Záchrana světa, nebo láska?

recenze

Proroctví (2014) 4 z 5 / ilosek
Proroctví

Obecný názor

Proroctví pro mě bylo jedno velké překvapení. Do ruky jsem tuto knihu brala s pocitem, že to nejspíš bude levná napodobenina Percyho Jecksona. Nemohla jsem se mýlit víc. Proroctví je neuvěřitelně originální kniha, která ohrané téma polobohové, ukáže v úplně novém světle.
Nejsem jediná, kdo si myslel, že autorka se inspirovala u Ricka Riordana. Možná že ano, ale podání je úplně jiné. Jediná společná věc, je hlavní téma polobohové, neboli, v téhle knížce, Následníci. Autorka je však vykreslila v jiném, novém, světle, které tady ještě nebylo.
Nejen originální zpracování děje, ale i propracované detaily a zápletky jak v ději, tak i ve vztazích dominují této knize. Detaily museli být předem pečlivě promyšleny, protože některé souvislosti se ukazují až ke konci knihy, což mi v tomhle případě nevadilo. Po celou dobu se totiž dozvídáme nové a nové věci. Rozhodně se u této knihy nudit nebudete.
Děj je plný zvratů, překvapení a různých zápletek, které do poslední chvíle nejsou odhaleny. Celá kniha je zahalena tajemstvím, které postupně rozlouskáváme, ale nikde ne úplně. Vždy se objeví něco nového, co všemi informacemi zamává.
Děj plynul rychle a bez problémů. Autorka má občas sklon sekat úseky a nenavazovat, ale v zápalu čtivosti si toho člověk až tolik nevšímá.
Co mě ale štvalo, bylo střídání pohledů. Kniha podle mě měla být psaná v er formě, ale často se tu vyskytovali ich-formy. Kdyby se formy střídali po nějakých úsekách, tak to beru, ale když v jedné větě je to tak, a v druhé jinak, tak mi to docela brnká na nervy.
Ještě mě zaujala jedna věc, že v knize jsou důrazy na drobnosti, které se časem ukážou jako mnohem větší. Zpočátku se Vám zdá, že to tam autorka nadhodila jen, aby zabrala místo, ale potom nestačíte zírat, co všechno se z toho dokáže vyklubat.

Děj

Děj, jak už bylo zmíněno, je napínavý se spoustou záhad, které se pomalu vyjasňují po celou dobu knihy. Linie není ošizená ani o romantické chvilky mezi různými páry, o nenávist mezi rody, zlost mezi členy rodiny i milenecké hádky. Často se ve mně hromadil vztek, který vzápětí na to vystřídala radost z usmíření.

Postavy

Všechny postavy působí věrohodně. Každá z postav dělá své vlastní chyby, někdy i opakovaně. Každá osoba má své vlastnosti, své způsoby a své chyby. Žádná z postav není dokonalá, takže bych si dokázala představit, že tady žijí mezi námi. Jako hlavní hrdinkou byla Helena, nebo Lennie, která se po většinu času považuje za zrůdu. Objevuje v sobě něco, co nechce. Neumí se s tím poprat a dělá jeden přešlap za druhým, ale nakonec se ze všeho dokáže vyhrabat. Helena je sympatická dívka, která trpí méněcenností, díky čemuž mi padla do oka. Hned bylo jasné, že jí budu rozumět, protože spoustu pocitů a myšlenek jsme měli společných. Jako další hlavní hrdina je Lucas, který se vším Helen pomáhá. Je to prototyp milého hezounka, kterého budete mít rádi, ale nějak extra k srdci nepřiroste. Samozřejmě, že jeho chování je ušlechtilé, až to za srdce tahá, ale občas se to přehání. Takže to všechno musí někdo vyvážit a tím je Kreón. Tajemný zlý chlapík se špatnými úmysly. Je zahalený temnotou a tajemstvím, takže je jasný záporák. A tím pádem si vysloužil post mých oblíbených hrdinů. Přestože je zlý až do morku kostí a bez zaváhání zabije, má v sobě i špetku slušnosti a možná i srdce, které někdo musí rozmrazit.

Styl psaní

Autorka píše jednoduchým, čtivým stylem, který padne všem. Kromě střídání er a ich forem, které někdy kostrbatě střídá, je kniha čtivá, přesto oddechová. Autorka má hodně bujnou fantazii, což se krásně odráží v děti i v detailech knihy. Právě v různých detailech si autorka vyhrála, ale takovým způsobem, že mě to bavilo.

Hodnocení

Knihu hodnotím kladně, protože mě přes všechno očekávání, překvapila. Mile. Krásné letní čtení, které jsem měla za necelé dva dny přečtené. Trochu mě naštval otevřený konec, protože netuším, jestli bude nějaký pokračování. Jestli ano, bylo by to super, ale jestli ne… Tak mě naštvou, protože je ještě hodně věcí, co se musí dovysvětlit.
Nakonec uděluji devět bodů. Přestože je kniha skvělá, nápaditá a čtivá, chybí tam něco, za co bych mohla dát ten desátý bod. Knihu beru jako úžasnou oddechovku, ke které se časem vrátím, ale jsou i lepší knihy.

Komentáře (0)

Přidat komentář