Holomráz
Štěpán Kopřiva
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/55519/mid_holomraz-65a1076445b12.jpg
4
323
57
Wolrich je nejmocnější kouzelník na světě. Absolvent Hexagonu, mág, který létá vzduchem, krotí draky, chrlí oheň a nechává mizet lidi lusknutím prstů. A pokud tomu věříte, jste přesně takoví kořeni, za jaké vás Wolrich považuje. Protože Wolrich je ve skutečnosti lhář, zloděj a podvodník. Do opravdového čaroděje má stejně daleko jako do ušlechtilého hrdiny. Jenže i lhář, zloděj a podvodník se občas ocitne v situaci, která hrdinstvím nepříjemně zavání. Wolrichův svět je nebezpečné místo nabité zákeřnými barony, nemilosrdnými vládci podsvětí, sebezohavenými členy náboženských kultů, výkonnými katy, otravnými dětmi, kanibalistickými liliputány, podezřele přátelskými pedofily, zuřivě plenícími armádami a skutečnými kouzelníky, co vypadají jako somráci. V takovém světě se často stane, že i cynický hochštapler jako Wolrich má příležitost někoho zachránit. Někdy jednoho člověka - a někdy dokonce celou říši. A nejhorší je, že kolikrát z toho ani nekoukají žádné prachy.... celý text
Přidat komentář
Sbirka "povidek", ktera ve finale pusobi ponekud nesourode. Ty bonusovky jsou pekne, ale mohly pockat v supliku, az jich bude vic.
Mistr Wolrich je standardnim antihrdinou literatury pro dospele. Kdyz uz ctenare nebavi klasicti hrdinove typu Supermana ci Mirka Dusina, kteri si vystaci s Kantovskou primocarou etikou a drzi se jednoduchych imperativu, tak se muze pokochat vnitrni rozervanosti Batmana, Wolricha a dlouhe rady drsnych detektivu...
Wolrich i v teto spolecnosti kraluje a sve antihrdinstvi nedemonstruje jako rada jinych pouhou zalibou v koureni, chlastu ci sexu, ale jde na dren. Je tak trefny a opravdovy, ze je fakt tezke s nim sympatizovat. Nastesti(?) lze aspon obdivovat jeho britky smysl pro humor a chytrost.
Doslov je nadherny :-)
Štěpán Kopřiva se opět vyznamenal, fantasy se nebojí a ani by neměl, protože bych řekla, že mu to celkem jde.
Příběh je rozdělen do tří etap, z nichž každou hlavní postava prožívá v jiné fázi života, a do několika povídek.
Povídky mě vůbec nebavily, ačkoliv ta poslední to trochu zachránila, a potom doslov od mistra Jiřího Pavlovského byl naprosto geniální.
Wolrich je vážně zajímavá postavička a autor se s ní k mému překvapení vůbec nemazlil; v současném světě by se tenhle vynalézavý podivín určitě neztratil a nejspíš by dokázal oblbovat nešťastníky ve svém okolí způsoby, které dosud ještě nikoho nenapadly.
Drtivou většinu stránek zabírá hlavní povídka Holomráz, kde je Wolrichovi 61 let a musím říct, že nejsem zvyklá fandit pohybově omezené postavě takového věku, ale Kopřivovi se stejně nějakým způsobem povedlo mě k tomu přinutit a nemůžu říct, že bych byla z téhle knížky zklamaná, naopak, takže doporučuji.:)
Fíha. Asfalt sem zhltla se zatajenym dechem, ale Holomráz mě místy nudil a sem tam sem se přistihla, jak přímo uprostřed napínavé scény knížku odkládám a jdu dělat něco jinýho. Začátek se mně líbil, ale brzo sem ztratila naději, že mně postavy přirostou k srdci; přišly mně všechny hrozně plochý. A já se do toho prostě nevžiju, když aspoň někomu nefandim.
Holomráz nezklamal. Už od první stránky jsem se musel usmívat, ne-li se smát nahlas. Kopřiva je opravdu schopný psát snad v jakémkoliv žánru. Přišlo mi, že se v knize pořád něco dělo a nutilo mě to číst dál a dál. U Kopřivy je taky skvělé, že píše krátké podkapitoly, takže i když čekáte až se třeba někdo oblékne, abyste mohli jít ven, stihnete si při čekání přečíst dvě nebo i tři kapitoly. Konec byl možná trochu urychlený, ale nijak moc mi to nevadilo.
