Stroj času recenze

Tohle je moment, kdy se začalo odvíjet klubko podivuhodných událostí: slavnostní večeře v domě bohatého vynálezce posedlého svými výzkumy. V těch chvílích spatří světlo světa fantaskně romantický, místy děsivý, úžasný a strnulým rozumem neproniknutelný vynálezcův příběh – neuvěřitelné dobrodružství novodobého Gullivera odehrávající se v buducnosti vzdálené statisíce let. Ale nejen to: zároveň se zrodí první kniha popularizující pojem cestování v čase, a také jedna z prvních knížek přinášejících fanouškům beletrie žánr sci-fi. Když vynálezce zabrzdí svůj stroj v Londýně na prahu 8028. století, bohužel ho nevítá krásný nový svět hemžící se nevídanými výdobytky vědy i techniky a prodchnutý všeobjímajícím humanismem. Z všemocného lidstva, jež si slibovalo „zlatý věk“, zbyly jen roztříštěné houfy človíčků tělesně i duševně připomínajících děti, které se v polorozpadlých zříceninách děsí tmy a každého šramotu v ní… Jde dodnes o jeden z nejpůsobivějších a nejvlivnějších románů sci-fi, jaké byly kdy napsány, román zároveň napojený na vývojovou linii varovně pochmurných utopických děl, jež zachycují lidstvo, Zemi a dokonce snad celý vesmír ve stavu pokročilého úpadku a návratu k primitivnímu způsobu života. Kudy se vydáme, aby k tomuhle vývoji nedošlo?... celý text