Žít a nechat zemřít?

recenze

Ďáblova hora (2015) / jakear (346 views)
Žít a nechat zemřít?
Luxusní prostitutka, ovdovělý černoch a policajt-alkoholik. Tři podělané osudy.

Christine ve svém životě udělala mnoho špatných rozhodnutí, která ji teď pronásledují. Rozhodne se do svého příběhu zasvětit kněze. Vypráví mu o úskalích svého života a seznamuje jej se svými vlastními démony.

Naproti tomu bývalého vojáka Thobelu potkávají nehezké chvíle bez jeho vlastního přičinění. Přijde nejprve o manželku a později mu zavraždí syna. Pachatelé prchají před spravedlností. Thobela je přesvědčený, že ti, co jsou schopni někomu vzít život, nemají právo žít. Proto se vydává na cestu. A brzy si v médiích vyslouží přezdívku Artemis, pomstychtivý vrah lidí, kteří spáchali nějaký trestný čin na dětech a nedošli spravedlnosti.

Benny Griessel je troska, své slavné roky má dávno za sebou a snaží se vypořádat se se svým alkoholismem. Léčba je pro něj jedinou nadějí, jak se vrátit ke své rodině. Mimoto se mu do rukou dostane případ sériového vraha s krátkým oštěpem.

Meyer upozorňuje na vážnou etickou otázku, na kterou neexistuje jednoznačná odpověď. Vidíme to i v naší zemi – kdykoli vejde do povědomí nějaký brutální případ, mnohdy spojený s dětmi, začnou se lidé bavit o trestu smrti. Já sám jeho zastáncem nejsem, ale to neznamená, že souhlasím se stávajícím systémem trestů. Úsudek by si měl každý udělat vlastní.

To samé se dá říci o životní cestě Christine, která přestože vychovává malou dcerku, si přivydělává jako prostitutka pro boháče. Někteří čtenáři ji odsoudí, jiní její „živnost“ plně chápou a nevidí na prodeji vlastního těla k provozování sexu nic špatného.

Tři zdánlivě nesouvisející životní příběhy se postupně proplétají, čímž román každou kapitolou graduje. Líbil se mi pozvolný styl, který autor pro vyprávění zvolil. Vnitřní monology zkrachovalého policisty působily nesmírně autenticky a musím uznat, že ve mně jeho úskalí probudila jistý soucit.

Nelze nezmínit velké množství typografických chyb, překlepů a několikero gramatických nedostatků. Je to škoda, poněvadž překlad Jakuba Kaliny je skutečně kvalitní a špatná redakční práce mu ubírá úroveň.

Nejste-li líní přemýšlet a chcete si přečíst kvalitní krimithriller, tentokrát z Jihoafrické republiky, pořiďte si Ďáblovu horu, která vás rozhodně nenechá chladnými a přinejmenším vás donutí se zamyslet nad vážnými společenskými tématy.

Komentáře (0)

kniha Ďáblova hora recenze