Vzpomínky z dětství
recenze
Po strništi bos (2013) / asam" Není to kronika mého dětství, ani naší rodiny, chtěl jsem, aby to byla krásná literatura". to jsou slova autora knížky "Po strništi bos" pana Zdeňka Svěráka. A opravdu to "KRÁSNÁ" literatura je.
Příběhy z dětství malého kluka, který je nucen se s rodiči přestěhovat na venkov. To sebou přináší řadu nových zážitků, ale taky problémů, nová kamarádství
Každý začátek je těžký, zvláště pro kluka z Prahy, který neví jak to na venkově chodí, vše je pro něho nové a klukům jsou jeho bílé ponožky a černé vyleštěné botky jenom k smíchu. Děti na venkově dovedou být nemilosrdné, posmívají se a i nějaká ta rána padne. A to ještě od holky- no ostuda!
Vše se odehrává v nelehké době pro Čechy v době protektorátu, strachu z Němců, z války.
Jako ostatní venkované i Edova rodina se musí postarat o živobytí jak se dá, chová slepice, králíky holuby. Ještě že tatínek odebírá časopis Rádce z Předmostí. Podle návodu v časopise vyrobil dva úly a rozhodl se chovat včely. Ty ovšem potřebují v zimě dokrmovat cukrem, a ten je jenom na příděl .Nedá se nic dělat, kluci musí jít do cukrovaru krást. Povídku "Akce cukr" čtete jako detektivku.
A vůbec - napsat dobrou povídku není jednoduché. Taková povídka má svá pravidla. Nesmí být dlouhá, není možné zde široce rozvíjet dějová témata, rozplývat se nad krásami přírody , dlouze popisovat charakter osob. V několika málo odstavcích musí být vše. Děj, napětí a samozřejmě vyvrcholení - pointa.
Když už jsem zmínila povídku o krádeži cukru tak v této povídce pointa nemá chybu. Stačí několik slov a je vám jasné jaký strach musel Eda mít..
Pan Svěrák je mistr ve vyprávění, jeho čeština je krásná, slova padnou na své místo jako ulitá. Povídky jsou laskavé, humorné i dojemné.
Knížku přečtete za jeden večer a věřte mi, že je to večer velmi příjemný.
Vydalo nakladatelství Fragment