nikdo přežít, zatímco nic nedělající lid utrácí jejich těžce vydřené peníze), přesto tento systém funguje, lidé pracují a o jeho zrušení neuvažují. Možná to není odpovědí na to, kde vzít peníze (i když i tím s kniha zabývá), ale je to odpovědí na to, že lidé houfně přestanou pracovat – nedojde k tomu, pokud nepodmětný příjem není zbytečně vysoký. Není otázkou, zda nepodmíněný příjem ano, či ne, ale jak vysoký má být. Navíc mnoha lidem umožnil nepodmíněný příjem, aby se soustředili na své podnikání a umožnil jim tak větší kreativitu. Kniha také mapuje mnoho experimentů v chudých zemích. Také bych dodal (opět něco, co v knize není), že není opodstatněný ani strach z přemnožení některých lidí, protože po růstu životní úrovně všude na světě klesla porodnost – naopak se peníze ukazují jako účinná antikoncepce. Napsal bych, že by si tuto knížku měli přečíst všichni odpůrci nepodmíněného příjmu. Jenže podobné prohlášení jsem četl u knih, se kterými jsem nesouhlasil, a nikdy mě nepřesvědčily, ačkoliv jejich zastánci se mysleli, že musí přesvědčit každého. Faktem je, že nepodmíněný příjem má mnoho pro i proti a zprávy o experimentech s ním jsou naprosto protichůdné, podle toho, kdo je píše. Tato kniha vám – pokud budete mít zájem a neodmítnete ji jako hloupost dřív, než se nad ní stihnete zamyslet – ukáže mnohá pro. Nepochybuji, že na mnohá proti přijdete sami, neboť žijete v kapitalismu a proto způsobem „proti“ bude uvažovat téměř automaticky. --- A ještě malá poznámka k předchozímu příspěvku, proč se lidé nepoučí – kdyby lidé byli snadno poučitelní, po pár neúspěšných pokusech by vždy vše vzdali. Tito poučitelní lidé kdysi tvrdili, že nejde létat a že stroje se nemohou pohybovat bez živé síly. Díky bohu za ty, kdo se nepoučili a pořád to zkoušeli, protože bez nich bychom žili pořád na stromech.