Kopřva potvrdil, že se umí popasovat s jaýmkoliv tématem, resp. žánrem. S ústřední postavou se setkáváme v různých životních etapách a díky tomu je i vyznění každé povídky trochu jiné. No ani v jedné není Wolrich úplně kladná a sympatická postava, přesto jsem si k Wolrichovi cestu našel, držel mu palce v jeho nelehkých dobrodružstvích a hltal jeho cynické hlášky. Bylo to čtivé a jen škoda, že povídek s Wolrichem není více.
Zajímavé jsou i tři krátké povídky na konci, které s Wolrichem již nemají nic společného a autor u nich trochu experimentoval.
Luxusní brakovka. Jako pokaždé jsem měl tendence pouštět si v hlavě nějaký svižný metal typu soundtrack z Dooma. Kopřivovy prasečinky a nechutné popisy se střídají ve výživném tempu, hlavní povídka zaujme sympatickým vyvražďováním, ty předchozí člověka navnadí. Trochu mě zmátl předěl mezi první a druhou povídkou - přechod z 3. osoby do ich-formy.
Příběh čaroděje, chronického lháře, podvodníka a cynika, s kterým se osud moc nemazlí.Za mě se z toho dalo vysosat asi o trochu víc, možná rozvinout linku kde je Wolrich ještě Hovnař.Skok v ději, kdy z 7 let je rázem 61 a o mezičase člověk skoro nic neví vyzní hluše.Jinak se to čte dobře, je to zas něco trochu jinýho, než by člověk čekal.Doslov to i přesně popíše.Závěrečné bonusové povídky - alespoň ta o OSN zajímavé, avšak už zcela nezábavné.
Kopřiva je určitě jeden z nejméně žánrově vyhraněných českých autorů. Akční fantastika, detektivka, sci-fi, komiks, žádné jeho dvě knihy nemůžete zaměnit. Co kus, to originál. Teď fantasy ve formě povídek.
Asi není podstatné, že mně to jako celek příliš nesedlo. Na dvě věci se ale u pana autora vždy těším, na "nesympatického" hlavního hrdinu, kterého si nakonec oblíbíte a hlavně na dialogy. Kopřivovy dialogy jsou přesné, vypointované a prozrazují o postavách mnohem víc než sáhodlouhé popisy. Kéž by pan Kopřiva zkusil napsat filmový scénář ..
"Tvoje matka je debil!"
Výborná fantasy oddechovka o "kouzelníkovi", který vlastně vůbec kouzlit neumí, epické tažení nepřátelské armády, ohnivé firebally a hlavně Holomráz. A co že to vlastně je ? no to si budete muset přečíst sami :D
Tak to se musím přiznat, že se mi dost líbilo. Palec nahoru! Není to tak dobré jako Rychlopalba a Křížová palba, ale pořád slušný nadprůměr. Pouze ty krátké povídky na konec jsou úplně zbytečný hovadiny, ty se moc číst nedají. Ale Holomráz příjemně překvapil. Hezký popsány životní příběh hlavního protagonisty, Hovnaře. Doporučuji, jako oddechové čtení zcela postačující!
Musím říct, že jsem od téhle knihy čekal něco jiného, Žambochovského. Realita byla ale jiná, a to ve formě deprimujícího magického středověku. Akčnost chybí, vztahy jsou mizerně vymyšlené, i hlavní postava mi absolutně nepřirostla k srdci (což je rarita).
Vždy, když v knize děj začíná být zajímavý, tak je utnut posunem času do další etapy života hrdiny. Naopak věci, které by autor mohl přeskočit jsou pro jistotu široce popsány. Vím, že je to autorův sebelitující se fantasy novožánr, který mu kolega, co knihu uvedl, vychválil. Ale za mě se tohle nepovedlo. Nic tak pro čtenáře neuspokojivého jsem snad ještě nečetl : D
To, že jsem knihu dočetl, bylo hlavně zachráněno díky na poslední chvíli vypointováným příběhům a jiskrným vybruslením hrdiny ze šlamastik.
