Soumrak na Worlornu
George R. R. Martin
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/2905/mid_soumrak-na-worlornu-v9Y-2905.jpeg
4
104
21
Planeta Worlorn, osamělý vesmírný tulák bloudící mezihvězdnou temnotou na okraji galaxie, zažila krátké období, když tu všechny lidské světa Periferie uspořádaly okázalý Festival, důkaz své síly a výkonnosti. Festivalový rej skončil a na světě mířícím do šera zapomnění zůstalo jen pár dobrodruhů a fantastů. Soumrak na Worlornu bývá považován za vrchol tvorby George R. R. Martina z dob, než začal psát své rozsáhlé fantasy cykly.... celý text
Literatura světová , Romány , Sci-fi
Vydáno: 2003 , Triton
Originální název:
Dying of the Light , 1977
více info...
Přidat komentář
Líbí se mi ta poměrně propracovaná budoucnost naší galaxie, kterou Martin ve svých scifi románech a povídkách (ano, je jich víc, mí kolegové)) vytvořil. Nevim, jak vy, ale já všech těch jeho tisíc světů žeru & vlastně až u Worlornu mě napadlo, že tzv. Hra o trůny je jen další scifi sága z ujeba*ný fantasy planety. Lol. Googloval jsem to & Martin to mimochodem popřel. Kecka, dělá, že je lepší než Bob Heinlein, haha. Každopádně tohle byla krásná deprese. Naštěstí to nebyla žádná love story. I ten otevřený, či - přesněji řečeno- nedořečený konec se ke knize celkově hodil. Jediným zklamáním je český překlad názvu. Rage, rage against the Dying of the light! Jak si sakra mohli nechat uniknout příležitost citovat Dylana Thomase? Nechápu. Nechápu ani naprostou většinu předchozích komentářů. Nevadí. "Ač moudrý ví, že tma zvítězí i příště,
neb slova bleskem nerozčísla proud;
do dobré noci neodcházej tiše.
A dobrák, jehož nářek s vlnou pozdní slyšen,
jak křehké činy mohly na zátoce plout;
běsní a zuří, když světlo stěží dýše.
A divoch, co na zpěv chytl slunce, leč ve své pýše
až pozdě uzřel, že uniklo mu s pout;
do dobré noci neodcházej tiše.
A vážný, jehož zrak zjasní blízko smrti skrýše,
jak meteory září oči, jež oslepnou;
běsni a zuř, když světlo stěží dýše.
A ty, můj otče, tam z té smutné výše,
za kletby modlím se, za slzí vzteku soud.
Do dobré noci neodcházej tiše,
běsni a zuř, když světlo stěží dýše!" ...Krásný, krásný, krásný
Nějak mne kniha nenadchla, ani neurazila. Vleklé pasáže, ale na druhou stranu zajímavý obraz jiného světa. Filmové zpracování by nemuselo být špatné, to by omáčku odstranilo :)
Je to již nějaký ten pátek, co jsem svou mysl zaneprázdnil tímto dílem. Především proto, že jsem hledal další kvalitní čtivo a sáhl jsem po této knize. Již jsem měl jednu pozitivní zkušenost (dílo Tufova dobrodružství). Tento příběh není špatný, ale ani nijak výrazně dobrý. Neurazí, nenadchne. A hlavně ve mě nevzbudil touhu si knihu přečíst znovu. Docela dost se děj táhne a nejednou jsem si přál jej zkrátit. Nakonec jsem to dočetl, ale čekal jsem trochu více. Rozhodně to není ztráta času a za přečtení jsem celkem rád. Kvalitně odvedená spisovatelská práce.
Nerozumiem tomu, prečo má kniha také nízke hodnotenie. Prvých 100 strán je spoznávanie planéty a vzťahu Dirka a Gwen. Je to krásne melancholicky napísané. Potom sa už rozbehne aj samotný príbeh a musím povedať, že táto kniha stojí za to. Fanúšikovia nedopisanej ságy Pieseň ľadu a ohňa by si mali uvedomiť, že toto dielo je jediné Martinove sci-fi a zároveň aj jeho prvý román vydaný v roku 1977. U mňa isto plný počet.
Oproti většině ostatních komentujících mi ten popisný začátek nevadil, až na ty neustálé připomínky neúspěšného romantického života hlavního nehrdiny. Naopak jsem si užívala urbexovou atmosféru opuštěných měst na planetě, místní přírody, prostě to, čím je autorovo 1000 světů typických. A byla jsem zvědavá, jak dopadne útěk hlavní hrdinky od musli...eee, Kavalanského manžela.
Ale od půlky dál jsem si připadala jak v epizodě Star treku TNG, která je celá o Klingonech a pořád se tam žvaní o kodexu a cti, a u jaké jsem začala bědovat pokaždý když mi došlo, kam bude děj po příští třičtvrtěhodinu směřovat. Dokonce jsem si ty Kavalary jako klingony i trochu představovala, i když se prý od lidí moc nelišili, i targ (klingonský pes, nikoliv Targaryen) tam byl.
Následovala lesní nahánečka místním Sandorem Cleganem a jeho bros, furt se střílelo a někam běhalo, a místní Ramsay Bolton pouštěl svoje pejsky. Opovrhovaný chlápek Ruark měl pravdu - ve světě kde nejsou zákony, přece nějaký kavalanský kodex pro cizince neplatí, tak proč by je měl zajímat. Mě v té druhé půlce už taky nezajímal.
