Služebnický džihád

28.09.2023

To je tak, když si prvně přečtete dotisk Sesterstva Duny a pak doma najdete zahrabaný Služenický Džihád:)
I přes všechny události jsem co jsem si chtě nechtě vyspoileroval jsem se u prvního dílu Historie Duny opravdu bavil. Sice je to další kousek, který má s původním dílem společné jen málo, ale i tak už teď můžu říct, že se těším na druhý díl

17.05.2023

Český Atreides hodnotí Dunu: Po více než 12 letech jsem se znovu začetl do Duny a tentokrát v chronologickém pořadí. Jaké to neštěstí, když zjistíte, že z vašeho vzdáleného potomka se stane vraždící robot a tyran Agamemnon, kdy naštěstí budí útěchu to, že je váš odkaz nesen v postavě jeho syna Voriana. První kniha Historie Duny nabízí ohromné množství dějových linií, ale nemůžu říct, že by mne všechny bavili. Nejlepší tři patří určitě Vorianovi, Sereně Služebnici a robotovi Erasmovi, jehož zvídavost a studování lidstva mi přišly fascinující. Právě i kvůli jeho kapitolám jsem zvažoval, že bych dal knize vyšší hodnocení, ale když si vybavím, jak se mi to kolikrát táhlo, musím zůstat na třech hvězdičkách.

26.11.2022

Trochu jsem se bála, že to bude nuda, ale děj mě brzy vtáhl do sebe. Postava Sereny a Vora mě zaujala hned od začátku, ale i ostatní byly dobré a celou knihu jsem si užila... klidně mohla i pokračovat dál :)

Jinak bez toho, abych nejdriv cetla Dunu, by my mozna nektere casti prisly nudne - napr. cela cast na Arakisu, kde by me to bez pozadi Duny ani nezajimalo,takhle to byl zajimavy pohled do historie Arakisu.
Casti s Kymeky me moc nezajimaly, ty jsem spis protrpela coby nutnou znalost pro spojeni pribehu.

08.11.2022

Kniha mě velice bavila, představuje několik dějových linií a vysvětluje, co předcházelo událostem dobře známých z Duny. Jediné, co mě lehce vadilo, že některé linie byly zajímavější a pak jsem musela počkat, abych se dozvěděla, co bude dál.

29.03.2021

Přečteno jako e-kniha. Sehnat tuhle knížku v papírové verzi je prakticky nemožné. Předně musím napsat, že skutečně nechápu ten všeobecný hate na Herberta juniora a jeho prequelové knihy. Není to jako originální Duna, ale to ještě neznamená, že je to špatné. Někdy je to (!) dokonce lepší. Ubylo filozofie a snových sekvencí, zato se více uplatňuje Sci-fi potenciál zajímavého vesmíru a větší prostor dostává akce. Někdo by řekl hloupější než originál, a já říkám ano. Ale záleží na tom?

Příběhová linka Xaviera Harkonnena je od začátku, především během bitvy o Salusu Secundus velmi napínavá, nicméně pomalu vyzní do prázdna a náš bezchybný důstojník musí chtě nechtě ustoupit do pozadí a vyklidit pole ostatním charakterům, které na rozdíl od něj mají také nějaké záporné rysy.

Hodně stránek zabere především tragický příběh Xavierovy snoubenky Sereny Služebnice, která je na rozdíl od něj až nepříjemně vlezlá, akční a patetická ve svých činech. Kapitoly psané z jejího pohledu jsem dlouho spíše trpěl, naštěstí ale časem vyzrály, obzvláště poté, co se dívka dostala do zajetí strojů.

Zato s Vorianem Atreidem, lidským zrádcem a spojencem robotů se čtenář nějak nemá čas nudit, neboť téměř každou kapitolu to vypadá, že bude jeho poslední. Jeho charakter je vykreslen velmi sympaticky a živě, oproti těžkopádným politickým variacím okolních postav působí velmi svěže a akčně, jednoduše více jedná a míň myslí.

Opravdovým králem knihy nicméně není Vorian, ale Erasmus, robotická obdoba doktora Mengeleho s pozoruhodným pohledem na svět. Jeho myšlenkové pochody a snaha všelijakými experimenty zevrubně popsat veškeré aspekty lidské mysli jsem si skutečně užil a vůbec by mi nevadilo, kdyby dostal ještě více prostoru.

Dějové linky Zufy Cenvy, Agammemnona a Omnia bych shrnul poněkud kritickým verdiktem: nuda. Politiky mám dost v reálném životě, nemusím a nechci se s ní trápit ještě v knihách. Za spíše rušivou považuji také linku Normy Cenvy a Tio Holtzmanna, nicméně musím přiznat, že právě kapitoly s nimi tvoří Sci-fi jádro Historie Duny a bez nich by to nebylo ono.

Cenu za nejvíc nudnou (a navíc velmi zbytečnou) dějovou linku získává Selim jezdec, který se sice stal první fremenem, co kdy osedlal pouštního červa, nicméně však do klíčových událostí nezasáhne ani z dálky. Kapitoly s ním jsou v románu vysloveně nadbytečné, nic nepřinášejí a bez nich by bylo lépe.

