Půlnoční sokol
David Gemmell
Rigantská sága série
< 2. díl >
Přízraky minulosti jsou blízko v epickém příběhu, který začíná prohlášením mladého muže: "Vyřiď mu, že jednou mu vyříznu to jeho ohavné srdce z těla." Mluvčím je Rheg, toulavý vlk, žijící mimo zákon, známý jako bastard Rheg - i když tohle mu nikdo do obličeje neřekne. Zrozený ze zrady, jeho jméno je nadávkou, a vyrostl mezi bojovnými Riganty. Ti si cení jeho umění bojovat, ale bojí se násilí v jeho srdci. V sedmnácti letech se samozvaný vyhnanec Rheg vydá do krysího hnízda, jež podle některých představuje vše, co je věčné a svaté: do Velkého města Kamene. Tady, kde si gladiátoři vydělávají na chléb zabíjením, kde učení a kultura zakrývají vnitřní zkázu a zkaženost, vytvořili rudí kněží hrůzovládu; zplodili dost nenávisti a zloby, aby vydržela několik století. A přesto tu trpící Stromový kult, vedený záhadnou Dámou se závojem, hlásá svou filozofii lásky a harmonie. Bastard Rheg nyní touží po pomstě a připravuje se k bitvě, která zničí mýtus Kamene. Dny krve se blíží a tento syn neporaženého krále-válečníka - Connavara, slavného Přízraku - musí bojovat, aby zachránil svůj svět. Půlnoční sokol je pokračováním podmanivého příběhu Rigantů, který začal Mečem v bouři, a potvrzuje, že David Gemmell je jedním z nejpůsobivějších současných autorů hrdinské fantasy.... celý text
Přidat komentář
Děj této knihy navazuje na první díl, na stránkách potkáváme postavy nám již známé a poznáváme nějaké nové. Opět je zde hodně bojů, mnoho padlých, sem tam padouch a naštěstí sem tam zas vzácná duše, ať v ženském, či v mužském těle.
Druhá část ságy je podstatně zajímavější a myslím, že autor lépe propracoval psychologii postav. Tato hrdinská fantasy, jak jsem již řekla u předešlého komentáře, by se mohla líbit starší mládeži a dospělým, kterým v hrudi pořád bije mladé srdce :-).
Druhý díl Rigantské ságy opět vypráví o tomto národu a hlavně potomku Conavara statečném Rhegovi, který touží osvobodit nejen svůj lid, ale také Stromový kult, aby mohli všichni žít svobodně ve své zemi. Gemmel uměl vždy napsat skvělý a napínavý příběh a ty z Vysočiny, mě vždy hodně bavily.
Půlnoční sokol se snaží dohonit Meč v bouři, ale nedostává se mu dechu .. Rheg je skvělý hrdina, ale mně osobně nesedí posun v ději o tolik let, ačkoliv nám autor proběhlou historii jakž takž vysvětlí.. to samé mě u tohoto autora kdysi zklamalo u Drenajské ságy, je znát rukopis a styl stejného spisovatele.
Chybělo mi těch 20let,které uběhli a nevíme nic,co se stalo mezi tím.Ale to tam ve své podstatě nebylo vůbec důležité a celý příběh byl zase moc krásný a smutný..Já jsem si to velice užívala a myslím,že mám dalšího oblíbeného autora.
S ohledem, že se nejedná o první Gemmellovku, jež se nám dostala do spárů a ani o autorovu prvotinu, byla naše očekávání a nároky na knihu přece jen o něco vyšší než u jiných děl. Půlnoční sokol však dokázal čelit našim požadavkům vskutku bravurně a nadchl nás víc, než jsme si zpočátku mysleli. Rigantská sága pro nás rozhodně není neznámým světem, do této série jsme již před lety vstoupili třetím dílem Havran, leč první díl Meč v bouři jsme dosud nečetli. Dovolujeme si však tvrdit, že ani touto knihou nepřekročil autor svůj legendární stín.
Je to procítěné a strhující vyprávění o přátelství i zradě, o lásce, nenávisti, obětavosti, lhostejnosti, odvaze, ale i neuvěřitelné zbabělosti. Na stránkách Půlnočního sokola víří tolik živých emocí, že jsme nikoli jednou, leč opakovaně prožívali příběh očima jednotlivých postav či měli pocit, že stojíme po jejich boku.
