Tanec ve stínech
Alexej Pechov
Kroniky Sialy série
< 2. díl >
Druhý díl trilogie Kroniky Sialy. Dobrodružná výprava cynického zlodějíčka Harolda a jeho nesourodého doprovodu pokračuje! Mohou hbité zlodějské prsty a důvtip zachránit celý svět? Mír v Siale a životy jejích obyvatel ohrožuje mocný a nelítostný čaroděj a jediné, co ho může zastavit, je Duhový roh. Tento artefakt z dávných dob nabitý nesmírnou magickou silou se nachází ukrytý ve strašidelném Paláci kostí. Dostat se k němu přes všechna možná i nemožná ochranná opatření ale není vůbec snadné. Jedinou nadějí je artefakt ukrást. A tak si král a Řád mágů najmou chytrého a světem protřelého chmatáka Harolda Stína. Harold se spolu se svým podivným doprovodem čítajícím elfskou princeznu, věčně rozhádanou dvojici gnóma a trpaslíka, zeleného gobliního šaška a bandu několika dalších královských bojovníků vydává na cestu a doslova na každém kroku dává svou kůži všanc. Jenže zakázka je zakázka a jednou dané slovo nemůže vzít slušný zloděj zpět. Ve druhém díle trilogie Kroniky Sialy navazuje Alexej Pechov na zábavný a dobrodružný příběh Tuláka ve stínech. V Tanci ve stínech však staví Haroldovi do cesty snad ještě víc překážek a nepřátel. Zároveň mu ale dává poznat i hodnotu opravdového přátelství. Harold není typický hrdina velkých slov nebo okázalých skutků, ale nebezpečí se nebojí a odhodlaně a s vervou bojuje. ... celý text
Literatura světová
Vydáno: 2011 , Zoner Press
Originální název:
Džanga s tenjami , 2009
více info...
Přidat komentář
Sympatýše na druhú:))). Mám taký pocit, že som sa dokonca bavil o kúsok viac. 88%...
Většinou se stává, že druhá část ze tří bývá nejslabší. Sice jsem ještě nečetla poslední díl, ale už teď mohu říct, že druhý díl byl o řád lepší než jednička. A i když svým způsobem první díl kopíruje - většina části se odehrává ve městě - napětí je v ní mnohem víc. A přesně jak jsem předpokládala - smrt prvního ze společníků na konci první části byla jen předzvěstí mnoha dalších. Autor bohužel zabil postavy, které jsem si oblíbila a tu jednu, která mi pije krev (stejně jako svým společníkům) prostě musí nechat přežít. Je mi jasné, že je Kli-Kli důležitou postavou, ale roli blázna hraje dobře. Tak moc dobře, že mám chvílemi sto chutí ho sama nakopnout.
Na konci první dílu to už vypadalo, že dvojka bude standartní putovací fantasy. Jenže není... První dvě třetiny se opět odehrávají ve městě, poslední třetina na cestě. Tudíž vlastně stejný model jako u jedničky, což ale vůbec nevadí. Proč měnit zaběhnuté pořádky, když stále mají co nabídnout? Navíc když to znamená, že Tanec ve stínech patří mezi nejlepší klasické fantasy poslední doby. Knihu táhnou zejména sympatické postavy a humor, kterého je zde vážně hodně (možná občas až příliš), příjemný je také rozsah - na kl. fantasy docela malý - takže příběh pěkně odsýpá bez sebemenšího klopýtnutí. Jak jsem řekl - oproti prvnímu dílu žádný posun, mě to však nevadí ani v nejmenším. Těším se na ukončení trilogie.
neuvěřitelné! druhý díl byl ještě lepší, napínavější, poutavější, záhadnější, smutnější a zároveň veselejší než ten první... ps: Kli-Kli je fakt borec 8) 8D 8)
Tohle se opravdu rozjelo, druhý díl je jedna velká jízda po tobogánu, prakticky pořád se něco děje, parta vojáků přiroste čtenáři k srdci, Kli-Kli je ještě nesnesitelnější (v dobrém smyslu) a sen o Džoku Zimostrůjci - brrr. Jen co se týče nemilosrdnosti k postavám, myslím, že i takový Martin by se mohl něco přiučit.
Opravdu mnohem lepší než první díl ;). Přečteno jedním dechem, už se těším až si půjčím další.
V prvním díle mi chybělo o (trpasličí) fous víc akce a s povděkem musím prohlásit, že autor vyslyšel mé prosby. Pořád to není akční fantasy jako od Gemmela, nicméně druhý díl je krok spravným směrem. A ještě jedno velké plus. Dost mě zajímá, jak to tančení se stíny dopadne ;-)...
