Dies irae
Robert Fabian
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/204193/mid_dies-irae-z5k-204193.jpg
4
142
30
Carpe Diem série
< 3. díl
Další příběhy s hrdiny drsné military SF Carpe diem: „Semper fi. To heslo neznamená jen poslušnost vůči federaci, koloniální armádě nebo nejbližšímu nadřízenému. Zahrnuje i závazky k nám samým; hlavně k jednotce a ke kamarádům. A to je pouto mnohem pevnější než cokoliv jinýho.“ --- Porter "Jenže teď přichází Dies irae! Den hněvu! Bude věrnost vůbec stačit pro přežití jednotky?" Dies ira – (lat.) Den hněvu; den Božího hněvu a soudu, onen den, kdy skončí lidský čas a lidské dějiny, kdy nastane konec světa ---(proroctví)" „Zabíjíme. Umíme to. Jsme na to vybavení. Tahle činnost je pro nás obživou, povoláním. Vykonáváme ji tak, abychom uspěli. Kalkulujeme, zvažujeme rizika. Nemícháme do toho city...“ --- poručík Ashworth... celý text
Přidat komentář
Dlouho ležela v knihovně a čekala na svoji příležitost. Po recenzích tady, se mi do toho vůbec nechtělo. A jak už je tu několikrát uvedeno: Do první cca poloviny to bylo s odřenýma ušima ještě za 4*. Bohužel druhá polovina...2* Chvílemi asi ani nevím o čem byla, několik večerů mi u ní padla hlava. Četl jsem ji hrozně dlouho a dlouho se těšil až budu na konci. No a těším se že po těch letech snad už další díl ani nevyjde. Znám se. Musel bych si ho koupit a trhnout hrůzou jestli mě to čeká znovu...
Jsem Fabianem přesycen a utrmácen. Jen tak si vysvětluji, že jsem se s třetím pokračováním vesmírné odysey příslušníků námořní pěchoty družstva Charlie, vedené poručíkem Ashworthem, nudil a při čtení usínal. Příběh Dies irae totiž ztratil jiskru i napětí. Na rozdíl od svých předchůdců je utahaný a bez nápadů. Stále stejné schéma začíná být iritující a ono bodré, verbální pošťuchování mezi mariňáky už posté ztrácí na přitažlivosti. Dějová linka se kroutí jako had, který spolknul myš a hýbat se nad rámec peristaltiky už mu nepřijde potřebné. Fabian bojuje urputně a ze všech sil, ale jako by mu někdo pohnul se zaměřovací optikou, většina střel jde mimo terč. Dokonce i postavy ztrácejí glanc, jako by utekly z omalovánek, kde je zapomněli vybarvit. Asi bych souhlasil s průzkumníkem Murayem, který na straně 454 říká: „Z toho věčnýho čekání mi asi jebne.“ Čekal jsem adrenalinové pokračování solidního Semper Fi a dočkal jsem se vyčpělého prázdna, navíc nedokončeného. Finále je opět na půl žerdi a bez dalšího objemného fasciklu nedojdeme my čtenáři uspokojení. Jenže kde je mu konec…
Líbí se mi, jak se postupně spojují příběhy z Fabiánových knih. Občas už mi ale děj v této knize přišel takový natahovaný. Ale pořád výborně čtivé.
„Nikoho tady nenecháme!“řekl Porter důrazně.
„Cape diem!“připomenul Kristen jistou událost.
„Žijeme jenom jednou!“ navázal Savtchenko.
„Semper fi, vole!“křenil sa Muray jako blázen. „Mír je pro buzny!“
„Vrátíme se!“ přidala se Boltonová. „Na tuty!“
„Si kuř!“ zakřičeli vojáci. „Mariňáci, kurva!“
A pak se rozchechtali.