Líbí se mi svět budoucna, ve kterém se děj odehrává, též individualita Kavalarů. Ale ty milostné povídačky bez zjevného vyřešení a v podstatě absence konce knihu dost sráží. Bretaň Breith je budoucí Sandor Clegane a "Na Worlorn přichází tma. Zima se blíží" pohladilo.
Soumrak na Worlornu je neprávem poněkud opomíjená kniha. Nabízí velice zajímavý setting, spoustu zajímavých postav a zápletku, která je zajímavá a netrpí syndromem "po pár stranách vím, jak to dopadne". Worlorn je umírající svět plný umírajících zákonů a citů a přesto přese všechno kniha nepůsobí přehnaně depresivně. Návštěva tohoto světa měla rozhodně co do sebe. Za mě jen drobné mínus v podobě příliš otevřeného konce.
Dlooouhýýý a ještě trošku delší začátek , než se začalo opravdu něco dít. Potom se děj konečně trošku rozjel a příběh dostal alespoň nějaký spád. Autor to ale naprosto vynahradil popisy ( ať už krajiny , nebo vykreslením jednotlivých postav ) a především pochmurným kouzlem celého světa. Atmosféra umírající planety a tak trochu "ztracených" postav z knihy místy doslova kape.
Myslím, že knize ze všeho nejvíc škodí slavné jméno autora; lidi se po ní ohlédnou zpravidla jen kvůli němu a pak se diví, že to není druhá (nebo spíš první?) Hra o trůny. Přitom to není fér - s tou epickou ságou toho má Soumrak společného asi tolik, co... no, led s ohněm. Kupříkladu - Píseň vyzdvihuje život; její postavy bojují o moc, o přežití, o své místo na slunci, zatímco Worlorn je spíš knížka o umírání. O opuštěné planetě, o městech duchů, o mrtvých citech a upadajících kulturách, o šepotu vzpomínek a svodech smrti... O ztracených lidech.
Uznávám, tentokrát Martinovi chvíli trvalo, než to patřičně rozjel - tragické vyprávění o ztracené lásce, zlomeném srdci, to nebylo nic pro mě a ty stránky se zdály nekonečné. Ale pak se hlavní hrdina dostal na Worlorn, a ač pasáže s jeho Guinevere byly místy k uzoufání nudné, kouzelné popisy prostředí a každý okamžik s břitkým Garsem za to prostě stály. Taky práce s vybarvováním jednotlivých charakterů byla hotové pošušňáníčko - doslova jsem autorovi žrala z ruky a chvílemi si fakt nebyla jistá, z koho si udělat osobního obětního beránka. A navzdory tomu, že jsem začala tušit zhruba od poloviny knihy (a správně!), s určitostí jsem nevěděla nic.
Dále bych ještě chtěla ocenit, že hlavní hrdina byl jednou z těch vzácných nedokonalých postav bez jakéhokoli většího nadání či schopnosti, kterou by každého posadil na zadek; byl to prostě malý bezvýznamný človíček, jeden z miliard a miliard roztroušených po desítkách planet. A i autor sám nám tu ukázal své pravé já, když s krvelačným potěšením mordoval jednoho nebožáka za druhým a obzvlášť nadšeně do detailů načrtal kulturu plnou násilí, bolesti a nerovnoprávnosti. Plus by byla chyba opomenout ten konec - zdánlivě otevřený, ale myslím, že je celkem jasné, jak to skončí. Hlavní hrdina k tomu spěl celou knihu.
A samozřejmě, nad planetou Avalon a zmínkách o Lancelotovi s Guinevere zaplesá srdíčko nejednoho příznivce artušovských legend. Upřímně, i toho Merlina a Artuše samotného bychom tam našli. :)
Rozhodně doporučuju, byl to nářez - ale pokud si už nedokážete Martina oddělit od Hry o trůny, pracky pryč, není to nic pro vás.
Třikrát jsem se u této knížky musel přemlouvat abych ji dočetl, nakonec jsem se do konce propracoval, ale je to dost nuda, možná je to tím, že jsme předtím četl první díl knihy Hra o trůny a očekával, že to bude taky tak skvěle napsané, no není vždycky posvícení.
Takové fantasy ve sci-fi. Poetický příběh o střetu kultur a povah. Opravdu se mi líbil, takže je škoda že nemůžu dát pět hvězdiček, ale podle mého názoru jsou otevřené konce prostě špatné a nemám je ráda...
První třetinu knihy jsem i přemýšlela, jestli číst dál, ale málokdy něco odložím, tak jsem pokračovala a byla odměněna docela slušně napínavým příběhem....určitě nelituju, že jsem to v antíku našla!
Docela dobré, jen mě překvapilo, kolik motivů je pak použito v Písni laedu a ohně.
Abych nezapomněl... ještě jeden dobrý citát z knihy ...."i tvůj nepřítel má nepřítele!"
Je vidět,jak neuvěřitelně Martin vyspěl.Zajímavá konfrontace,jinak dost nuda.....
Autorovy další knížky
| 2000 |  Hra o trůny 1 |
| 2017 | Hra o trůny |
| 2019 | Oheň a krev |
| 2014 | Rytíř Sedmi království |
| 2015 | Svět ledu a ohně |
Kniha Soumrak na Worlornu je v
| Právě čtených | 4x |
| Přečtených | 134x |
| Čtenářské výzvě | 5x |
| Doporučených | 6x |
| Knihotéce | 81x |
| Chystám se číst | 42x |
| Chci si koupit | 10x |
| dalších seznamech | 3x |
Jsem opět zklamán nemělo to šťávu