O fous lepší než první díl. Opět velká dávka humoru, krve, boje, čarodějů, elfů, trpaslíků a další jiné havěti. Skvělá je jako v předešlém díle postava goblina Kli-Kliho. Rozhodně knihu doporučuji milovníkům fantasy, v poslední době to lepší, co v tomto žánru vyšlo....
Druhý díl o dost lepší, než druhý, ale myslím, že je to spíš jen můj subjektivní dojem. V tomto díle se autor více věnoval jednotlivým charakterům a prostě Kli-Kli ruluje čím dál víc. Možná proto chvílemi sám Kli-Kli zastiňoval hlavního hrdinu Harolda-Barolda.
Štítky knihy
Kniha Tanec ve stínech je v
| Přečtených | 89x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Doporučených | 6x |
| Knihotéce | 69x |
| Chystám se číst | 12x |
| Chci si koupit | 3x |
| dalších seznamech | 1x |
Kroniky Sialy považuji za jeden román ve třech svazcích, protože děj plynule navazuje, takže komentář je stejný ke všem dílům. Nemíním se příliš věnovat ději, takže snad neprozradím nic zásadního. Už v době vydání jsem četla první dva svazky, ke třetímu jsem se ale nedostala. Závěrečnou část jsem koupila asi jen 2 roky po vydání, ale už jsem se do ní nepustila. Z děje jsem si pamatovala jen hlavní zápletku a několik důležitých událostí a to, že to byl úplně jasný dračák, takže jsem se rozhodla vzít to od začátku.
Hlavní postava Harold Stín je samozřejmě "suprspešl" a neví o tom. Bohužel to není příběhu nijak ku prospěchu. Stačily by malé úpravy a kniha by se obešla bez toho, aby byl Harold víc než "opravdu šikovný zloděj, který má přízeň svého boha". Celá linka se stíny a prvotním světem chaosu by se dala osekat na minimum v podobě jisté záhadné osoby a příběh by fungoval stejně dobře. Jediný přínos je, že Harold mívá vize skrze které se čtenář dozvídá zajímavosti o Siale. Ty by ale mohl mít i z jiných důvodů. Jinak je hlavní hrdina tak nějak akorát sympatický a nerealistický. Je to vlk samotář, který se na nikoho neváže a dělá si svou práci, ale jakmile dostane úkol, o který vůbec nestojí, je připravený kdykoliv podat svým novým druhům pomocnou ruku a riskovat pro ně život. To určitě. Úkolem je nepřekvapivě získat magický artefakt nedozírného významu a zabránit tak černokněžníkovi zničit svět, tak jak ho známe.
Družina je jinak plná sveřepých bojovníků, ke kterým by si čtenář raději neměl dovolit mnoho sympatií, protože by mu mělo být hned jasné, k čemu tam jsou. Od začátku je zjevné, že autor sáhne i po těch nejoblíbenějších. Goblin Kli-kli jako dvorní šašek a šamanský učeň je jedna z mála zapamatovatelných postav, o které jsem byla přesvědčená, že vydrží až do konce.
Všechno, co tam je o jednotlivých inteligentních druzích, doslova křičí, že jde o dračák. Jestli to není svět pro Dračí doupě, tak se autor musel aspoň nadchnout pro nějaký podobný, kteý jím je a svůj vystavět podle jeho vzoru. Orkové jsou prvorození (tedy hned poté, co dvě jiné starší rasy pozbyly významu), elfové druhorození a tisíce let se mydlí mezi sebou. Goblini jsou tak nějak bokem a jejich šamanismus je nejmocnější. Gnómové a trpaslíci jsou rovněž příbuzné druhy a rovněž se k sobě mají podobně jako orci s elfy. A na závěr tu máme lidi s lidským kouzelnictvím, kteří vyvraždí kohokoliv, pokud jim to zrovna připadá výhodné. A tento svět, z nějakého nepochopitelného důvodu, chce Harold zachovat takový, jaký je a čtenář má tak možnost si přečíst o dlouhé cestě do Paláce kostí, který je tak trochu jako nekonečný dungeon.
Celkově se příběh čte příjemně, byť je místy trochu natahovaný. Cílová skupina tak 12 - 18 let, ale neurazí ani později. Z kategorie "potřetí už bych nečetla, ale schovám to pro budoucí generace". Doporučuji komukoliv, kdo by chtěl číst fantasy, které je jako hra (i počítačová) nebo aspoň ještě nic moc podobného nečetl.