Načisto

Načisto https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/36075/bmid_nacisto-z6h-36075.png 4 155 16

Kirill Maximov série

< 2. díl

Docela nenápadný prodavač malé počítačové firmy Kirill Maximov nečekaně ztratí identitu a stane se tzv. funkcionálem, tedy tvorem, který je z čísi vyšší a ne zcela jasné vůle vyřazen z běžného života a je současně obdařen výlučnými schopnostmi. Kirillovou „funkcí" se stane celnice – obyčejná stará moskevská vodárenská věž, jíž se dá procházet ze světa do světa. Hlavní hrdina postupně sám několik světů navštíví, ale chce vědět víc. Hodlá si učinit jasno v tom, kdo za jeho osudovou proměnou stojí a kdo rozhoduje o něm i o mnoha dalších funkcionálech. Dokáže najít „srdce temnoty" a vrátit se do světa normálních lidí?... celý text

Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: , Triton , Argo
Originální název:

Чистовик (Čistovik) , 2007


více info...

Přidat komentář

Eldar80
07.05.2023 4 z 5

Hned to pokračuje. Chybí úvod, takže to má spád už od začátku. V prvním díle byl Kirill vláčen okolnostmi, ale tady přebírá iniciativu on. Má to jednu dějovou linii a literární úroveň je stejná. Kapitoly opět začínají rádoby filozofováním.
Bylo by lepší, kdyby to vyšlo jako jedna kniha. Nešlo by poznat, že je to dilogie. Celý nápad je stejně nevyužitý jako v prvním díle. A schopnosti Kirilla taky. Není to nic akčního. A přitom by mohlo!
Lukjaněnko to píše, jakoby se to skutečně stalo. Kirill je prodavač počítačů z Moskvy, který se stal funkcionálem teprve před 5 dny. Jsou tam pasáže, kdy se skoro nic neděje. A pak tam jsou pasáže, kdy se toho děje moc.
Podle mě je to poctivá nová vlna. Ani tady se nedá určit jestli to je fantasy nebo sci-fi. Žánrově to nikam nezapadá. Je to takový svéráz národní fantasy. :-) Podobá se to dilogiím od Zelaznyho.
Jiný autor by na základě funkcionálů napsal ságu. Lukjaněnko nezvládl ani trilogii. Mohla to být analogie Amberu. Třeba. Dá se to číst jako čistá zábava, ale dá se nad tím i přemýšlet. Stejně jako první díl to má povedený závěr.
Konec vnímám jako otevřený. Komu se líbilo Nanečisto, tak určitě doporučuju. Příběh se zde uzavírá a je to působivější. Jen záleží jaký máte vkus. 85%

toni-az
29.01.2023 3 z 5

Musím se přiznat, že oproti jiným knihám autora mi tahle přišla asi nejslabší. Dokonce se mi líbily víc i mnohem méně hodnocené. Ale samozřejmě hlavní postava sympaťák, kniha napsaná čtivě, děj celkem zajímavý i když trochu překombinovaný. Nápad byl zajímavý v prvním díle, tohle už byla trochu nastavovaná kaše. Ale pořád mírně naprůměrná kniha i z mého piohledu.


Meda77
07.10.2022 3 z 5

Tento druhý díl navazuje tam kde první zakončil a psán je naprosto stejně. Zlepšilo se filozofování o Rusku a taky ty úvahy na začátcích kapitol. Co bylo pro mě zklamáním je obsah. Přesněji spousta omáčky okolo žádného děje. Zatím nejslabší dílo co jsem od autora četl. Téma knihy přitom bylo docela neotřepané a tady se sním dalo pracovat což Lukjaněnko umí. Nerozumím tomu proč knihu nějak nerozvíjel v ději, jako v ostatních svých knihách. Připadá mi to jako by nemohl chytit nějaký nápad nebo můzu, takové nedodělané něco a konec tomu jen nasvědčuje. No nic zkusíme zase jinou. Tady každopádně pouze standardní průměr 3starsy.

