Ztratila se

recenze

Dojemně strhující příběh, který někteří z nás již zažili, nebo je teprve čeká. Stáří je pro někoho časem vysvobození a aktivit, které dříve nestíhal, pro jiné je ale utrpením z každodenního nadechnutí. Kam patří hlavní hrdinka?

Od začátku hledíme očima Maud na svět kolem nás a že není tak úplně nejjasnější, o tom není pochyb. Trpí nejspíš počáteční fází stařecké demence. Všude se válí lístečky, které říkají různé rady a skutečnosti. Ten nejbizarnější představuje fakt, že její přítelkyně Elizabeth se ztratila. A tak začíná boj s pamětí, která se mísí s minulostí i samotnou realitou.

Emma Healeyová umí správně dávkovat nejen dějové zvraty, ale i množství nových postav na scéně. Naštěstí jich tam není mnoho, takže se s tím člověk hravě srovná. Občas jsem měl stejný problém jako Maud, že jsem netušil, co se odehrává v minulosti se sestrou Sukey a nájemníkem Douglasem a co naopak v přítomnosti s dcerou Helen a Peterem.

Pro mě první kniha roku 2016, která dokázala z relativních všedností dnešní doby stvořit dílo, které pomocí retrospektivních prvků může zaujmout i nadšence krimi. Trochu se ale nabízí otázka, je opravdu možné ztratit sebe sama?

*
„To je mi líto,“ poznamenal doktor. „A co je tohle?“ Přidržuje něco v ruce, o Elizabeth se vůbec nezmíní.
Ta věc, kterou drží, je tenká, vyrobená ze dřeva. Kroutí jí mezi prsty, jako jsme to dělali ve škole, aby se zdálo, že je gumová. Přesto si nemůžu vzpomenout, jak se ta věc jmenuje. Pero to není. „Penál,“ prohlásím. Není to správně, ale správné slovo mi uniká. „Penál, penál.“
„Dobrá, tím se netrapte.“
*

Díky této autorce, která touto knihou získala mnohá ocenění, jsem zavzpomínal na svou vitální prababičku, která v posledních dnech svého života ztrácela pojem snad i o tom, kdo nakonec je. Přesto na ni člověk vzpomíná tak, jak si ji pamatuje v těch nejlepších letech. Skvěle vystihnuté pocity a myšlenky hlavní hrdinky, které jsou podány tak dobře stravitelně, že se člověk snadno do ní vcítí. Nevěřil jsem, že mě to tak chytne. Dokonce se tam objevila i kriminální zápletka. Takže oba palce na rukou nahoru.

Komentáře (0)