Podvrženec
Roger Zelazny
Čarodějovy světy série
1. díl >
Chcete se stát svědky posledního zoufalého boje Deta Morsona, pána na Rondovalu, v době, kdy malý Pol přišel na svět? Chcete být u toho, jak Pol vyrůstal v podivném technickém světě, do nějž nepatřil, až ho ten, kdo jej tam uvrhl, přišel vrátit zase zpátky? Dělat spolu s Polem první kroky v novém magickém světě, objevit Rondoval, seznámit se s Lunoletem a vytrvat až k hořké konfrontaci s Markem Maraksonem na Zlokovné hoře?... celý text
Literatura světová , Romány , Fantasy
Vydáno: 2001 , Straky na vrbě
Originální název:
Changeling , 1980
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Četlo se to dobře, ale některé prvky byly přehnané. To jak jeden bez učení kouzlí vlastně tak nějak automaticky a druhý jakožto geniální vynálezce udělá v prakticky v době železné parní stroj, pak potká učící počítač a zvládne kdejaké obory moderní vědy a techniky. Ale protože se to dobře četlo přehnanost a jistou nelogičnost tomu odpustím.
Námět je zajímavý, ale nějak mi nedával smysl. Trochu mě to připomnělo televizní seriál "Američtí bohové" a dokonce bych to jako jeden díl takového celku bral. Řekl bych, že na povídku by to stačilo, ale jako román je to slabé.
Opravdu "neředěná" fantasy. Žádné zdlouhavé popisy a vysvětlování. Začátek se mi líbil víc, než druhá akčnější část, ale i tak hodnotím na plný počet.
Počínaje touto knihou jsem se pustil do třetího fantasy světa Rogera Zelaznyho, který mi ale po Prokletém Dilvishovi a Tajemném světě Amber přijde víceméně nejslabší. Pořád se ale jedná o originální nápad, který kdyby byl psán trošičku jinou formou, dokázal bych si to nadšení pro něj představit o chlup větší. Námět dvou nevlastních bratrů je totiž vzorovou myšlenkou ze světa epiky a to mě v podstatě drželo po celou dobu, co jsem knihu četl. Horší to bylo ale se samotným fantastickým světem. Ten totiž v kombinaci s „naším“ světem působil jak pěst na oko a chvíli jsem se v něm opravdu ztrácel. Ve výsledku jsem ale v takovém rozpoložení, že bych druhý díl z tohoto světa klidně i zkusil, takže možná, že jednou…
Knížky pana Zelazného nepatří úplně k mému žánru. Přeci jen jsem milovníkem propracovaných fantastických světů a tuto mou zálibu pan Zelazny příliš nenaplňuje. Nicméně stále jsem Zeleznyho knihami bohatě zásobován Pevností, u které se jedná o oblíbenou knižní přílohu, a proto jsem na něj ještě úplně nezanevřel a sem tam si nějakou tu jednohubku přečtu. Což je rozhodně dobře, protože Podvrženec mě opravdu bavil. Na rozdíl od Pána stínů dával smysl a hlavní hrdina byl překvapivě rozumně uvažující sympaťák. Ideální kniha na zkouškové - nenáročná a neodvádějící pozornost.
Bezva knížka, která se čte jedním dechem. Postavy nadchnou a okouzlí a napjatě budete otáček stránku za stránkou, abyste se dozvěděli jak dopadne střet vědy a magie a dvou nevlastních bratrů.
V druhé polovině milý příběh, ale nelekejte se, kdyby Vám dělalo velké potíže se do toho začíst: Nejste sami :-)
Nebylo to úplně špatné počtení. Bavilo mě to, ale přesto tomu chybělo něco osobitého. Příběh ač klikatý je velmi jednoduchý, postav je jen pár a celkově se zde nelpí na detailech. To je podle mého škoda, protože naznačený rozsah světa a jeho událostí je opravdu obrovský. Zelazny jde však ale přímo k věci, nezatěžuje se zdlouhavým vysvětlováním či prohlubováním postav. Kniha je tak zábavná a má spád, zároveň ji ale chybí hloubka. Celkově ale fajn.
Zaujímavé čítanie, ale jak už bylo řečeno pode mnou, něco tomu chybělo.