Na knize nás již v samém začátku doslova učarovalo autorovo věnování. Je až obdivuhodné, že takový velikán, jako právě David Gemmell, dokázal na vrcholku své kariéry myslet na víc než jen na slávu a peníze. Již od první stránky se nám tudíž otevírá pohled do autorovi duše, v níž se ukrývá hluboká pokora a smysl pro čest - hodnoty, pro které v dnešní uspěchané době není již místo. Současně můžeme v knize nalézt i charaktery skutečných lidí, s nimiž se Gemmell během svého života setkal a jimž daroval nesmrtelnost v podobě hrdinů i padouchů. Psyché samotného autora lze pak identifikovat ve dvou hlavních hrdinech.
Autor v knize překládá zajímavé podněty k zamyšlení, jež se týkají smyslu a ceny lidského života a také nám ukazuje stinné stránky vyspělé civilizace, náboženské víry a pochybností o vlastních schopnostech. Jeho hrdinové jsou živí, magické předměty pouze posilují sílu svých majitelů nikoli je přeměňují z hloupoučkých slabochů na polobohy schopné zachránit svět.
Knihu vřele doporučujeme každému, kdo od fantasy žánru čeká trochu víc než krvavou řežbu či princezny v plechových bikinách a současně neusíná u lehce rozvláčných textů popisujících nástrahy každodenního bytí.
Více než důstojné pokračování starověké bitvy o Skotsko. Autor se zdánlivou lehkostí popisuje další osudy postav známých z románu Meč v bouři a přidává k nim další generaci mladých nezkrotných Keltů.
90 % (aktuálně 62 hodnotících s průměrem 90 %).
"Meč v Bouři" dostal ode mě po právu pět hvězdiček a příběh Connavarova nemanželského syna si s ním vůbec v ničem nezadá. Další zajímavé postavy (Rheg, Zuřivec, mladý Bran) na scéně, Connavar se v knize víceméně jen mihne, ale i tak hraje zásadní roli, pod tím vším pak Gemmell filozofující o vztahu lidstva a přírody.
Stejně jako u většiny jiných knih tohoto autora se musím ptát - jak je možné, že se to jeho dílo ještě nikdo nepokusil zfilmovat?
Výhoda Gemmellových kníh je, že sa dajú čítať samostatne. Nemusíte čítať celú sériu od začiatku. Preto sa k jeho knihám tak dobre vracia. Ako aj k tejto...
Na začátku mě sice mrzelo, jak dlouhý časový úsek Gemmell zase přeskočil, ale to už prostě patří k jeho stylu. Kniha je, ale jinak velice dobrá. Prostředí gladiátorských zápasů, nemělo chybu, stejně jako návrat zpět na vysočinu. Mimochodem závěrečná bitva je inspirovaná Hanibalovým vítěstvím u Kann.
Pokračování knihy "Meč v bouři". Opět velmi kvalitní čtení, opět přehršel skvělých postav (Zuřivec, Rheg, Connavar, Vorna a mnoho dalších), opět skvělá závěrečná bitva, opět skvělý epilog (ostatně to je již pravidlem pro Gemmellovy knihy). Rozhodně stojí za přečtení....
Autorovy další knížky
| 1997 |  Cestou vlka – Tulák 1 |
| 1997 | Legenda |
| 2004 | Bílý vlk |
| 2006 | Meče noci a dne |
| 2009 | Pán se stříbrným lukem |
Kniha Půlnoční sokol je v
| Přečtených | 136x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Doporučených | 6x |
| Knihotéce | 101x |
| Chystám se číst | 14x |
| Chci si koupit | 3x |
| dalších seznamech | 1x |
První díl Rigantské ságy byla taková bomba, že by si autor mohl klidně vystačit s přímým pokračováním Connavarova příběhu přesně tam kde skončil a to popisem obrovské války proti dobyvačnému císaři z Kamene Jasarayovi.
Každopádně něco tak snadného, laciného a čtenářsky očekávaného nemá zapotřebí. Celý děj proto posouvá o dvacet let dopředu a sledujeme příběh jeho syna Rhega. Gemmellova schopnost vytvořít fůru postav, které zase a opět prožívají nějaký heroický příběh a přitom si nejsou podobné jako vejce vejci, je ohromující !
První polovina knihy se v podstatě soustředí na Rhegovu nenávist vůdči svému otci Connavarovi a posléze cestě za pomstou, kdy si chce vyřídit účty s gladiátorem Voltanem. Tahle část, kdy Rhega cvičil Zuřivec, je k nezaplacení. Není zde hluchého místa. to přijde až potom, co se Rheg vrací do Tří Potoků - tam to trochu škobrtne. Ale pořád ještě ne tak, aby to srazilo můj pohled na Půlnočního Sokola z plné palby pěti hvězd kamkoliv níž.