Lemra v láhvi recenze

Druhá sbírka současného českého autora (*1976) obsahuje verše, které zachycují některé z autorových každodenních dojmů a prožitků. Stejně jako v předcházející sbírce "Molekulární harakiri", snaží se i v této autor projevit jako pozorovatel, který sleduje určité předměty či stavy, které by mu pak mohly poskytnout námět pro náznak drobné epizody či příběhu. A tak píše třeba o tom, jak mu ráno vstoupí do cesty černá kočka a jak se rozhodne naložit se známou pověrou, která se vyslovuje při spatření této čtyřnohé bytosti. V dalším čísle se pak rozepisuje a zamýšlí nad stagnací mozkové činnosti, jinde zase sleduje ženu, která si i "při minus deseti" chodí pravidelně zakouřit na balkón. I proto lze celou autorovu sbírku charakterizovat jako jakési leporelo, zachycující stručné výjevy a okamžiky našich všedních životů.... celý text