05.03.2020

Tahle kniha ač má přes 15 Hlavních postav, tak je velice svižná a já z ní byl úplně unesen. Příběhy se nejenže skvěle doplňují, ale také doplňují legendární Dunu a mají hlavně skvělé tempo vyprávění. Brian a Kevin jsou vážně geniální spisovatelé.

03.03.2017

Tahle kniha (trilogie) pojednává o tom, co se stalo 10 000 let před prvotním příběhem Duny Franka Herberta. Autorem knihy je Kevin J. Anderson a Brian Herbert, syn Franka Herberta. Nemusíte se však této změny bát. Andersonova verze historie Duny je totiž velmi svižná a akční. Objevuje se zde mnoho zajímavých postav a vy sledujete počátky mnoha frakcí, které znáte z původní Duny. Seznámíte se tedy nejen s tím, co se odehrálo během Služebnického džihádu, tedy ve válce lidstva proti strojům, ale i mnoho dalšího. Seznámíte se se zakladately rodů Atreidů, Harkonnenů a Corrinů, se vznikem Bene Gesseritu, cestování pomocí Navigátorů, s Tleilaxany a Iksany, s Mentaty a Zbrojíři, nebo dokonce i s počátky fremenů. Anderson však ne všechno prozradil hned v první knize, takže na některé věci si budete muset počkat až do pokračování série (druhé a třetí knihy).
Přijdete tak jen o náboženské a filosofické Herbertovi disputace. Možná mě někteří skalní fanoušci této série za to ukamenují, ale v tomhle vidím hlavní klad této série. V Duně sice měly takové pasáže své místo, ale čím více jsem se pročítal Herbertovou sérií, tím víc jsem měl pocit, že autor stále omílá to samé, jen jinými slovy, a k závěru mě to začalo čím dál víc nudit a měl jsem co dělat, abych takové pasáže nepřeskakoval. Tohle se vám zde nestane, protože tady se stále něco děje a Anderson se více soustředí na akční děj, než na nezáživné popisy okolí nebo přehnané vhledy do osobností hrdinů.

06.02.2017

Propadl jsem Duně a celá série má speciální místo v knihovně.

12.01.2017

Nevědět, že Historii Duny nepsal sám Frank Herbert, tak to nepoznám. Skvěle napsáno.
Četl jsi Dunu a další příběhy? Tak v tom případě doporučuji i tento titul.
Děkuji autorům za celou Historii, která do celé ságy přesně zapadá.

27.12.2016

Oproti ostatním knihám ze série Duny je děj přímočarý a jednodušší. Děj má spád, ale trochu mu chybí větší hloubka. Proto jen 4 hvězdy.

30.08.2016

Je velmi pěkně znát, že Brian byl s tátovým světem velice dobře obeznámen. Celá série, stejně jako následující Historie a dopsání posledních dvou dílů původní série, se může směle měřit s originálem.
Oproti původní Duně se jen, zřejmě s ohledem na čtenáře, trochu změnil vypravěčský styl. Brian s Kevinem vyprávějí současnějším tempem, podstatně střihovějším, skoro filmovým stylem.
Jeden z nejkouzelnějších začátků knihy, které jsem četl: "Princezna Irulán píše: Každý seriózní student si musí uvědomit, že historie nemá začátek. Bez ohledu na to, kde příběh začíná, vždycky existují dřívější hrdinové a dřívější tragédie."
Jen škoda občasných do očí bijících nesmyslů (několik desítek minut trvající cesta ze Země k Jupiteru, maximálně hodina za oběžnou dráhu Pluta, apod.).

05.06.2016

Potom, co jsem přečetl všech šest knih od Franka Herberta, jsem trochu váhal, jestli začít i s Dunami, které napsal jeho syn společně s Kevinem Andersonem. Nikdo přece nemůže psát jako Frank. Jenže touha dozvědět se o tomto písečném světě ještě víc, mě nedala spát. Řekl jsem si, že to zkusím od začátku - Historií Duny. Po několika prvních stránkách jsem pochopil, že není cesty zpátky a že z hřbetu písečného červa mě už jen tak někdo nedostane. 640 stran uteklo jako písek. Výborný vstup do historie. Sahám po dalším dílu.

25.12.2015

Původní série Duna se postupně přehoupla do fáze sáhodlouhých náboženských, filozofických a politických úvah a jediné zpestření děje tvořil občasný atentát či zmínka o nějaké bitvě. V této knize je to přesně naopak neustále se zde něco děje, autoři se nevyhýbají detailnějším popisům bitev, jednotlivé kapitoly jsou přiměřeně dlouhé,střídají se zde pohledy na děj z hlediska řady postav a nedochází zde k zbytečně hlubokému zabředávání do nějakých úvah. Původní Dunu mám rád, ale tenhle přístup je svižnější a člověk se snadno může nechat unášet dějem místo aby se občas musel k četbě skoro nutit.