Zmizel z našeho života

recenze

A nikdy s ním již nebudeme moci prohodit pár slov, ať už těch pěkných nebo naopak zlých, které by vedly k hádce. Se ztrátou se všichni vyrovnávají pak různě, někteří krátce, jiní se mohou zhroutit a pár dní „nežít“ mezi námi.

Policista dopravní policie Erlendur se v minulosti setkal s bezdomovcem Hannibalem, který ho něčím vnitřně zasáhl, proto je pak snadno zdrcen jeho podivnou smrtí, která naznačuje sebevraždu. Ale tomu moc nevěří. K tomu se tu rozjíždí pátrání po zmizelé dívce z taneční Thorovy kavárny, osobní život a problémy s tím spjaté.

„Existoval jen jediný člověk, který ho naprosto nesnášel. A tím byl on sám.“

Od první chvíle bylo poznat, že jsme v počátcích kariéry známého policisty, který ve svém volném čase řeší starší případy zmizelých, jež ho nakonec posunou na místo u kriminální policie. Velice se mi líbilo vylíčení života Hannibala, když ještě žil „normálním“ životem do doby, než dopadl na úplné dno; bezdomovectví a vyvrhelů dnešní společnosti.

Zvyknul jsem si, že Erlendura nemohu srovnávat se žádnými jinými detektivy a ani líčení jeho případů, protože to prostě nejde. Chybí zde barvitost, hlubší psychologie jednotlivých postav, přesto je to čtivé čtení s nádechem severských míst bez přímé krutosti jako v jiných dílech autorů ze severu.

*
Muž, o kterém jedna z kamarádek tvrdila, že ho viděla se zmizelou v rozhovoru, se nepřihlásil a policii se nepodařilo ho najít.
Nic nenasvědčovalo tomu, že by za zmizením ženy byl nějaký zločin. Předpokládalo se, že si sama vzala život, ať už z jakýchkoli pohnutek.
Erlendur si tato fakta přečetl jednou večer, když neměl chuť jít po skončení služby domů. Zaujaly ho zejména dvě pasáže. Ve dvou případech svědkové vypověděli, že si žena potrpěla na všechny možné šperky a cetky.
*

Další díl krimisérie s detektivem Erlunderem, který jede na tradiční vlně, kterou nijak nepřekonává ani nezhoršuje. Je nám zde předložen průměrný příběh se zajímavou postavou ze dna společnosti a pro fanoušky a čtenáře Arnaldura Indridasona určitě jasná volba, jak si zpříjemnit pár hodin svého dne. Velice zdařilá je i obálka s jednou největších dominant islandského hlavního města – kostelem Hallgrímskirkja – a modročervenými laděnými nápisy, které doplňují předcházející knihy tohoto autora. S chutí na Island!

Komentáře (0)