Česká katolická literatura 1848–1918
Martin C. Putna
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/14782/bmid_ceska-katolicka-literatura-1848-191-6A3-14782.jpg
4
9
4
Rozsáhlá monografie definuje katolickou literaturu, popisuje její tři základní podoby v evropském kontextu (reformismus – restaurace – romantika) a vymezuje její vznik v českém prostředí.
Přidat komentář
Skvela kniha! Obdivuji se Putnove rozhledu, erudici a analytickemu mysleni, ktere, ba co, v posledku smeruje do syntezy! Jako vse, ostatne. Inspiracni proud napric umenami (socharstvi, malirstvi, literatura ovsemze) a presah do dnesnich dob (sic!)! Tedy i analyza mnohych jevu neochvejne se drzicich na spicich zajmu napric staletimi - antisemitismus, very i povery aka fakenews etc. Proste jsem nadsen a nastesti dal Nejvyssi a tedy tesim se i na druhy, respektive treti dil!
Naprosto souhlasím s Putnovým názorem jehož výklad jsem naprosto chápal a dokonce jsem se s ním i ztotožnil takže proto dávám šest hvězd z šesti a je to dokonalé dílo pro někoho jako jsem já.
Naprosto doporučuji
Výborná kniha, Putna má nesporně vyjadřovací a interpretační talent, navíc zde je příznivým faktorem i ta skutečnost, že je to cca po 100 letech první kniha na toto téma. Jinak ale je samozřejmě třeba si autorovy názory přebírat, neboť Putna je zcela konformní skalní modernista.
Štítky knihy
česká literatura katolická církev katolický tisk o české literatuře
Autorovy další knížky
Kniha Česká katolická literatura 1848–1918 je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 10x |
| Knihotéce | 10x |
| Chystám se číst | 6x |
M. C. Putna je nepochybně v jistém smyslu, především tedy literárním, geniální. Skutečně se nelze neobdivovat, s jakou lehkostí (přitom však se záměrným využíváním archaismů) a prostě krásně napsal tuto dosti objemnou knihu. Zároveň je třeba zkonstatovat že ani po informační stránce není toto syntetické dílo rozhodně zbytečné, neboť objemem analyzovaných autorů a jejich děl je rozhodně výjimečné.
Bohužel, tato analýza je do jisté míry i slabinou. Upřímně řečeno, mám jisté pochybnosti, že Putna opravdu prostudoval všechno to, co v knize popisuje tak dopodrobna, jak se tváří. Zcela jistě má precizní heuristiku, asi není třeba ani pochybovat, že např. Demla zná skutečně i pozpátku, ale na některých místech se nemohu ubránit pocitu, že více hodnotí danou osobu, či její zaměření, než tvorbu. Má na to právo, ovšem s ohledem na to, že Putna zjevně o svých postojích nepochybuje a vynáší je dosti autoritativně, to jejich objektivitu trochu relativizuje.
Má druhá výtka s tou první souvisí. A sice, je skutečně znát, že se Putna snaží být objektivní a nestranný. Opravdu. Často i píše, že lze pochopit postoj toho či onoho konzervativního kněze či biskupa, protože měli strach z... (to je asi nejčastější odůvodnění). Sigismundu Bouškovy přiznává právo říci, kdy už se Bílek ocitl svými názory mimo katolickou víru.
Problém je, že mu to nejde. Sám je prostě bytostně na straně modernistických kněží. Snad to ani nedělá vědomě, ale prostě se svou povahou neklidného ducha a provokatéra ani jinak nemůže, ale je to tak. Nemůže, a snad ani není schopen, pochopit, že někteří nejsou konzervativci ze strachu z neznámého, ale že si třeba upřímně myslí, že pro církev je lepší, aby kněží žili v celibátu. Že si někdo třeba myslí, že by se církev neměla za každou cenu přizpůsobovat modernímu světu, že je třeba mu říci, kdy už jeho hodnoty neodpovídají tomu, co učí a to i za cenu toho, že někteří ji třeba nebudou vždycky rozumět. A propos, opravdu to nebylo tak, že by biskupové žili v luxusu a řadový klérus nechávali pomalu sejít hladem (pokud to někoho zajímá, nechť si přečte kompletně digitalizované zápisy z jednání Panské sněmovny - tam se dozví, jak biskupové neustále otázku nedostatečné kongrui nadnášeli).
Třetí připomínka opět souvisí s tou předchozí. Putna totiž v některých otázkách nerozumí katolické nauce prostě nerozumí. Najmě je to vidět u Mariánského kultu, kterému opět prostě Putna nerozumí, nechápe ho, a mnohdy se zdá, že mu dokonce vadí. Přitom úcta k Panně Marii je jedním z charakteristických rysů katolictví...
Na druhou stranu, je nutno panu profesorovi přiznat, že sám po čase pochopil, že jeho postoje skutečně nejsou postoje katolíka, a tak vstoupil do Českobratrské církve evangelické...