Velká tučná zabijačka recenze

Dwight měl už dávno zmizet z města. Těžko říct, zda měl obavy riskovat překročení hranic se vším tím rozruchem, co jeho nedávné činy vyvolaly, či zda prostě nedokázal opustit Shellie. S tím novým obličejem, který mu děvčata nechala udělat, se možná mohl ztratit bez problémů. Možná. V okamžiku, kdy na Shellieniny dveře zabušil chlapeček Jackie, už to bylo jedno. Dwightův život, stejně jako životy všech ostatních v tomhle špinavém, nelítostném městě, se ocitly na tak šikmé ploše, že jen přemýšlet o šanci na vyváznutí by bylo jako rouhání. Chlapeček Jackie a jeho čtyři kamarádi totiž dostali chuť se bavit a tuhle skupinku jen stěží někdo zastaví. Možná, že by bylo bývalo lepší, kdyby Dwight nechal to násilnické prase, aby si se Shellie užilo svoje. Nebylo by to poprvé, co by někomu nabídla své tělo proti vlastní vůli a nebylo by to ani poprvé, co by ji chlapeček Jackie zmlátil. Na konci noci by ale všichni byli naživu a Sin City by dál fungovalo bez problémů. Když však Dwight přikládat tu břitvu k oku chlapečka Jackieho a pronášel kouzelnou seznamovací frázi: „Ahoj, já jsem novej Shellin kluk a jsem úplnej magor", začaly věci nabírat rychlý spád. Šance chlapečka Jackieho na přežití zmizely stejně snadno, jako Dwightovy šance, že se ještě někdy dostane ze Sin City a všechno to znamenalo jen jednu jedinou věc: začátek té největší války, jakou kdy Sin City zažilo. „Hříšné město" se během tří hodin mělo stát bojištěm, na kterém své síly přeměří Gang, děvčata a policie... celý text