Vypravěčka

recenze

Meč a ptáček (2019) / Kikina182
Vypravěčka
V Jeru není dobré být zvláštním. Každý, kdo je obdařen jakýmkoli druhem magické moci je bez váhání popraven králem. Takový osud potká i Mesharu, která je popravena přímo před svým manželem a dcerou. Než však vydechne naposledy vyřkne slova, která slibují zkázu králi a jeho synovi, ale zároveň ochranu pro její dceru, Skřivánka, která je od té chvíle němá.

O mnoho let později se Skřivánek stává zajatcem krále Tirase, syna muže, jenž zabil její matku. Svým způsobem je to pro ni stejnou měrou vysvobození jako uvěznění, protože král s ní jedná mnohem lépe než její vlastní otec. Nesmí však zjistit její tajemství. Ačkoli je němá, stále má magickou moc Vypravěčky. Dokáže věci a zvířata přesvědčit, aby dělali, co chce. V králově paláci však není jedinou, kdo má nějaké tajemství.

Amy Harmon už před lety v Česku jedna kniha vyšla, ale já jsem autorku zaregistrovala až právě díky knize Meč a ptáček. Anotace této knihy na jednu stranu působí opravdu zajímavě, ale na druhou i tak trochu otřepaně. Ovšem i tak mě kniha lákala a když jsem viděla, jak vysoké hodnocení má v zahraničí, byla jsem rozhodnutá dát knize šanci.

Příběh je napsán v ich-formě prostřednictvím hlavní hrdinky Skřivánka. Přestože na tomhle způsobu vyprávění není nic zvláštního, tak mi to svým způsobem přijde, jako kdyby v tom byl nějaký hlubší smysl. Vždyť dívka z jejíhož pohledu příběh je, která ho vlastně vypráví, je němá. A právě proto mi to přijde ještě mnohem zajímavější.

Styl psaní jako takový je skvělý. Bez problému jsem se do něj začetla a stránky mi docela rychle ubíhaly. Autorka se věnovala detailům, ale zároveň se u žádných popisů nezdržela tak dlouho, aby mě to začalo nudit. Součástí příběhu jsou navíc, dalo by se říct, rýmovaná zaříkávadla, která jsou pro děj důležitá, ale zároveň knihu trochu odlehčují.

Ze začátku jsem měla obavy, že kniha bude hodně podobná mnohým dalším. A svým způsobem opravdu je. Hlavní dějová linka, ta úplně nejjednodušší, je v podstatě stejná jako u mnoha dalších knih. Ale základové kameny se liší jen u mála příběhů stejného žánru, důležité je, co přijde pak.

V tomhle případě autorka vytvořila něco opravdu krásného. Vymyslela zápletky, které bych doopravdy nečekala a když to všechno pospojovala vznikl z toho příběh, který jsem hltala očima. Možná, že základ této knihy je ta nejobyčejnější zápletka ze všech, ale těch tucet dalších zápletek a nečekaných rozuzlení to víc než dostatečně vynahrazuje.

Není překvapením, že se autorka nejvíc soustředila na postavu Skřivánka, která je popsána opravdu špičkově. A to od vzhledu přes její citové rozpoložení až přes ty nejtajnější myšlenky. Ale i u ostatních postav si dala pravdu záležet. Mají jedinečné vlastnosti, díky kterým jsou rozeznatelné od ostatních a postavy, které se objevují v příběhu pravidelně mají stejně jako hlavní postava opravdu zajímavý životní příběh, který vysvětluje proč jsou takoví, jací jsou.

Autorka si s každou složkou tohoto příběhu dala opravdu velkou práci a podle mě se její úsilí vyplatilo do poslední kapky. Tahle kniha je totiž opravdu skvělá, mnohem lepší, než jsem čekala. A přestože měla uzavřený konec se už nemůžu dočkat druhého dílu s novými hrdiny. Věřím, že bude stejně skvělý jako Meč a ptáček.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Euromedia - Yoli.

Komentáře (0)

kniha Meč a ptáček recenze