Neskončil náš boj recenze

Poesie Marie Kratochvílové je skvělým potvrzením pravdy, že právě v lidu jsou skryty velké tvořivé síly, které naše doba uvolňuje a jimž dává plnou možnost uplatnění. Neboť Marie Kratochvílová vyrostla přímo z dělnických řad a téměř po třicet let prožívala strasti a boje dělnické třídy v minulosti. Od svých čtrnácti pracovala jako dělnice v továrně. Poznala tedy život v jeho nejdrsnější podobě a z jejích úst zní proto zcela přesvědčivě, jestliže prohlásila, že se "narodila teprve po květnové revoluci". Nová doba jí dala nový život a dala také uzrát jejímu básnickému nadání, jak je toho dokladem její básnická sbírka "Neskončil náš boj". Verše M. Kratochvílové srovnávají těžký úděl dělnické třídy v minulosti s radostným životem dnešních pracujících. Druhým pólem, který inspiruje Marii Kratochvílovou, je boj za světový mír. Píše s vroucí láskou o sovětské zemi, o Stalinovi, "dobrém jako chléb té země, pevném jako štíty jejích skal", o domově a o Číně, o Koreji, volá do boje za mír, volá válečné štváče na soud světa, odsuzuje zrádce vlasti, ale při vší nenávisti, jakou cítí k nepřátelům lidstva, je cítit z její poesie právě láska, o níž sama praví: "Kdybych snad žila tisíc let, svou lásku nevyzpívám." Marie Kratochvílová mluví v této sbírce za všechny ženy dělnické třídy, které by asi psaly stejně, kdyby měly stejné nadání jako autorka sbírky "Neskončil náš boj". Sotva lze říci slova, jež by byla větší chválou této sbírky, která je přínosem do nové české poesie.... celý text