Půlnoční nebe
Lily Brooks-Dalton
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/473926/bmid_pulnocni-nebe-nci-473926.jpg
4
26
6
Světový bestseller, podle kterého vznikl film na Netflixu Geniální astronom Augustine se ocitl na sklonku života, kdežto astronautka Sully na jeho vrcholu – jenže oba vědí, co obnáší extrémní samota. Když naši planetu postihne blíže neurčená katastrofa, jeho nalézáme na odlehlé arktické stanici, ji zase na palubě kosmické lodi vracející se od Jupiteru k Zemi. Tvrdohlavý vědec, který se v okamžiku krize odmítl přidat k evakuovaným a zůstal na observatoři, brzy po odletu kolegů objeví v opuštěné ubikaci holčičku Iris a při pokusech přivolat jí pomoc zjišťuje, že rádiové vlny mlčí. I Sully a její parťáky v raketě vyděsí fakt, že řídící středisko ze Země neodpovídá… Na pozadí netečného vesmíru a bolestně krásné severské přírody se oba hrdinové snaží najít východisko z bezvýchodnosti. Zároveň se smiřují s tím, co v srdci ponechali vědomě stranou, jelikož city u nich vždy přehlušila ctižádost. Navzdory všem hrůzám je tu však stále naděje, jež ztroskotancům až dosud unikala. Krystalicky čistý, jímavě psychologický a současně působivě dystopický román Američanky Lily Brooks-Daltonové testuje právě nejzazší meze odvahy, velící zůstat za každých okolností člověkem. Třeba i tím posledním. Lily Brooks-Daltonová (1987) nyní žije a píše v Los Angeles a jako amatérská radistka používá v éteru volací znak KB1ZFI. Technické záliby naznačila už v autobiografické prvotině Motorcycles Ive Loved, v níž podle vzoru kultovního zenově-motorkářského manifestu Roberta Pirsiga shrnula své dospívání v rodině učitelky výtvarné výchovy a truhláře. Konflikty epochy milionů singles zachycuje v povídkové sbírce Quartz and Other Stories. Postapokalyptický román Půlnoční nebe, který vyšel už ve dvou desítkách jazyků, pro Netflix velmi volně adaptoval herec a režisér George Clooney. Ve filmu ztvárnil postavu Augieho.... celý text
Literatura světová , Romány , Sci-fi
Vydáno: 2021 , Práh
Originální název:
Good Morning, Midnight , 2016
více info...
Přidat komentář
Nalákala mě obálka. Vůbec jsem nevěděla do čeho jdu. Výborně napsaný příběh mě vytáhnul do plynutí děje neděje a nepustil, dokud jsem nedočetla. Otevřený konec mi nevadí, naopak mi připadá, že takové zakončení knížce sedí. Je to taková pocitovka. Moc pěkné :)
Kdesi jsem narazil na trailer k filmu a knihu si pořídil ještě anglicky na začátku doby COVIDové a musím říct, že to bylo místy mrazivé a místy nádherně opuštěné. Samotný Augustine a Iris, to byl koncert, jaký už jsem si dlouho přál číst (ale je možné, že to vnímám přes svou dceru už trochu osobněji než bych měl). Vesmírná posádka také ok, tam asi dle očekávání, jen mi ukrutné vadilo střídání kapitol - vždy jsem chtěl vědět víc buď o Augustinovi nebo o lodi a nebylo to motivační, spíš jsem knihu odkládal. Jako celek ale hezké včetně konce.
Mimochodem, film je trochu jiný, je to zajímavé srovnání a doporučuji to zkusit.
Obvykle mám z postapo románů noční můry, ale toto bylo tak milé a krásně napsané, že jsem spala jako miminko. Ale jak to proboha dopadne??
Štítky knihy
osamělost kosmonauti, astronauti sci-fi postapokalyptické romány
Půlnoční nebeKniha Půlnoční nebe je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 31x |
| Čtenářské výzvě | 8x |
| Knihotéce | 42x |
| Chystám se číst | 27x |
| Chci si koupit | 9x |
Autorka svoje rozprávanie delí medzi dve prostredia; astronauti vracajúci sa z vesmírnej expedície od Jupitera k Zemi a osamelý vedec za polárnym kruhom starajúci sa o zabudnuté dieťa. Všetci sú svojím spôsobom uzavretí, nie sú v kontakte s rodinou a globálna katastrofa sa ich dotýka len postupne. Je to taká nejednoznačná strata... nikdy neviete, čo ste mali, kým ste to nestratili. Všetci sú v prázdnote, v chlade, bez možnosti komunikácie. A v podstate je nedôležité, čo sa stalo na Zemi, lebo dôležitá je iba realita, táto konkrétna súčasnosť, s ktorou sa treba vysporiadať a zmieriť. Román o skúmaní vlastnej osamelosti a izolácie, kde aj ticho má svoj zvuk. Aká je cena za skutočné dosiahnutie vrcholu svojej kariéry a nemať to potom s kým zdieľať?
Najprv mi niektoré veci prišli trochu nelogické... Napríklad, že si austronautka zobrala len jednu fotku svojej milovanej dcérky, keď išla na dva roky do vesmíru. Alebo tiež, že starec sa šiel presunúť z dobre zásobenej stanice na druhú. Vysvetlenie potreby komunikácie bolo jednoznačne nádejné... rovnako aj postava Iris, no stále to vidím ako veľmi nepravdepodobné.
Napriek tomu, ak mám označiť nejakú postapo knihu za príjemnú a pokojnú, je to táto.
Odporúčam aj film, mala som z neho úplne rovnaký pocit ako z knihy, tentoraz sú si diela rovnocenné.