Blood_Ice
14.12.2021 4 z 5

Narozdíl od předchozího dílů Nanečisto strhávám jednu hvězdu za konec. Děj se opět nese ve svižném rytmu a stránky se čtou sami tak jak to Lukjaněnko umí. Ale závěr se mi zdál moc ukvapený, jak kdyby ho to už přestalo bavit a chtěl to prostě nějak ukončit...

Schary
08.03.2021 4 z 5

Druhý díl už nebyla taková pecka,jak jednička. Přesto to byla zábavná jízda. Autor tam vtěsnal před každou kapitolu i nějakou úvahu. Celkově stojí za přečtení...

Delicius
21.07.2019 4 z 5

Druhý díl, víceméně na podobné úrovni jako předchozí.
Je to ten díl, kde se Kirill pořád umývá, sprchuje, či koupe...

postoran-CZ
23.01.2019 4 z 5

Druhá kniha o Kirillovi, která mi přijde o něco slabší než první (ale na tři hvězdy to nebylo). Lukjaněnko se snaží v knize dovysvětlit svět, který před čtenářem otevřel v první knize. Ale nemohl jsem se po dočtení zbavit dojmu, že to pořád není uzavřené (myslím tím to vysvětlování, ne příběh samotný). Mírné zklamání mi přinesl závěr.

hanak_v_exilu
07.12.2017 4 z 5

Sám se dívím, že jsem od Lukjaněnka zatím četl jen Lorda z planety Země. Jeho styl mi sedí téměř perfektně, a nápady kterými ve svých knihách plýtvá, by jinému autorovi stačily na celou kariéru. Nanečisto je krásnou ukázkou jeho talentu. Už samotný motiv je výborný a mohl by sloužit jako zápletka skvělého paranoidního thrilleru, nebo temného psychologického románu. No a zbytek, ten je ještě bohatší a slibnější. Jako bonus jsou v knize roztroušené různé trefné postřehy a poznámky. Nejvíc mě zaujal spisovatel sci-fi, který rozebral tvorbu svých kolegů. Na něco takového musíte být nejen slušný analytik, ale nejspíš za tím stojí i dlouhé roky četby. Jen ten nedomrlý závěr mě trochu zamrzel.

Bulba
05.08.2017 5 z 5

Možná ještě trochu akčnější než první díl, rozhodně ne horší. Od pana Lukjaněnka si určitě přečtu více knih.

lenka1986
26.02.2016

aj ked je lukanjenko rusky autor pise velmi napinavo hoci obcas som mala pocit ze to az kusok prehana. kniha nacisto ale aj nanecisto ktora je pokracovanim ma nielen dej ale clovek ma pri citani aj pocit akoby sam bol hlavnim hrdinom. ved v podstate asi o to aj lukanjenkovi aj ide hoci koniec knihy nanecisto je trocha cudny. v kazdom pripade ju odporucam kazdemu. nielen si clovek pri nej oddychne ale aj sa zamysli.

Dinosaur
11.12.2015 5 z 5

(10/10) Byl jsem zvědavý, co Lukjaněnko v druhém díle vymyslí, protože jsem si nebyl úplně jistý, jakým směrem se to po konci prvního dílu bude ubírat, ale můžu vás ujistit, že Kirill tu má skutečně ještě spoustu věcí na práci :) Líbí se mi, že se tu více cestuje a bavily mě různé úvahy, myšlenky a informace na začátku kapitol. A shodou okolností si jdu tak dnes po městě a vidím nápis "Stará celnice"... jen kdyby se tak přes ní dalo projít do nějakého jiného světa...