Je to takový mišung všeho, že mi to přijde jako moje občasné vaření: "tak základ by byl, ale něco tomu chybí, tak co kdybych přidala tohle a ještě tohle a možná i tohle...?" A na světě máme knižní dort o pejska kočičky, teda od Zelaznyho. Co je ale zajímavé, tak celý ten dort má takovou divně prázdnou pachuť. Čpí osekaností až nedotažeností. Jakoby na něj někdo spěchal nebo v hlavě už měl jiný příběh. Nicméně je ton škoda, námět je opravdu skvostný. :-)
Prve stretnutie so Zelaznym a no bolo to také divne. Výhodou bol dosť jednoduchší dej, pri ktorom si človek oddýchne a nieje treba aby sa veľmi sústredil na čítanie, tempo je taktiež dobré a aj stret mágie s technikou. Ale zas viac ako priemer dať nemôžem, lebo knižka neposkytuje nič naviac, len jednoduchú zábavu, pri ktorej zabijete čas, chýba tu viacej prekreslenie sveta, situácie sa tu dejú rýchlo, nezasahuje do detailov a aj ten koniec som čakal troška väčší kde boj prebieha na posledných stránkach. Postavy tiež moc neohúria klasické čierno-biele so slabou motiváciou.
Velmi zvláštně napsané, protože Zelazny svoje knihy docela fláká. Spoustu věcí vůbec neřeší, jako např. pravděpodobnost situací, psychologii postav, větší popis světů. Zelazny je až příliš stručný, ale přesto první polovina knihy není vůbec napínavá. Děj se nějak nedostává do akčního tempa. Postupně nás však magie příběhu vtáhne. Děj je už od začátku poměrně primitivní a zápletkou je vlastně pouze pomsta. Velmi originální nápady jak je u tohoto autora běžné, ale co je zvláštní, teprve až po druhém přečtení sem docenil jak je kniha příjemně napsaná. Ikdyž je to na jednu stranu až moc jednoduché, čtení knihy se vám vůbec neprotiví. Opět dobře vygradovaný závěr. 75%
Střet dvou světů, toho technického představovaného Markem a Polova magického. Oba, v dětství vyměnění rodičům, žijí v nepochopení. Markus staví složité železné stroje a zbraně. Pol hraje na kytaru a ovládá magické schopnosti. Jednoho dne se musí dozvědět, kdo doopravdy jsou, věda a magie na sebe opět narazí.
Kniha má určitě zajímavý námět, střet scifi a fantasy. Pokud máte rádi draky, tak se vám bude líbit Polovo prohánění se na Lunoletovi, Zelazny se taky věnuje hodně svému pojetí používání magie prostřednictvím vláken, což mi přišlo taky nápadité. I když dojde k několika velikým bitvám, tak svět a jeho obyvatelé, historie a podobně je popsána velmi hrubě a já jsem měl trochu problém se nějak ztotožnit s motivacemi hlavních hrdinů. Zelazny má skvělý vypravěčský styl, s rychlým spádem děje, ale připadalo mi, že kromě tří základních pilířů, draci, střet dvou světů a používání magie, už se mu trochu nechtělo věnovat blíže něčemu dalšímu, tak si prostě řekl: přidám tam pár kentaurů, nějaké ty létající stroje, hady a tak, prostě co čtenáři mají rádi a je to. :-) Taky mi přišel trochu bezradný s postavou zloděje Mišího Rukavičky (ale jméno je to dobré).
PS: Zelazneho odkaz na prof. Hrbolka, cituji... Jmenuji se "Mlha-která-houstne-na večerní-obloze-proti-posledním-bledým-mrakům-podzimního-dne". V zájmu rychlejší komunikace ti budu říkat "Mlha". :-)
Štítky knihy
draci kouzla magie záměna dětí fantasy
Autorovy další knížky
| 1993 |  Zbraně Avalonu |
| 1994 | Přines mi hlavu Čarovného Prince |
| 1999 | Devět princů Amberu |
| 1994 |  Prokletý Dilvish |
| 1994 | Krev Amberu |
Kniha Podvrženec je v
| Přečtených | 115x |
| Čtenářské výzvě | 3x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 109x |
| Chystám se číst | 17x |
| Chci si koupit | 3x |
| dalších seznamech | 2x |
9.8.2015 - 4*
2.11.2023 - 4* Druhé čtení. Je to milý příběh, s takovou pohádkovou atmosférou, čte se to jednoduše a prakticky samo. Je to kouzelná směska fantazie, pohádky a klasické fantasy, nepříliš zamotané, ale zároveň magické a je tam vše, co by mělo.