Zmije
Andrzej Sapkowski
Afghánistán, sedmý rok panování Alexandra Velikého. V bohy zapomenuté zemi umírají nejlepší synové Makedonie. Aleksandros ho Trítos ho Makedón! 27. července 1880. V průběhu druhé britsko-afghánské války ztrácí 66. pěší pluk v bitvě u Maiwandu čtyřiašedesát procent svého početního stavu. God Save the Queen! 15. února 1989. Ukončení sovětské intervence v Afghánistánu, během níž zahynulo více než třináct tisíc vojáků Rudé armády. Da zdravstvujet Sovětskij Sojuz! Rok 2010. Znovu jsou tady. Ani šuraví, ani amerikáni, ale nějací další, šejtanem vyslaní nevěřící psi - aby je Alláh vyhubil. Lá iláha illá-l-láh!... celý text
Literatura světová Povídky Fantasy
Vydáno: 2011 , LeonardoOriginální název:
Żmija , 2009
více info...
Přidat komentář
Zmije mě vůbec nebavila. Jednalo se z mého pohledu o soupis jmen a zbraní bez nějakého hlubšího smyslu nebo příběhu. Navíc fantasy příběh to byl jen minimálně.
Románová jednohubka od pana Sapkowského - podobně jako u Husitské trilogie zde autor spojuje historii s fanstasy. Vetšina děje se odehrává v Afghánistánu během sovětské okupace, s malými odbočkami do doby Alexandra Velikého, konce 19. století a současnosti. Děj není špatný ale na Zaklínače nebo Husity bohužel nemá. Vyzdvihnout musím hlavně realisticky zpracovanou část na sovětské základně, včetně dobového slangu.
Tuto knihu jsem si pořídil ze dvou důvodů. Sapkowski a Afghánistán. V tomto pořadí.
A neprohloupil jsem. Málo známá, řekl bych, kniha od skvělého autora, která naplnila, a v lecčem i předčila, má očekávání.
Sapkowski opět mistrně popisuje místo a dobu a začleňuje fantastiku, a to nezvyklým způsobem. Do cca 1/4 knihy, jsem stále čekal a nebyl si jistý správností koupě. Avšak poté jsem knihu dočetl doslova jedním hltem. Spousta věcí je jen naznačena a kniha je to opravdu velmi k zamyšlení.
Na závěr bych rád dodal, že 4* jsou pouze a jedině z toho důvodu, že 5* by nebylo úměrné v porovnání s ostatními Sapkowského díly.
Jednohubka od Sapkowského. Lidé zde oceňují slovník specifických slangových výrazů, které autor použil, mně to spíše překáželo ve čtení. Bylo vcelku otravné se neustále vracet na konec knihy pro vysvětlení, a hlavně popis některých zbraní jako Erpégé mi přijde zbytečné. Děj je jinak docela zajímavý. Může se zdát chaotický, neměl jsem však větší problém se v ději vyznat.
Dobře zpracovaná vojenská legenda, skvěle vystihnutá atmosféra popisovaného prostředí. Autor musel nastudovat spoustu věcí včetně žargonu. Smělý krok z geraltovského stínu.
Tuhle knihu od Sapkowského beru prostě jako takový pokus o "něco jiného". Zajímavé, ale... U mě to úplně nepadlo na úrodnou půdu. Četla jsem podruhé a musím říct, že to bylo jako bych to četla prvně. Nepamatovala jsem si nic. To asi taky mluví za vše.
Opravdu moc zajímavá, poctivě napsaná kniha a úplně jiný Sapkowski. Jenomže tenhle mystický příběh vojáka v Afganistanu mne prostě nechytil.
Kniha mě velmi překvapila, nic moc jsem neočekával a ono to nakonec bylo velmi poutavé čtení které bylo místy velmi zajímavé
Číst tohle dílo v čase přípravi na odlet do té země bylo extrémě zvláštní. Zvláštní kniha, zvláštní ukončení, zvláštní odkaz. Přehršel cizích termínů a tím nemyslím ruštinu ani vojenskou terminologii. Divné.
Snad i já neuvidím zlatou zmiji...
Nebylo to zas tak špatné. Ano, je pravda, že nebýt to kniha od Sapka, tak bych si ji nejspíš nekoupil, ale po přečtení musím říct, že Zmije je docela povedená knížka. Kdo od toho čeká dalšího Zaklínače, ať to raději nekupuje, tohle je něco jiného. Jiné postavy, jiné prostředí, jiný příběh. Fantaskní prvky mi nepřekáželi, beru to jako typický tah mistra Sapkowskeho. Oceňuju nápad autora vložit hlavní linii příběhu do období sovětské intervence v Afghanistánu, právě fakt, že to bylo takhle odlišné od Zaklínače a Husitské trilogie mi imponovalo. Docela jsem měl ale problém s vizemi Drummonda a britské armády - byla to spíše nezáživná vata, než plnohodnotná vedlejší příběhová linie. Ale jinak jsem spokojen.
Kniha se mi objevila někde na bazaru, koukám na ní a říkám si Sapkowski = záruka kvality. Koupil jsem, přišla domů a na dovolené jsem se na ní vrhnul.