Hotový úžas. Lepšiu knihu som v tomto roku zatial nečítal. Nerozumiem, prečo má tak nízke hodnotenie. Pre mňa to bol boží zážitok. Knihu som hltal stranu za stranou a prepojenie dvoch príbehov ( Planéta medzi dvěma slunci a Semper Fi) dokonale zapadlo. Sériu Carpe diem som si strašne obľúbil a dúfam na skoré pokračovanie príbehu. Normálne som chcel jednu hviezdu strhnúť, kvôli čakacej dobe medzi časťamy, ale nakoniec som si to rozmyslel. Skvelé humorné hlášky, hlavne Muraya som si v tejto knihe obľúbil, ktorý hral tak trochu rebela, ale verného svojmu tímu.
Na tomto dílu mi vadilo v podstatě všechno. Po vynikajícím prvním dílu, přišel mírně slabší, ale pořád velmi slušný druhý díl. Třetí díl (Semper Fi) už byl průměrný a jeho zakončení v půlce věty (těsně před akcí) mě vyloženě naštvalo. Ale to jsem ještě nevěděl, co bude následovat. Dies Irae je velmi velmi velmi natahovaný, desítky stran nudných popisů, třetí čtvrtina (cca 100 stran) popisuje let, jeho okolí a myšlenky vojáků, tj. vůbec nic se nestane. Autor má obrovskou fantazii, ale nestravitelnou pro normálního čtenáře. O konci se vůbec nebudu zmiňovat, protože bych musel dát odpad. Bez dalšího dílu (který není) je to zbytečná kniha. Velká škoda takového konce původně výborné série.
Tohle mi dalo hodně zabrat, abych se dobloudil konce. To bych u Fabiána nečekal. Strašně dlouhé, vleklé a spousta uvažování. Jako další mám rozečtenou Hvězdu, zatím asi 120 stran, která je oproti tomuhle neskutečně čtivá.
Aj na mňa ako fanúšika skôr vesmírnej psychadélie, než military sci fi to už bolo v niektorých častiach až príliš. Niektoré časti boli vynikajúce, mrazivá atmosféra sa striedala s pocitmi hrdosti na mariňákov a ich odvahu či schopnosti, iné časti boli vyslovene nudné. Ešte sa mi nestalo aby som knihu tohto autora čítal dva týždne a dúfam že do budúcna sa to už nestane.
Když jsem skoro před 20 lety četl Mariňáky, byl jsem z toho na větvi. Takové military scifi bych od Čecha v životě nečekal. Planeta mezi dvěma slunci byl taky pořádný nářez. Semper Fi a Carpe Diem už těch kvalit nedosahovaly, ale pořád to bylo slušné čtení. Vzhledem ke klesající kvalitě jsem se ale dlouho odhodlával k této knize. A oprávněně. Zase něco, co nemuselo být napsáno. Respektive to co za něco stojí by vydalo max na povídku. Na víc s chlapskejma hláškama, popisem bojové techniky a několika v realitě neexistujícími ale přitom fyzicky zasahujícími entitami to nedá. Guláš bez hlavy a paty a bez ukončení, aby se případně mohlo ještě několikrát pár set stránek vydat. Takový konec nekonec si hrdinové z výše jmenovaných knih nezasloužili. Přitom téma spojení 2 linií příběhů by mělo dodat spoustu látky a nových nápadů.
