Životopis vepsaný do kůže

recenze

Tajemství kůže (2018) / Rev.Jana
Tajemství kůže

Příběh nás zavádí do Svatoměstí, kde neexistují tajnosti. Je to svět tetovaných, svět lidí, kteří nemají tajemství. Každá životní událost je již od raného věku zvěčněna na kůži ve formě tetování. Jméno, rodinný strom, volba povolání, dobré i špatné skutky. Po smrti – ano, je to dost morbidní – je kůže každého člověka stažena, svázána v knihu a vrácena rodině. Tak mohou Svatoměstští zůstat se svými blízkými i po své smrti a nezůstanou zapomenuti. Zůstat zapomenutý je totiž největší hrozba, kterou si mohou tetovaní představit. Snad kromě setkání s Prázdnými.

Zpočátku se takový svět může zdát téměř dokonalý. Jenže, co když to znamená, že jste pod neustálou kontrolou úřadů a ty vás okrádají o část svobodné vůle? Existuje tu jen černá nebo bílá. Dobro nebo zlo. Nic mezi tím. Podobné myšlenky se začínají honit hlavou hlavní hrdince knihy, Leoře. Její otec zemřel a ona je v šoku nad tím, že o něm nevěděla všechno. Můžou dobří lidé dělat chyby? A naopak, je možné, že někteří z prázdných nejsou tak zlí, jak jí bylo od malinka systémem vštěpováno?

Námět knihy je naprosto skvělý. Dokázala bych si ji představit mnohem delší, temnější, propracovanější. Ale nejsem tak úplně cílová skupina, takže uznávám, že náctiletým čtenářům a čtenářkám je šitá na míru. Navíc, musím vyzdvihnout krásně vymyšlenou originální mytologii. Kniha je protkána legendami a příběhy z historie Svatoměstí a hodně jí to přidává na kvalitě. Stejně tak překrásná obálka.

Koupě ani přečtení knihy určitě nelituji, naopak se těším, kam Leoru zavede její další osud a zda autorka nechá Svatoměstské procitnout. Originální námět, čtivě – ač pro dospělého čtenáře možná příliš jednoduše – napsáno, plus ta skvostná obálka – dávám čtyři hvězdičky. A budu nedočkavě vyhlížet pokračování.

Komentáře (0)