Signály z vesmíru recenze

Děj románu začíná v době, kdy je již přes třicet let odstraněno nebezpečí válek na Zemi. Všichni lidé se mohou plně věnovat mírové práci. Je zúrodněna Sahara i Arktida, odstraněny nemoci, lidský věk prodloužen na 200 let,Měsíc už je dávno využit geology a astrobiology, meziplanetární lety mají pravidelný jízdní řád a všichni vědci a lidé spolupracují na dílech, zaměřených k prospěchu lidstva. V této době je také objeven zmrzlý účastníkAmundsenovy výpravy na záchranu Nobileho a z klinické smrti znovu probuzen k životu. Očima tohoto svědka dávných věků, Seversona, poznávají pak čtenáři všechny změny, jež Země a lidé prodělali. Cestují s ním na Měsíc a nakonecjsou svědky osmiletého letu na nejbližší obydlenou planetu jejíž signály, vysílané do vesmíru, svědčí o tom, ze tamní obyvatelstvo je asi na stejném stupni vývoje jako lidé na zemi v 50. letech 20. stol. Ale právě předdolétnutím rakety s lidmi ze Země hynou obyvatelé planety X v atomové válce, stávajíce se tak lidem na Zemi výstražným mementem: nezneužít nikdy vědeckého pokroku k ničení lidstva!. Vycházelo na pokračování v časopise Věda a technika mládeži v letech 1954-55.... celý text