Ztracená v čase

recenze

Zažila brutální útok neznámého násilníka. Nezemřela, ale ani neprožívá normální život. Leží na vegetativním oddělení nemocnice.

Třicetiletá novinářka Alex Daleová je ukázkou, jak se člověk propadne z vrcholu své kariéry, kdy slávu a úspěch slaví ve společnosti alkoholu. Alex je alkoholička. Tato diagnóza ji nepřipravila jen o práci, ale i o manžela a podepsala se na jejím zdraví. Teď je přesvědčená, že problém vyřešila, chce se opět postavit na nohy. Píše článek o degenerativních nemocech a lidech závislých na přístrojích. Napsat reportáž a prodat ji do novin je jejím hlavním cílem.

V královské nemocnici v Tunbridge Wells má domluvený rozhovor s doktorem Haynesem, který ji zasvětí do chápání hranice mezi vnímáním a smrtí. Než ji doktor přijme, jde se seznámit s provozem na vegetativním oddělení. Mezi pacienty leží i Amy Stevensonová, o které před patnácti lety psaly všechny noviny. Tragický příběh teenagerky ve školní uniformě, která vypadala dobře v televizi, její usměvavá školní fotka byla vysílaná ve všech celonárodních zpravodajských pořadech. Amy byla největší zpráva roku 1995. Teď tu leží v lidském archivu. Tehdy patnáctiletá Amy se nevrátila ze školy a byla několik dní pohřešovaná. Když ji našli, byla skoro mrtvá. Přelámané kosti, prasklá lebka, stopy po škrcení a kopání, přes podlitiny nebyla ani k poznání. Doktoři ji sice zachránili, ale Amy se nikdy neprobrala, zůstala ve vegetativním stavu. Není v kómatu. Teď jen leží, má otevřené oči, na žádné podněty nereaguje.

Alex se Amyin stav dotkne. Vzpomíná si na tu dobu hrůzy, když se Amy ztratila. Bydlela jen několik domů od ní. Byly stejně staré, i když se osobně neznaly. Brutální útok se však nikdy nevyjasnil a útočník doposud běhá na svobodě. Alex je rozhodnutá, že zapojí do svého článku i Amyin příběh. Pokusí se najít nové úhly pohledu na celou událost. Najde nové stopy a třeba se jí podaří, aby se policie opět začala případem zabývat.

Knížka je řazena do jednotlivých kapitol, kdy každá je nadepsaná osobou a datem. Prolíná se nám tu nejen přítomnost s minulostí před patnácti lety, ale i pohled jednotlivých aktérů celého příběhu.

Tato forma přímo vybízí k tomu, že se těšíte, až opět přijde na řadu se svým vyprávěním Amy, která vás provede okamžiky těsně před útokem, ale i samotným napadením. Její vyprávění ale nekončí aktem útoku, její monolog pokračuje i v následujících letech. Pouze Amy nechápe, že čas pokročil. Neví, že je v nemocnici, ani co se s ní děje. Ustrnula v čase svého teenagerského věku, řeší, proč tak dlouho nemluvila se svou mámou a kamarádkami, plánuje, jak se půjde bavit, co bude dělat po studiu na gymnáziu. Přitom k ní pronikají střípky vjemů z aktuálního světa a ona se je snaží pochopit.

Kapitoly věnované novinářce Alex odkrývají její věčný boj se zákeřným alkoholem, včetně stavů, které s tím souvisí. Kde jsou ty chvíle, kdy byla mladá, chytrá, plná nápadů a ambicí. Nyní se cítí většinou vyschlá. Její největší chvíle už minula a ona ji strávila na mol opilá. Alex už nezůstal nikdo. Matka ji zemřela, před dvěma lety se rozvedla, přišla o práci. Příběh Amy je pro ni nesmírně důležitý. Z počátku to byla jen novinářská zvědavost, ale potom, co jí bývalý manžel poskytl od policie nějaké informace, chtěla celé své vyšetřování provést perfektně. Chtěla dokázat jemu i sobě, že není úplně odepsaná alkoholička.

Je smutné, že Alex kromě lahví alkoholu v lednici nezůstali žádní přátelé. I alkoholik potřebuje nějakou spřízněnou duši. Pravidelné návštěvy u lůžka Amy, kdy ji Alex vypráví o svých postupech při zjišťování okolností případu a o tom, co vše už zjistila, se probouzí v Alex potřeba sdílet s ní víc. Kontakt s Amy je pro Alex jistou terapií. Postupně se Amy stává její jedinou přítelkyní. Alex ji pravidelně navštěvuje, drží ji za ruku, vypravuje jí, dokonce pro ní sestavila playlist Amyiných oblíbených hitů z jejích gymnaziálních let.

Ani se nechce věřit, že kniha je autorčinou prvotinou. Je zde zahrnuta celá škála atraktivních témat. Od precizního vylíčení psychologie alkoholika, přes zajímavé téma traumatické poruchy syndromu bdělosti až po napínavý detektivní případ.

I když se mé podezření na pachatele ohavného násilí nakonec potvrdilo, nebyla jsem vůbec zklamaná. Kniha má potenciál i v jiných rozměrech.
Za mě jednoznačně doporučuji. Knížka je skvělá.

Komentáře (0)