Nejvíce se mi líbila kapitola o dětství, kde kniha začíná (Ať žije Hovnař!). Tam vidím Kopřivův humor a styl psaní, jak ho znám. Například nezapomenutelné ikonické intro: //„Ty vole, na takhle zmrdaný karty se můžu leda vysrat,“ oznámí Pung.
Pungovi jsou čtyři roky. O blafování toho ještě moc neví.//
Kéž by z té první části vygradoval postupně celou knihu. To by určitě bylo smysluplnější a čtivější. Každopádně je to originál, to se musí nechat.
Po Koprivovom Asfalte človek čakal... asi niečo iné. Prvých pár strán so bol sklamaný, že čo to vlastne prišlo, ale pocit rýchlo odoznel a dostal som fantastickú poviedkovú knihu v hlavnej roli s celkom solídnym hajzlom. Guľky vystriedala mágia a je to proste dobré.
Další z děl mistra Kopřivy, ke kterým se rád vracím. Tentokráte autor zavítal do fantasy vod, a vyšel s tím celkem s nadhledem. Sakrasmus, černý humor, postavy jsou veskrze svině, klasika. Akorát se tam nestřílí, ale kouzlí, či se ubližuje nějak jinak. A je to celkem funny.
První kniha od tohoto autora a rozhodně mile překvapila. Bavilo mne to, příjemné zakončení s pěknými zvraty a hlavně..... ukázka pěkné "pozlacené reality", která po vystřízlivění hodně bolí. Určitě v budoucnu přečtu ještě jednou.
Za mně dobrý! Cynismem prolezlej skrz na skrz. Pobavila jsem se u Wolricha. I padouch může být hrdina :-)
Stáří je boží, má své výhody, ale hlavně se rychle unaví, takže už nemůže dělat tolik pitomostí jako dřív.
Pokud by kniha obsahovala pouze povídky s Wolrichem, možná bych šel i o hvězdu výše. I když mi hlavní hrdina moc sympatický nebyl, dobře se to četlo. Ale zbylé povídky si zveřejnění nezasloužily.
Hovnař v hlavní roli, od kouzelného dětství přes prudérní dospělost, až ke starému hláškujícímu starému strupovi s tunou nemocí, který udělá pěkný podfuck, hvězda dolu za ty dementní bonusy.
Když jsem v knihkupectví vybíral knihy pro svého synovce, sklouzl mi pohled na pana Kopřivu...A protože jsem již měl tu čest několik děl přečíst, ani jsem se nerozhodoval...A udělal jsem dobře, přátelé! Příběh o nevinných dětech, starostlivém otci, moudrém kmetovi a spoustu dalších veselých střípků rodinného života v knihách většinou nepostrádám a tak mi ani tady nevadí, že tam není :-) Za mě 5* a poklona autorovi :-)
Oproti Rychlopalbě trochu amatérštější a o dost nudnější a na fantasy málo výpravné.
Štítky knihy
Část díla
- Bedna 2009
- Den, kdy zemřel Richard Stark 2010
- Holomráz 2010
- Idol 2010
- Literární bomba roku 2010
Autorovy další knížky
| 2009 |  Asfalt |
| 2015 | Rychlopalba |
| 2019 | Křížová palba |
| 2014 |  Aktivní kovy |
| 2010 | Holomráz |
Kniha Holomráz je v
| Právě čtených | 4x |
| Přečtených | 457x |
| Čtenářské výzvě | 17x |
| Doporučených | 27x |
| Knihotéce | 188x |
| Chystám se číst | 78x |
| Chci si koupit | 23x |
| dalších seznamech | 3x |
Wolrich je sketa, zmetek, totální hajzl, ale co bychom s jeho životní zkušeností čekali, že:-). Ale stejně udělá nakonec to, co je třeba, i když se tím nestane o nic sympatičtější. Pan Kopřiva je zvláštní autor, ale víte co, já ho mám ráda, on si totiž na nic nehraje, tedy pokud si nehraje na autora, kterému jsou jeho postavy úplně ukradené, protože on je potřebuje jen použít, využít a zneužít ve prospěch příběhu, a nějaké jejich vztahy, emoce, vývoj, to je fakt úplně buřt... Asfalt lepší, ale užila jsem si i tak, výborné byly bonusové povídky.