Zlo je bližšie, než si myslíte

recenze

Útěk (2018) / marcoz
Útěk

C. L. Taylor stačilo niekoľko kníh a už je razom považovaná za jednu z najvýraznejších autoriek na poli psychotrileru. Priniesť niečo nové v tomto žánri je pomaly veľké umenie, autori musia načrieť hlboko do svojej fantázie, aby čitateľov nezahltili všemožnými klišé. Prípadne sa musia snažiť využiť stereotypy originálnym spôsobom. C. L. Taylor neukazuje policajnú prácu, nenecháva hrdinov pátrať po sériových vrahoch ani ich nevháňa do boja s drastickými nepriateľmi. Ide na to omnoho premyslenejšie. Dej prenáša do domáceho prostredia, kde sa postavy cítia neisto a ohrozene v kruhu rodiny a niekedy pochybujú i o vlastnom zdravom rozume. Inak to nie je ani v prípade novinky Útěk, ktorá pokračuje v nastolenom režime a potvrdzuje spisovateľkino rozprávačské majstrovstvo.

"Sleduju tě, Jo. Sleduju tě už dlouho. Vím, kam chodíš, co děláš a s kým se bavíš. A znám tvoje slabiny. Některým ženám dodá mateřství moc a sílu. Začnou být vnímavější vůči nebezpečí, jsou ve střehu, připravené k reakci a obraně. Ale ty žádná tygřice nejsi, Jo. Ty jsi kořist. A jestli se s Elisou pokusíš zmizet králičí norou, budeš mě mít v patách. Chci, co mi právem náleží, a přesně vím, jak to získat."

Jo (Joanne) vyhovie žiadosti neznámej ženy, ktorá ju poprosí o odvoz. Ako sa ukáže, svoje rozhodnutie pomôcť blížnemu trpko oľutuje. Od tej chvíle sa jej život zmení na kolotoč strachu a úzkosti, odkiať nebude vedieť zoskočiť. Paula, žena z auta, pozná znepokojivé detaily o Jo, jej manželovi Maxovi aj dcérke, navyše má aj jej rukavičku. A dá Jo jasne najavo, že Max má niečo, čo patrí jej, a chce to späť. Max sa však zaprisaháva, že Paulu nepozná, a všetko sa začne obracať proti Jo. Problémy sú pravdepodobne odrazom jej zlého duševného stavu, depresií a chorobných obáv. Obratom sa stáva terčom sociálky i polície pre podozrenie z nelegálnej činnosti, no uvedomuje si, že sa nesmie zosypať. Max pracuje ako novinár a možno sa svojimi článkami dotkol aj Pauly. Ako naznačuje názov románu, Jo neostane na mieste a aj s dcérkou Elisou sa rozhodne utiecť do Írska. Ani tam však nedokáže utiecť pred trápením a na povrch sa dostávajú pochované rodinné tajomstvá...

"Paula jí ublížila. Odemkla si ukradeným klíčem, proplížila se nahoru do Elisina pokoje a pozorovala ji, jak spí. A potom ji popadla tak neurvale, až Elisa vykřikla. Co se dělo dál? Že by zpanikařila, pustila ji a prchla? Kdybych k Elise dorazila o chviličku dřív, mohla jsem ji zarazit. Mohla jsem Elisu ochránit. Jestli ten tým pro nouzové situace uzná, že Elise někdo ublížil, obrátí se na policii a policajti mě začnou brát vážně. Ale co když si budou myslet, že jsem jí ublížila já? Snažím se tu myšlenku zapudit, ale zasekla se mi do mozku jako rybářský háček."

C. L. Taylor si zachováva svoj štýl, ktorý jeho znalci rozpoznajú veľmi rýchlo. Úvod vás vovedie do východiskovej situácie a objasní potrebné skutočnosti a postupne sa dozvedáme ďalšie detaily. Všetko sa akoby točilo okolo jedného motívu, ale je rozpracovaný v toľkých odtieňoch, že sa ani na chvíľu nebudete nudiť. Ako obvykle aj teraz všetko stojí a padá na hlavnej postave. Jo si vás získa tým, že sa na ňu valia problémy z každej strane a nie je (spočiatku) v jej moci nijako zabrániť zlu, aby jej vošlo do života. Z toho plynúca frustrácia a bezmocnosť je zo stránok krásne cítiť. C. L. Taylor sa aj v Útěku prejavuje ako skúsená psychologička. Text je miestami doplnený aj o vsuvky zloducha, čo pôsobí dynamicky a udržuje vás to v napätí. Veľa nenapovedia, ale predsa trochu odhaľujú jeho zámery. Je pritom očividné, že autorka má svoj román premyslený už od začiatku, a tak sa nemusíte obávať hluchých miest či nejasného prešľapovania. Útěk skvelo dopĺňa ostatné autorkine knihy v českom preklade a ja som rád, že si našla toľko fanúšikov. Nielenže si to zaslúži, ale zároveň je to zárukou, že sa dočkáme aj jej ďalších titulov.

Komentáře (0)

Přidat komentář