Chvály Zadní země
Miloslav Nevrlý , Vladimír Širlo
Oslava půvabné i tajemné krajiny části Českého Švýcarska. Barevné fotografie doplněné zajímavými texty. Překrásné barevné fotografie přírodních scenérií oblasti Labských pískovců vhodně doplňují nevšední texty M. Nevrlého. Texty jsou plné pohody, radosti a harmonie. Odrážejí autorův vztah k přírodě i obdiv k tomuto tajemnému koutu naší země.... celý text
Přidat komentář
Velmi pěkné povídání Miroslava Nevrlého o severním koutě naší země, které vzbuzuje touhu sebrat celtu a jít se toulat mezi pískovcové soutěsky. Text je doplněn krásnými fotografiemi Vladimíra Širla, který má neuvěřitelný cit pro světlo, odraz, barvy. Bez nich by byl zážitek z knihy poloviční.
Autor nejen pěkně popisuje přírodu a ducha Západní země, ale také své pohnutky proč a jak tento kraj zkoumal - ponejvíce vandrováním, ale také setkáváním s místními, četbou a studií starých knih a map ve starém archivu, klášteře, v domech starousedlíků. To vše má nenahraditelné kouzlo poctivé práce (nic proti googlemaps).
Škoda jen, že i tento kout země, kam autor utekl z Jizerských hor před "asfaltovými cestami, páchnoucími stroji, hlučnými lidmi v lesklých papouščích oděvech", ztrácí své kouzlo pod návalem "nechodících" turistů.
Knihu doporučuji číst jako básně, pomalu, větu po větě, nejlépe jednu kapitolu před spaním, pak si člověk poetiku místa i jazyka náležitě vychutná.
Nádherná kniha a nádherný kraj!!! Všechny knihy od Miloslava Nevrleho ve mně probouzejí zvláštní a nepopsatelně nádherný pocit touhy!
Opravdu krásně napsaná a nafocená kniha o nádherném, i když nijak rozsáhlém koutu naší země. Milovníci Českého Švýcarska budou, myslím, nadšeni. Nelze jinak než doporučit.
Štítky knihy
cestopisné příběhy příroda zvířata, fauna rozhlasové zpracování České Švýcarsko
Kniha Chvály Zadní země je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 31x |
| Čtenářské výzvě | 3x |
| Doporučených | 7x |
| Knihotéce | 16x |
| Chystám se číst | 18x |
| Chci si koupit | 14x |
Kdysi pradávno jsem v nějakém časopise, který se vzal nevím kde, četla povídku o tom, jak si kluci sbalili kárky, zapřáhli se za ně a jeli na Slovensko a až kamsi daleko. Jeden se jmenoval Hadrář a říkával, že kdo jí oves, toho nezebou nohy. Neměla jsme tušení kdo to napsal a ani kam se to podělo, ale tu touhu vzít si kárku a pytel ovsa a táhnout kamsi...tu si pamatuju pořád. Ten autorův styl je tak zvláštní a podmanivý, že je to jedno kam se zrovna vypravil.