Ztratit jednu ženu znamená ztratit všechny ženy

recenze

Muži, kteří nemají ženy (2015) / Thanyss (349 views)
Ztratit jednu ženu znamená ztratit všechny ženy
Murakami je pro mě taková sázka na jistotu. Ještě se mi nestalo, že by se mi do ruky dostala vyloženě špatná kniha. Asi se pomalu, ale jistě, stává mou novou závislostí. Muži, kteří nemají ženy, tak byli jasnou volbou, skoro bych řekla povinností. I tak jsem se trošku bála, aby zrovna s touto knihou nepřišlo mé první zklamání.

V nejnovějším Murakamiho počinu najdete sedm povídek, jež spojuje jedno jediné, jak už sám název napovídá. Hlavní hrdinové jsou z nějakého důvodu sami, bez žen, a to ať už z jakéhokoli důvodu. Fandové Harukiho osamělosti zde budou mít své žně.

Z prvních povídek jsem byla vcelku rozpačitá, nedokázala jsem v nich najít to kouzlo, které mě veskrze vždy chytí do svých kouřových spárů a odnese do tajemných míst lidské duše a fantazie. Nemůžu tvrdit, že jsou špatné, jen mi přišly příliš strohé, neúplné, co já vím, jak to vyjádřit… Ale smutek byl předčasný.

S Šeherezádou přišlo příjemné očekávání a Kino už mě naplnil nadšením z toho magicky snového světa, na který jsem se celou dobu tolik těšila. Zbývající povídky si udržely stejně dobrou úroveň a já tak mohla nerušeně proplouvat stránkami na vlnách imaginace až do konce a jediné, čeho jsem litovala, byla absence dalších příběhů.

Setkala jsem se starým dobrým Murakamim, jež byl ovšem v mnoha případech překvapivě trošku jiný, než jsem čekala a díky tomu ani na okamžik nenudil. Slabší jedinci by možná mohli propadnout depresi z osamění, staří harcovníci a fandové se však svezou melancholickým vyhlídkovým autobusem krajinou všedních dní v nevšedním podání.

Každý Murakamiho hrdina přišel o ženu. Každý jiným způsobem. Ale na způsobu koneckonců nesejde. Je zcela irelevantní, zda dotyčná zemřela, odešla za jiným nebo se jen nedokázala probojovat tvrdou slupkou mužovy osobnosti. To podstatné je, jak tyto ženy a jejich absence v životě daného hrdiny, ovlivnily jeho další chování a život samotný.

Muži, kteří nemají ženy, jsou opět povedeným počinem a do současných brzkých večerů jsou přímo ideální volbou. A už teď je mi zcela jasné, že k některým povídkám se budu vracet opakovaně. Jsem si jistá, že ukrývají něco, co se při prvním setkání skrývalo za mlhavou oponou někde v koutě a trpělivě čeká, až se to pokusím najít a ono se to mohlo skrýt zase na jiném místě.

A závěrečná povídka, jež nese stejný název jako kniha samotná, mi zřejmě navždy uloupila srdce.

--- Rázem vám bude jasné, co to znamená stát se jedním z mužů, kteří nemají ženy. Jste perský koberec s pastelovým odstínem, z něhož nikdy nepustí skvrna od bordeaux: osamělost. Osamělost je import z Francie, bolest z rány přichází ze Středního východu. Pro muže bez žen je svět obrovská a mocná směsice, doslova odvrácená strana Měsíce. ---

Komentáře (2)

kniha Muži, kteří nemají ženy recenze

ZRADO
07.12.2015

hezká recenze. pro mě v tuhle chvíli ideální čtivo přidávám do - chystám se číst a dík za tip)

opic 12
07.12.2015

To jsem rád,že je mistr ve formě,jinak řečeno starej dobrej Murakami nezklamal. Poutavá recka. Už se těším na listování mezi stránkami,snad už brzy pod stromečkem :-)