Poctivé obrazy
Milena Bartlová
Uměleckohistorická studie se zabývá deskovým malířstvím, které bylo nejvíce reprezentativním výtvarným oborem pozdního středověku. Věnuje se malířství tzv. husitské doby a dochází k nové interpretaci vztahu českých husitů k výtvarnému umění. Jednotlivé kapitoly seznamují nejprve s různými historickými, kulturními, společenskými, náboženskými i technologickými okolnostmi vzniku těchto maleb, takže čtenář může zasadit památky 15. století alespoň v náznaku do původního dobového kontextu, a tak je lépe pochopit. Druhá část knihy se zaostřuje postupně na více než šedesát dochovaných obrazů a obrazových souborů. Každým z nich se tak autorka zabývá zvlášť jak ze stylové, tak z ikonografické a historické stránky. Poprvé v posledních desetiletích obsahuje publikace i teoretické úvahy o metodologii dějepisu středověkého umění.... celý text
Přidat komentář
Skvělá knížka pro všechny, kteří se zajímají o středověké deskové malířství. Kvůli hloubce svého záběru však nemusí být stravitelná pro úplné laiky. Škoda jen, že většina obrazové dokumentace je pouze v černobílém provedení.
Štítky knihy
dějiny umění středověké umění pozdní středověk
Autorovy další knížky
| 2012 |  Intelektuál ve veřejném prostoru |
| 2011 | Homosexualita v dějinách české kultury |
| 2007 |  Velké dějiny zemí Koruny české. Svazek VI., 1437–1526 |
| 2014 | Husitské století |
| 2003 | Pop History |
Kniha Poctivé obrazy je v
| Přečtených | 6x |
| Knihotéce | 5x |
| Chystám se číst | 3x |
| Chci si koupit | 1x |
| dalších seznamech | 1x |
Kniha obsáhlá, graficky krásně (byt z badatelského hlediska poněkud neprakticky) vypravená a v mnohém objevná. Milena Bartlová se snaží fundamentálně přepsat celou chronologii českého středověkého malířství a mnohé obrazy předatovává i o více než o 50. let. Základní koncept přitom vychází z práce žel předčasně zesnulého historika umění Pavla Kropáčka. Bartlová v knize ovšem selhává v tom pro historika umění úplně nejzákladnějším a to je slohový rozbor. K tomu přičtěme některé dosti zbytečné faktografické chyby... Není divu, že odborná veřejnost autorčiny závěry prakticky bez výjimek odmítla, za což si ovšem od autorky záhy vysloužila mnohá pohrdavá slova, svádějící vlastní neúspěch na genderovou nerovnost, katolickou zaujatost, nelásku k levicové vědě i mnohé jiné další, často dosti absurdně znějící odsudky... A je to škoda. Pokus to byl inspirativní, ovšem nedotažený. Ostatně podobné obsáhlé a převratné práce by měly být úkolem pro tým specialistů, ideálně multidisciplinární, nikoliv pro jednoho osamělého badatele... Celkový dojem: 65%