První stránky nadšení, připomínalo mi to slavný film 9.rota. A skutečně první část knihy se nesla v tom duchu, pak tam ale autor začal motat mystično, minulé životy apod a kniha se změnila v podprůměrné fantasy, kde jsem stránky přeskakoval a to dělám jen vyjímečně...
Po Sapkowskim jsem znovu sáhla,jelikož všechny díly Zaklínače jsou pro mě perlami mezi knihami..bohužel Zmije byl trochu přehmat..rozhodně to není špatná kniha,ale něco tam chybělo nebo není prostě pro mě..válka v Afghánistánu je popsána věcně,realisticky a jaksi surově,což u tohoto tématu asi být musí,fantasktní prvky tam jsou vsunuty poměrně nenuceně,přesto nevim-za mě 50/50..a jen by mě zajímalo,zda jsou mezi vojáky opravdu tak rozšířené drogy,zejména heroin..
Knížku jsem si půjčil podle jména autora. Četla se dobře, prolínání časových rovin beru jako zpestření děje. Po dočtení jsem uvažoval, co chtěl autor vlastně říct. Můj závěr je následující. Kdo se účastní válečného konfliktu, tak až na výjimky, nedokáže bez války žít a účastní se dalších, a dalších, dokud ve válce nezemře. To ovšem posouvá knihu od očekávané fantasy někam úplně jinam.
Nebudu sám, když řeknu, že bez Sapkowskeho jména na obálce bych si Zmiji nepřečetl. Kniha se četla dobře (hlavně dialogy, ty Sapkowski prostě umí), ale po dočtení ve mě nic nezanechala. Tři hvězdy za nápad a čtivost, ale na víc kniha prostě nemá. Což je rozhodně škoda, protože nápad je opravdu zajímavý.
Děsivé. Jen v tom špatném slova smyslu. Andrej tentokrát čtenáře zahlcuje velmi lehce beletrizovanou prózou nudných osudů, jednoho z vojáků. Do toho se asi tak 2x, vždy na 3,4 strany, rozepíše o vojácích Alexandra Velikého a také těch z Británie, když už to zmiňuje anotace. Jedna hvězda za nápad Sápku. Víc nic.
Nebýt na této knížce jméno Andrzej Sapkowski, nikdy bych po ní nesáhla. Téma mě zkrátka nelákalo a tak nejsem kdovíjak překvapená, že se přidávám k zástupu čtenářů rozpačitých, možná i malinko zklamaných. Nebudu lkát nad ruštinou nebo přemírou vojenských termínů, to mě trápilo ze všeho nejmíň. Větším problémem pro mě byla neschopnost ztotožnit se s libovolnou postavou. Jedině hlavní „hrdina“ Levart byl něčím víc než pouhým jménem, ostatní vojáci a důstojníci mi většinou splývali do anonymní, nezapamatovatelné masy, šedivého komparsu. Jednotlivé epizodky z války v Afghánistánu kolísaly mezi alkoholicko-feťáckou nudou a nesmyslnou brutalitou válečných zločinů. Žádná ze scén mnou neotřásla, na to je kniha podána emocionálně odtažitě – snad tím chtěl Sapkowski podtrhnout odlidštění vojáků. A pak je tady samotná zmije a s ní fantasy složka, jakési cestování časem a psychedelično. Nesedělo mi to, nebavilo mě to. Nejzajímavější pasáží pro mě byly Levartovy paranormální schopnosti, pro děj prakticky nepodstatné. Pointa knihy (pokud jsem ji správně přežvýkala) mi přišla kapku vyčpělá, ale třeba bych pro hlubší souznění musela být válečný veterán. Nejsem si jistá, jaké cílové skupině je kniha určená; není to fantasy, není to military, není to historický román… jestli se vám líbil film „Tenká červená linie“, možná vás zaujme také „Zmije“.
Štítky knihy
Afghánistán Sovětský svaz Alexandr Veliký války v Afghánistánu historické povídky Britové
Autorovy další knížky
| 1999 |  Poslední přání |
| 2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
| 2005 | Narrenturm |
| 2015 | Bouřková sezóna |
| 2000 | Meč osudu |
Kniha Zmije je v
| Právě čtených | 6x |
| Přečtených | 414x |
| Čtenářské výzvě | 21x |
| Doporučených | 12x |
| Knihotéce | 228x |
| Chystám se číst | 56x |
| Chci si koupit | 9x |
| dalších seznamech | 1x |
Afghánistán - sedmý rok panování Alexandra Velikého. V bohy zapomenuté zemi, umírají nejlepší synové Makedonie...
Na knížku jsem byla velice zvědavá a ne jen díky Sapkowskému... ; ) Uhranula - zhypnotizovala mě obálka k této povídce. A stejně tak, jak hadí, zmijí jed paralyzuje člověka, tak stejně mě paralyzoval - vtáhl do děje tenhle příběh.
Sapkowski mistrovsky líčí popis země, která je nám dodnes "zcela neznámá a my ji zcela lhostejní..." Dobové reálie jsou zde zachyceny, vyšvihnuty vskutku markantně...
Když už jsem u toho pochvalného hodnocení..., tak nesmím zapomenou vyšvihnou velikou poklonu i překladateli. Pan Komárek zde předvedl velký kus práce, co se jazyka a odbornosti terminologie týká.
Za sebe hodnotím Zmiji, jako velice povedenou, kterou se nechám v budoucnu, znovu ráda uštknout. ; )