Vztahy bez stížností

recenze

„Když lidé chtějí naplnit své potřeby ve vztahu, mají spíš tendenci si stěžovat na to, co prožívají, než vyjadřovat to, co si přejí. A přitom výzkumy potvrzují, že právě stěžování rozleptává a ničí základy většiny vztahů. Stěžování si druhému člověku snižuje celkovou energii daného vztahu. Stěžování si na druhého člověka způsobuje, že má ten druhý pocit, že si ho dost nevážíte, a zaráží do vztahu klín."

A nejen to. Stěžování dusí atmosféru kolem, je tu tíha toho, že si chcete podvědomě získávat lidi na svoji stranu, aby i protistranu oni hanili, může to být motivováno i tím, že si touto agresivitou jen dobíjíte energii, je to zvyk, odměna mozku, můžete se tím vystavováním svých stížností jen vychloubat. Ach, je tolik rafinovaných kořínků, jež klíčí pod každou lidskou stížností a zlobou. Tolik, až se z této knihy stává velmi intimní čtení, u něhož, zůstanete-li otevření a nenaštvete se hned na desáté straně, se častokrát zastydíte až do morku kostí.

Ale právě to je potřeba proto, abychom se naučili se svými vztahy nakládat jinak. Ono to všechno, co tu autor uvádí jako nevědomé příčiny našich brblavých nálad, je sice tak snadno pochopitelné podle psychologie, ale také je to z velké části naučené, odkoukané jednání, chování. Jen málokdy je to čirá přirozenost lidské duše.

Síla negativních komentářů
Nikdy bych nevěřila, kolik pravdy je na tom, že negativní slovo skutečně ovlivňuje nejen náladu, ale i atmosféru v rodině, a především potom i pohled na svět, pohled do budoucnosti, doslova si takovým stěžovacím způsobem života uzavíráte jakýkoliv rozvoj vpřed, jakékoliv pozitivní zážitky. Ty se potom stávají leda tak vynucenou odměnou od někoho, nebo raritou, ale… ten otrávený vzduch stále přetrvává. Jsem si jista, že Vztah bez stížností (stejně jako kniha předchozí Svět bez stížností) jsou dost argumentačně silné na to, abychom pochopili, že vztahy a pohled na svět je potřeba dávat do určitého procesu, řešení problémů a hledání řešení, nikoliv do zacykleného kolečka hořkosti, umanutosti a sebelítosti stále dokola omílané. Autor prokládá text citacemi, které si stojí za to zapamatovat…

Naše chování bývá důkazem emočních jizev z dětství.
Chápu, že tě to štve. Co bys potřeboval?

Náš výbuch způsobí, že se druhá strana cítí ohrožená a napadená, takže reaguje protiútokem, a my se dočkáme přesně takové reakce, jaké jsme se obávali.

Stížnost je energetické vyjádření zaměřené spíš na daný problém než na hledání jeho řešení.

Příběh, který jsme si vytvořili, pokládáme za pravdivý, a pak vyhledáváme zkušenosti, které naši naraci podpoří.

… a také výzkumy, které dokazují vliv negativních stěžování na vztahy, a svými zkušenostmi, z nichž asi nejvíce mi utkvěla v paměti ta, kdy se celá rodina rozklížila do hádek jen z vědomí, že autor pojede na nějakou dobu pracovně mimo rodinu: nikdo nic neřekl, ale vědomí, že za chvíli budou sami, docela otrávilo a rozhádalo ovzduší. A o tom to je. O tom, že v takové chvíli je třeba najít tu příčinu, která nemusí okatě souviset s tím, co se teď v tomto okamžiku děje, a nereagovat zkratkovitě, tedy tak, že jsme hloupí, naštvaní, je to vaše chyba…
Bez hlubšího pochopení není dobrých vztahů – jak stará a známá pravda. A tady platí trojnásob!
Vřelé doporučení této knihy je z mé strany doprovázeno malým upozorněním: nesmíte se bát si sáhnout do svědomí. Pak má tato kniha skutečně potenciál měnit vaše životy.
Renata Petříčková, ctusi.info

Komentáře (0)