Tak trochu ako na mori, raz hore a raz dole, takže nakoniec ostanem pri neutrálnych, alibistických troch hviezdičkách. Mariňáci vstúpili na planétu medzi dvoma slnkami a aj keď sa mi spôsob tohto prepojenia moc nepáči, tak pokiaľ sa drží schémy drsňáci vs šediváci v nehostinnom prostredí, stojí Fabian na pomerne istej pôde. Nič z čoho by som si nadšene cvrkol, ale pár výrazných momentov tam je, ako trebárs pikantne nechutné roztekávanie sa ( Burkov to dostane vtipne cynicky zožrať za svoje nesmrteľné faux pas v minulom diely ) alebo keď Dobs dostane rapeľ v "liahni". Keď však opäť vlezieme do sfér halucinogénneho metafyzična v sedemmíľovej bubline ktorá nekonečne dlho letí a letí a letí skrz desiatky strán a autor sa nemôže nabažiť rôznych zábleskov nekonečna v zelenej tme, kúdolov hubabuby z počiatkov vekov a nič neznamenajúcich výrazov typu "nesvetlo", tak stále tvrdím že toto mu sakra nejde. Supermocný neexistujúci emzáci vláčia úbohých hrdinov na koniec vesmíru aby ich postavili proti ultimátnemu zlu, proti ktorému sami sotva niečo zmohli, pretože sú to predsa Mariňáci s M veľkým ako Godzillina ľavá noha. Záver so zhmotnelým pažravým satanášom a Owenom vyťahujúcim si z brucha vlastné črevá to ešte celkom solídne nakopne a vzbudí zvedavosť, už len kvôli tomu že chcem vidieť (čítať ) ako z tohto Fabian vykorčuľuje, pretože ak to definitívne nepremení na kvantový sabat sfetovaných existencií z tretej dimenzie, mohlo by to byť aj naozaj zaujímavé.
Co na to říct? Fabian kombinoval, kombinoval, až překombinoval. Je potěšující, že své knihy skloubil dohromady. Úplně by mi stačilo, kdyby všechny patřily do jednoho chytlavě vymyšleného a stále plastičtěji vykreslovaného vesmíru. On šel ještě dál, propojil je a dal jim určitý přesah. Ovšem způsob jakým to udělal, je těžkopádný a občas trochu křečovitý. Ani se nedivím, že autor nechal vyprávění otevřené. Navázat na Dies Irae nebude jednoduché.
Nebylo to zas až tak hrozné, jak jsem se obával. Akce by mohlo být více, snad se jí dočkáme v pokračování. Některé pasáže však byly opravdu trochu nudné a dlouhé.
Zatiaľ najslabšia a najrozporuplnejšia Fabianova kniha. Príliš dlhé čakanie – od vydania Semper fi, ktoré dejovo tejto knihe priamo predchádza, uplynulo 5 rokov a od Planety mezi dvěma slunci, ktorá jej predchádza takisto, uplynulo dokonca 13 rokov (1. vydanie) – šponovalo očakávania od Dies irae skutočne vysoko. Možno až príliš. Isté obavy vzbudzoval aj autorov príklon k metafyzickému a transcendentálnemu na úkor military akcie, ako naznačila aj „Ľadová cesta“ (bonusová novela k reedícii Carpe diem), ktorá mimochodom skutočne zohráva (resp. jej znalosť) svoju úlohu aj v tomto najnovšom príbehu z Fabianovho vesmíru. A v ňom to ide od desiatich k piatim nielen s mariňáckym družstvom Charlie, o jediných preživších stroskotancoch z Planety mezi dvěma slunci Brentovi s Owenom ani nehovoriac, ale hlavne s atraktivitou a napätím (hoci nejaké záblesky tu sú, viď Dobsova akcia v útrobách pretoriánskej fregaty) príbehu, a pre poriadnu akciu sa treba vrátiť k starším knihám RF. A keď ku koncu letí čitateľ spolu s vojakmi v prízračnej kapsli cez rovnako prízračné Mesto na hádam vyše 50 stranách knihy bez toho, aby sa tam niečo významné dialo, čo by sa nedalo podať na 10× menšom počte strán, to už je ťažký trip aj na otrlého fanúšika. Posledná veta románu je „Uvidíš.“ Tak uvidíme v ďalšom románe...
Podľa mňa neskutočná pecka. Už od Carpe Diem, cez Semper Fi až po Dies Irae, som takmer nevedel odtrhnúť zrak od kníh. Nenudila ma ani jedna pasáž a bolo úžasné ako bol príbeh po celý čas tajomný a zároveň gradoval. Skvele dielógy a postavy ma o to viac vtiahli do deja. Otvorený koniec mi len dává nádej, že raz bude pokračovanie.
