Zlínský génius

recenze

Autor: Pavel Hajný
Vydání: Pevná vazba
Nakladatelství: Knihy Omega
Počet stran: 280

Tomáš Baťa. Co se Vám vybaví při pohledu na toto jméno? Obuv? Zlín? Podnikání? Značka obuvi? Anebo člověk, který dokázal nemožné? Člověk, který chtěl pro své zaměstnance jen to nejlepší? Člověk, který neměl tak lehký život, jak se zdá? I v 19. a 20. století byla závist, a ta, jak víme, je nevypočitatelná.

Hned na začátku knihy se ocitáme 3. dubna 1876, tedy v den narození Tomáše Bati, ve Zlíně. Již od útlého věku se začala projevovat jeho láska k rodinnému řemeslu - obuvnictví. Ve spojení s precizností, vytrvalostí a cílevědomostí z toho nemohlo vzniknout nic jiného, než podnikání.

V roce 1884 se se svými staršími sourozenci, Antonínem a Annou, rozhodl založit vlastní obuvnický závod. Chce však něco více než pouze vyrábět boty. Svým zaměstnancům nabízí neobvyklý komfort a přátelství. O rok později se všechno komplikuje a podnik se dostává na pokraj bankrotu. Vše však zachrání jeho nečekaná návštěva Nového světa, tedy Ameriky, kde je průmysl na jiné úrovni než v Čechách. Jeho cesta mu přinesla nový nadhled a vesele dál mohl pokračovat ve zdokonalování svého závodu.

Z věcí, které v Americe "okoukal" jsou například takzvané Baťovské domky nebo inovace výroby. Rozhodl o pevné pracovní době od pondělí do pátku, modernizoval organizaci a výrobu, zavedl závodní jídelnu, učňovské školy, kde se mladí chlapci učili ke všemu. Jeho království však nezůstalo pouze ve Zlíně. měl více než 1 200 prodejen po celém světě a ještě k tomu chtěl pozlínčit i Indii, kde pro českého obuvníka bylo nepředstavitelné, aby lidé chodili bosi. Jeho boty byly pro každého. Pro bohaté i chudé, pro Čechy i cizince.

Zavedl vlastní tovární noviny, závodní knihovnu, či mateřskou školku. V závodě také probíhaly zdokonalovací odborné kurzy pro zaměstnance. Nemohla chybět ani závodní hudba, firemní spořitelna, zdravotní a sociální oddělení, systém účasti na zisku a ztrátě nebo Baťova škola práce. Zoologickou zahradu v Lešné ve Zlíně má na svědomí také on.

Věděli jste, že dříve se boty prodávaly obě stejné? Pravá, či levá bota neexistovala. Tomáš Baťa však vymyslel, že každá bota bude jiná. Dokážete si představit, že si obě boty musíte vyšlapat? Já tedy ne!

Když byla v Československu krize, jeho boty se prodávaly za polovinu z původní ceny. Když byla 1. světová válka, nebylo by tomu jinak, než aby Baťa nezaperlil. Svoji obuv dodával na fronty vojákům, čímž zaměstnával ještě více lidí, kteří díky tomu nemuseli jít do války. Tímto činem mi z dálky připomněl Schindlerův seznam. Až na to, že Tomáš Baťa nezachraňoval židy před koncentračními tábory, ale před krutou válkou. Bohužel se o tomto úhlu pohledu nemluví.

Tato kniha je báječná. Nejenže obdivuji zlínského génia Tomáše, ale i autora, jehož dílo je napsáno poutavým a čtivým příběhem. Když jsem se do knihy začetla, kniha mě pohltila a já si připadala, jako kdybych u všeho byla, vše viděla na své oči, ba slyšela.

Kniha je obohacena úryvky z Tomášových spisů, či proslovů. Ty mě bavily nejvíce. Divila jsem se, jak byl energetický, vzorný, perfekcionalistický a houževnatý. Na tuto českou osobnost bych vymyslela desítky kladných přívlastků.

Ale kniha vám nevypráví pouze o osudu Tomáše Bati. Dodá vám odvahu v tom, co děláte. Bude vás inspirovat k lepší budoucnosti, lepší práci... čemukoli. Ať děláte cokoliv, dělejte to nejlépe. Po přečtení si budete tak nějak uvědomovat, že všechno, co děláte má smysl, že je všechno možné a že na to máte. Je to poněkud zvláštní podnět k úspěchu, ale mě zatím funguje. Od minulého týdne, po přečtení, se mé myšlení stalo více produktivní. Snažím se vše dělat co nejlépe, jak odkazuje jeden z nejúspěšnějších českých podnikatelů.

Už jenom kvůli tomu, že pocházel z tak chudé rodiny a svojí pílí se dopracoval na nejznámějšího obuvníka historie, si zaslouží můj obrovský obdiv. Myslím, že o něm bychom se měli učit ve škole. Brát si ho jako příklad, jako někoho, kdo dokázal něco velkého.

Knihu již stihla přečíst i moje máma, která je z ní doteď nadšená. Tomáš Baťa zblízka si v naší knihovně vydobyl čestné místo.

Komentáře (1)

07.03.2016

katy238

I mě kniha velmi oslovila. Tomáš Baťa žije dodnes. V každém, který se nebojí vydobýt si své místo tvrdou prací. Výlety do Zlína po přečtení knihy vnímám úplně jinak a stále přemýslím, které budovy postavil Baťa, která místa nesou jeho rukopis.