-kaja.k-
29.10.2015 5 z 5

K první knížce jsem se musela trochu nutit, hlavně ze začátku... Potom mě to ale natolik chytlo, že jsem hned běžela pro druhý díl. Líbily se mi autorovy myšlenky a ostatní světy mě fascinovaly. Nejspíš budu jediná, komu se líbily části, kdy si Kirill říká, jak by to asi bylo v románu, co by o jeho situaci napsal ten a ten spisovatel nebo co by dělal knižní hrdina na jeho místě.
Každopádně mezi mé oblíbené knižní postavy přibyl jeden robot... :-)

Jonny
07.10.2015 4 z 5

Důstojné pokrčování prvního dílu. Občas rušily poznámky na téma: "kdyby byl tenhle příběh z knížky, tak je všechno jinak/jednodušší" ale jinak pěkné čtení.

ziriant
17.07.2014 4 z 5

Začnu od konce: spokojenost se závěrem by mohla být i vyšší, ale v tomto případě to vidím jen jako detail a věc vkusu. Jinak nemám, co bych vytkla. Líbí se mi mírně či více filosofické začátky kapitol a přechody od obecného ke konkrétnímu. A rozhodně jsem se nenudila, jak to občas u dalších knih v sérii bývá. Příběh i styl psaní přinesly zase něco nového, ale zároveň jsem při okamžitě navazujícím čtení druhého dílu neměla pocit, že čtu "úplně něco jiného". Při čtení obou dílů jsem se tedy opravdu bavila a už se těším, až si za pár let na tyto knihy zase udělám vhodnou chvíli.

Hřibče
10.06.2013 5 z 5

Musím popravdě říct, že celá kniha byla úžasná jízda ze světa do světa. :) Zároveň se čtenář v knize dočká mnohem více informací o funkcionálech a tyto informace budou skoro stejně fascinující jako světy, kterými Kirill bude procházet. Navíc se mi moc líbilo, že kniha neztratila vtipného a ironického ducha, který byl nastaven v Nanečistu. Občas jsem také nestačila žasnout nad Lukjaněnkovou fantazií a smyslem pro humor, kdy např. z milých a maličkých yorkšírských teriérků dokázal vytvořit ve světě Pevniny (ve kterém je nejvyšší mocí církev) sice stále milé a roztomilé, ale přesto nebezpečné psy obranáře celého světa. Asi se už na yorkšíry nebudu moct nikdy podívat normálně... :D
Tuto dilogii všem doporučuji, je to skvělé dobrodružství, při kterém se zaručeně nebudete nudit. Hlavní postava Kirilla vám bude víc než sympatická, protože, ač čtenář bude muž nebo žena, tak stejně zjistí, že má s Kirillem něco společného, a to od podobného pohledu na svět, humor, až po lásku ke zvířatům. :)

nightlybird
28.09.2011 5 z 5

Načisto jsem konečně schrastil a přečetl. Na rozdíl od svého předchozího tvrzení (u Nanečisto) jsem zjistil, že je to konečná (?) část a že tedy nepůjde o trilogii. No, nevadí, možná je to tak i lepší. Děj pokračuje v obdobných intencích, je docela svižný a čtivý. Mám z knihy docela dobrý pocit - oproti Nanečisto se autor ve větší míře pustil tak trochu do úvah o filozofii, víře a o různých hodnotách důležitých jak pro život člověka jako jednotlivce, tak i pro společnost a neděla to nijak násilně, trousí je semo támo porůznu po knize, takže to nepůsobí nijak rušivě a nebrzdí to nijak akčnost a spád děje. Dovolím si případné čtenáře upozornit na str. 124 a následující na docela pěknou úvahu o demokracii a vůbec se mi tahle druhá kniha jeví z hlediska zajímavých myšlenek přínosnější. Možná je to ale jen dojem, první knize především dominoval nápad, ten zaujal především a tak se možná zdála myšlenkově chudší - a naopak. Někomu se bude ukončení třeba zdát málo akční, mne ale nijak u Lukjaněnka nepřekvapilo a jsem spokojen. Závěrem mohu konstatovat, že obě knihy splnily moje očekávání a mohu je s klidným svědomím doporučit.