Znuděn každodenním životem

recenze

Znuděn krásou hnusu (2011) 4 z 5 / Hell_Rihova
Znuděn krásou hnusu

Znuděn krásou hnusu je kniha vyprávějící příběh o mladíkovi, který žije všední život na malém městě. Mladík je znuděný, bere drogy, pije alkohol, žije bohémským životem plným nezávazného sexu, hraje v kapele, sleduje filmy a poslouchá muziku. Svůj volný čas nejraději trávit v barech, hospodách, na konzertech, u sebe doma na gauči. Je to člověk, který si na živobytí přidělává hraním na koncertech, prodáváním drog + mu nějaké finance posílají rodiče. Nepracuje. Jeho závislost na drogách se napříč dějem stupňuje. Byl tam i náznak jakéhosi detoxu, samoléčby o kterou se pokusil dám z vlastní vůle, ale nějak to nedopadlo. Drogy byly silnější než on, ani alkohol mu nepomohl přežít absťák. Snažil se mít i vztah s dívkou, jenže jeho touha po sexu a nezávazném životě byla silnější. Nedokázal být věrný. Má pár kamarádu, ale dle mého názoru s nikým nevydržel moc dlouho. Vždycky mu lidé po určité době začali lést na nervy. Kromě těch, se kterými si užíval rauš nebo s děvčaty v posteli. Když k němu domů přišli nějací kamarádi, strpěl je tam jen chvilku, pak se vymluvil na únavu, bolest hlavy nebo jiné povinnosti. Byli jsme také svědkem jedné večeře s rodiči, která se úplně nevydařila. Mladík je vegetarián. Hned po příchu k rodičům se stihl pohádat s otcem, který mu řekl, že by bylo dobré, kdyby ty drogy přestal brát a začal žít nějakým normálním životem. Pak se do toho přidala i matka. Jak to bývá zvykem, děti nechtějí moc poslouchat rady od svých rodičů a kord když jsou plnoletí. Mladík naštvaně od rodičů odešel, ale druhý den měl od nich na účtu další peníze. Tentokrát však od otce.
A tak to s ním šlo každý den, závislost se stupňovala, tuhla byla větší, peněz míň a míň, z kapely ho vyhodili. Proto si jednou s kamarádem koupili přibližně tři kilogramy drogy, aby jí mohli prodávat. To byl jeho jeidný příjem peněz.
Kniha se mi líbila, i když jsem někdy byla zhnusená životem hlavní postavy. Líbila se mi anonymita, v knize nebyla uvedena žádná jména osob ani barů ani hospod kam dotyční chodili. Vypravěč si na nic nehraje a píše všechno tak jak je. Až jsem si říkala, jestli je všechno pravda, jestli si autor něco nevymášlí. Ale když se nad tím člověk zamyslí, u někoho to tak chodí, každý máme svoje priority a své cíle. Někomu ke štěstí stačí lahev alkoholu, krabička cigaret, pytlíček s drogou, pár kamarádů a je šťastný, přestože si sem tam řekne, že by mohl žít líp.

Komentáře (0)

Přidat komentář