Výmarská republika: Problémy demokracie v Německu 1918-1932
Dagmar Moravcová
https://www.databazeknih.cz/img/books/93_/93438/bmid_vymarska-republika-problemy-demokra-2Nf-93438.jpg
4
11
1
Autorka analyzuje příčiny ztroskotání výmarské demokracie na vnitropolitické, zahraničněpolitické, hospodářské a kulturní rovině od konce první světové války do jmenování Adolfa Hitlera říšským kancléřem v lednu 1933. V jednotlivých kapitolách se soustřeďuje na podstatné faktory ovlivňující vývoj demokratického politického systému. V centru pozornosti je i zahraniční politika, kdy vztahy k dalším evropským státům sleduje v kontextu mezinárodněpolitického postavení Německa. Ve druhé části práce kriticky rekapituluje dosavadní výzkum dějin Výmarské republiky včetně různorodé interpretace řady osob a událostí.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
Německo mezinárodní vztahy Janovská konference, 1922 Dawesův plán světová hospodářská krize, 1929 meziválečné období Výmarská republika
Autorovy další knížky
| 2006 |  Výmarská republika: Problémy demokracie v Německu 1918-1932 |
| 1994 | Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů 1914 - 1941 |
| 2001 |  Encyklopedie dějin Německa |
| 2001 | Československo, Německo a evropská hnutí 1929-1932 |
| 1987 | Anatomie okupační politiky hitlerovského Německa v Protektorátu Čechy a Morava |
Kniha Výmarská republika: Problémy demokracie v Německu 1918-1932 je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 15x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Knihotéce | 5x |
| Chystám se číst | 9x |
| Chci si koupit | 6x |
Kniha podrobně popisuje anabázi Výmarské republiky od jejího založení až do konce, přičemž v závěru se pak zabývá tím, co bylo příčinou jejího krátkého trvání. V podstatě dospívá k závěru o mnohosti příčin, když některé z nich byly přítomny již od počátku, zejména pak nezakořeněnost republikánského zřízení, přístup vítězných mocností k poraženému Německu, vlažný postoj ozbrojených sil a i z jejich strany šířené pověsti o tom, že porážka byla zapříčiněna civilním vedením, nikoli vojenskou neschopností. Rovněž pak příčina tkvěla v chybném vyhodnocení toho, zda je větší hrozbou KPD nebo NSDAP, když k první lze odkázat na knihu Sebastiana Haffnera o Německé revoluci.