Pouští a pralesem recenze

Už téměř osmdesát let uplynulo od chvíle, kdy dostali dětští čtenáři prvně do rukou dobrodružný román Pouští a pralesem. Dobou svého vzniku patří tento román k posledním dílům tehdy již velmi známého a proslulého autora Henryka Sienkiewicze. Polští čtenáři se s tímto příběhem poprvé seznámili na stránkách listu Kurier Warszawski, kde vycházel nejdříve na pokračování od října roku 1910 do září příštího roku. Vzbudilo tenkrát skutečnou senzaci, že známý polský spisovatel, jehož dílo dosahovalo už tenkrát světového významu, napsal knihu pro mládež. Ze Sienkiewiczovy korespondence se dovídáme, že důvodní pracovní titul románu byl Příhody dvou dětí ve střední Africe. Henryk Sienkiewicz v něm téměř po dvaceti letech nově zpracoval své někdejší vzpomínky a zážitky z cesty po vzdáleném kontinentu, který navštívil na začátku roku 1891. Súdán, Egypt a celá Afrika vyvolávají dodnes v evropském čtenáři představu exotických končin. Tento moment tím víc vyniká v Sienkiewiczově knize, jejíž děj se odehrává v roce 1885, kdy v Súdánu vrcholilo povstání Muhammada Ahmada, zvaného Mahdí, proti koloniálnímu panství. Nejenom barevné kulisy přírody, ale celá bohatá myšlenková stavba románu dodnes upoutává čtenáře. Na celém světě se děti začítají do půvabného příběhu, jehož hrdinou je čtrnáctiletý polský chlapec Staš Tarkowski a osmiletá anglická holčička Nela Rawlisonová. Provázíme je nejdříve Saharou v povodí Nilu, potom pralesy středovýchodní Afriky a vžíváme se do jejich neuvěřitelných dobrodružství v boji s přírodou, s dravou zvěří, s tropickými nemocemi i se zlými lidmi. Především se však s nimi těšíme z nalezení upřímných přátel mezi lidmi i zvířaty a z radostného shledání s rodiči.... celý text