Poslední člověk
Doug Naylor
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/17213/bmid_posledni-clovek-657df566f04ae.png
4
356
37
Červený trpaslík série
< 3. díl >
Dvě světově proslulé knihy o vesmírné těžařské lodi Červený trpaslík (česky Argo 2002, 2003) z přelomu osmdesátých a devadesátých let sepsala autorská dvojice Rob Grant & Doug Naylor. V polovině devadesátých let se oba autoři k tématu vrátili, tentokrát každý zvlášť. Kniha Douga Naylora sleduje příběh posledního člověka v tři miliony let vzdáleném vesmíru. David Lister třímá v rukou osud celého lidstva. Jedinými pomůckami mu přitom jsou jeho duchaplnost, mazanost a dvoustrana s dámským prádlem, vytržená z nabídkového katalogu zásilkové služby. A samozřejmě u toho nesmí chybět Rimmer, Kocour a Kryton.... celý text
Literatura světová , Humor , Sci-fi
Vydáno: 2003 , Argo
Originální název:
Last Human , 1995
více info...
Přidat komentář
Pro fanoušky Červeného trpaslíka jako jsem já, absolutní pecka. Kniha mě pobavila a doplnila skvělý seriál.
Tentokrát mi příběh připadal trochu víc přitažený za uši i když vím, že je to fikce, ale už tam bylo podle mého trochu přeplněno všemi těmi příhodami a humor se někam vytratil. Možná pouze závěr, vlastně až tak úplně neuzavřený, který umožní čtenáři si ho domyslet trochu podle svého, se mi líbil. Teď si dám ještě pokračování od Roba Granta a uvidím, kdo z obou autorů se svého "pokračování" zhostil na můj vkus lépe.
Tohle už je slabší díl a se seriálem jako takovým už to nemá nic společného. Uvidím jestli se vůbec pustím do posledního dílu.
Zatím asi nejtemnější díl. Chybí tu skoro úplně absurdní situační humor a v tech několika chvílích, kdy se objeví, je to téměř pokaždé doslovný přepis ze seriálu,být třeba s jinými postavami (Krytonova proměna v člověka třeba). Přesto to ale není špatná knížka. Škoda málo využitého potenciálu nových postav, mladej Rimmer si o nějaký větší prostor přímo říkal.
Bohužel, Poslední člověk potvrzuje ještě víc než jeho dva předchůdci, že seriálový Trpaslík a knižní Trpaslík dvě různé věci jsou, tam kde je seriál vtipný, je knížka spíš jen sprostá a v nejednom okamžiku i trochu trapná. Ale samozřejmě, pořád je to Red Dwarf, takže se člověk při čtení i párkrát zasměje (převážně však ale v těch chvílích, které zná už z televizní série). A co považuju za Naylorův největší fail je, že tu udělal z Rimmera opravdového hrdinu- z Rimmera, Arnolda Judase Rimmera... Nemožno :-)
Souhlas s většinou komentujících, asi nejméně "trpajzlíkovský" díl. Byla místa, která generovala opravdové veselí, ale bylo jich míň a nějak jiné. Vybavuji si, když jsem před léty knihu četl a zašel s ní na koncert, bych v pauze četl, tak neznámý spolusedící se ke mně přihovořil, že TV seriál je geniální, ale kniha jej nechytla. Pod dojmem tohoto dílu jsem mu dal za pravdu, ale i tak jsem mu doporučil se do knížek začíst…
Kniha navazuje na Lepší než život, stejně jako Grantovo Pozpátku vydané o rok později. Každý z autorského dua měl tak jedinečnou šanci na sólo konec Červeného Trpaslíka. A za mě se to mnohem lépe povedlo právě Naylorovi. V mnohém je styl (akční jízda) a někdy i děj (uvězněni ve virtuální realitě, útěk z vězení) podobný předchozí knize. Přece jen je ale vyprávění konzistentnější a překvapivější. V Lepší než život mě bavila nespoutaná akce, u Nekonečna hlubší popis charakterů než umožnil seriál. A tyto klady si plně bere i Poslední člověk. Přidává ještě trochu epičnosti v závěru. Proměna charakterů (Lister 2, Rimmer) je nenásilná, zapadá do konceptu a vede k zamyšlení. Což je nadstavba, které předchozí díly neobsahovaly. Kochanskou jsem si oblíbil. Za n.u.n.s.j.z a McGrudera dávám 10 bodů! Tohle by se mělo zfilmovat! :-)
Tragédia rozťahaná na 200 stranách - toto si čitateľ nezaslúžil, je to podraz a hnus v jednom. Pôvodného vtipu, tak typického pre Červeného trpaslíka je pramálo, pribúda rádoby fantasy, čo z môjho pohľadu nemá v sci-fi knihe čo robiť. Príbeh je podivný, nesúrodý, celkovo akoby napísaný nasilu a nie pre potešenie. Škoda a ešte raz škoda, toto si priaznivci "kultu Red Dwarf" nezaslúžili.