Naprosto souhlas, první polovina výborná a druhá.......... napsána po požití halucinogenu a pro čtenáře utrpení. Nicméně konec otevřený a velké zklamání, že skoro po třech letech ani "ň" , že by se psalo nějaké pokračování. A to je vzhledem k né úplnému konci příběhu ke čtenářům trochu unfér.
Autor si nastavil vysokou laťku, kdyby to byla něčí prvotina, byl bych nadšený... Ale takhle jsem nebyl. Neuvěřitelně ubíjející byl nekonečný popis nekonečného letu skrze vesmírné želé, závěr byl také až moc přitažený za chlup.
Tahle fantastika už na mě byla moc. Myslím že by se to vešlo i na méně stránek. Zbytek bych třeba nechal o tom, jak se snaží Porter přefiknout Boltonovou... Je to škoda.
Jen opakuji co ostatní, půlka vynikající ovšem tolik stránek cestovat kamsi a bojovat s čímsi co "oni" zajali...Bylo to strašně zdlouhavé a nudné.Kdyby to skončilo alespoň pořádnou bitvou, ale zase nic a konec v nedohlednu.
Prvá polovica knihy je skvelá, dostatok akcie, desivou atmosférou podfarbený dej, bez mihnutia oka by som hodnotil 5 hviezdami. Druhá polka diametrálne odlišná, aj keď desivá atmosféra zotrvá, akciu nahradia dosť rozsiahle analýzy postáv a prostredia, ale zlé to nebolo. Celkovo za 4 hviezdy.
Zřejmě nejsilnější Fabianovou zbraní jsou popisy, které jsou napsány velmi zručně a poutavě. Ať už jde o prostředí, futuristické mimozemské stavby či bojovou techniku, tak samotné válečné a vojenské postupy. Ty jsou popsány naprosto uvěřitelně a přesně evokují myšlenky moderního vedení války. Líbí se mi pasáže, které někomu možná přijdou nudné – vojáci se „zakopou“ na strategickém místě a vyčkávají – avšak ve své podstatě právě tyto kroky jsou jedinou správnou alternativou, kterou lze v neznámém prostředí při očekávání útoku použít. A navíc se tím získává další prostor pro vnitřní vývoj postav a jejich psychologii. Zcela samostatnou kapitolu tvoří popisy akce, soubojů a hlavně pak přeměn a proměn jednotlivých postav, s nimiž se během čtení potkáváme. A je jedno, zda se jedná o přeměny fyzické – velmi naturalisticky ztvárněné a popsané – či psychické. Výsledný dojem je naprosto famózní.
Je možné, že se objeví několik škarohlídů, kteří budou tvrdit, že toto není Fabian, na jakého jsme zvyklí, avšak s takovýmto vyjádřením nemohu souhlasit. S Dies irae dostáváme vydatnou porci všeho, na co jsme zvyklí, plus něco navíc. A jak moc to ve výsledku bude zvládnuté můžeme soudit až po přečtení pokračování, protože kniha tvoří velmi slušný rozjezd. A už nyní je jedno jisté – pokračování se bude nést ve stejném duchu akce, akce a další akce. Přesně tak, jak se nám to líbí.
Štítky knihy
válečné sci-fi české sci-fi česká fantastika
Autorovy další knížky
| 2010 |  Mariňáci |
| 2012 | Carpe Diem - Reedice |
| 2002 | Planeta mezi dvěma slunci |
| 2014 |  Dies irae |
| 2009 | Semper Fi |
Kniha Dies irae je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 222x |
| Čtenářské výzvě | 3x |
| Doporučených | 7x |
| Knihotéce | 117x |
| Chystám se číst | 32x |
| Chci si koupit | 13x |
Dal som štyri hviezdy, lebo sa to naozaj dobre čítalo, ale teda ten záver už uletel do rovín (podobne ako poviedky z Mariňákov), ktoré sú úplne mimo reality... tam začínam pochybovať, či to má Fabian šancu ešte dopísať, a či mu toto práve nezlomilo kreatívny väz.