Rozdělení geniální autorské dvojice Grant Naylor je jednou z největších tragédií, jaká se mohla britské humoristické literatuře přihodit. Jak je patrné z této knihy i ze 7. a 8. řady seriálu, Doug Naylor se po osamostatnění chtěl věnovat spíše „velké“ sci-fi ve stylu Star Wars. Proto se tady setkáváme s fungující civilizací GELFů (gužifů) a jich podivně fungující společností. To se sice vymyká základům Červeného trpaslíka - malá skupinka zoufalců trčící na těžářské lodi uprostřed hlubokého vesmíru - ale samo o sobě nemusí být ještě nutně na škodu...
Moc společných prvků se seriálem tady nečekejte, ale přesto je příběh docela povedený. Humor tentokrát ustupuje vážné epické sci-fi plné her na hrdiny, sebeobětování a podobných startrekovských pind, ale jako celek dílo funguje. Tedy funguje skoro až do konce, kdy nastupuje jeden z nejsentimenálnějších, ubulených a přeslazených závěrů, jaký svět Červeného trpaslíka spatřil. A to je velká škoda...
Ze všech 4 dílů pro mě nejslabší.
Samotný Naylor mě tak nebavil, jako společné díly, ani jako samotný Grant.
Ale byla tam některá vážně vtipná místa. I když myslím, že nikdy víc už po tomto dílu nesáhnu.
Kouzlo se vytratilo. Nostalgie se snad ani nedostavila. Je to taková nesourodá směska akce a divného humoru, který není trpaslíkovi podobný. Možná tam nějaký náznak podobného stylu jako seriál je, ale spíš jen ve jménech a postavách. Celé to na mě působilo jako něco známého, co bych už měl rád za sebou.
Bohužel musím říct, že pokud bych neznal seriál, dal bych ještě o hvězdu méně.
Není to určitě odpad, ale je zde je krásně vidět, že Grant je prostě trochu lepší pisatel a i u seriálu (a jeho novějších dílů) nejlépe fungují když tvoří společně...
Tento díl byl jedno velké zklamání. Divný příběh, žádné vtipy a až na pár míst, kdy se člověk aspoň pousmál, to bylo jinak slabé jak čaj. Oproti předešlým dílům je tento ekologický odpad-něco málo je použitelné, zbytek opravdu NE! Jsem rád, že už to utrpení mám za sebou a srovnání se seriálem ani raději nebudu zmiňovat.
Ze začátku podivný příběh, který se stáva ještě podivnějším, ale jinak to ujde a Rimmer je Eso, takže nachystejte květináče...
Řekla bych, že díl od dílu trochu klesá kvalita, ale i tak je to téměř dokonalé :).
Rozdělení spisovatelského dua moc neprospělo, ale stejně jsem se dost pobavila a smála nahlas (proto, že znám ty vtípky ze seriálu nazpaměť?). Ale jen těm vtipům, děj byl trochu ujetá, zmatená a překombinovaná slátanina (ale ne ujetá v trpaslíkovském duchu!) a postavy měly takové nějaké nestandartní chování, ehh, SPOILER, proč hrdina Rimmer a proč takový happyend s Listerem a Kočanskou?
David Lister utíká z intergalaktického vězení, má zlého klona a vše končí na planetě, kterou obývá devastující virus Hněv.
Sólovka Douga Naylora ve světě Červeného trpaslíka se moc nepovedla. Snaží se o velkolepý sci-fi příběh a zapomíná přitom na vtipy. Sem tam se najde opravdu vtipná scéna nebo dobrý nápad, ale není toho moc.
Asi padesát stran se tam připravuje příběh na to, jak Arnold Rimmer potká svého syna (jehož zrod mi nepřišel vůbec špatný). Chudák Rimmer junior si vždy myslel, že je jeho otec chrabrý hvězdný admirál, ačkoliv je ve skutečnosti zbabělým opravářem automatů na polívky. Jenže z toho nakonec nevzejde nic zajímavého ani vtipného.
Skvělé charaktery ze seriálu ustupují do pozadí, protože se všichni pod vlivem toho epického příběhu mění k lepšímu, tj. k nudnějšímu. Posledních dvacet stran je vyloženě jak z nějakého fantasy. Všichni jsou hrdinové - až na zlotřilého padoucha a démonické zlo - a dojde i na dojemnou oběť. A to prakticky bez jediného vtipu. Tenhle Trpaslík nefunguje.
Pět dutohlavů z deseti.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2002 |  Nekonečno vítá ohleduplné řidiče |
| 2003 | Lepší než život |
| 2020 | Červený trpaslík – Omnibus |
| 2003 |  Poslední člověk |
Kniha Poslední člověk je v
| Právě čtených | 6x |
| Přečtených | 582x |
| Čtenářské výzvě | 12x |
| Doporučených | 15x |
| Knihotéce | 293x |
| Chystám se číst | 52x |
| Chci si koupit | 30x |
| dalších seznamech | 5x |
Druhé čtení už nebylo tak záživné jako sledování kalhotek, jak se točí v pračce. Tohle bylo spíše jako sledovat v pračce rimmerovu uniformu. Určitě jsem byl rád ve světě Červeného trpaslíka, ale nebylo to tak vtipné, bylo to možná až moc drsné a Kochanská zabouchlá do Listera, to přece není pravda :-) Užil jsem si to, ale příště si dám asi jen ty první dvě knihy, ty oddělené nejsou taková topka.