Všude manžel o dvou kůrkách

recenze

Všude manžel o dvou kůrkách (2010) 2 z 5 / AngelaRose
Všude manžel o dvou kůrkách

Isabela je rozzuřena na svého manžela, který ji nakazil pohlavní chorobou. Je plně rozhodnuta, že se mu pomstí. Chce dát manželovi ochutnat jeho vlastní medicínu a začne si domů vodit jednoho milence za druhým. Tuto metodu považuje za úspěšnou a navíc docela zábavnou.

Ačkoliv kniha nepatří mezi žánry, které obvykle čtu, rozhodla jsem se, že po ní sáhnu pro oddech a zpříjemnění odpoledne. Byla jsem zvědavá, co se skrývá za zajímavým názvem a za jasně hovořící anotací. Neočekávala jsem nic, z čeho bych byla bůhvíjak nadšená nebo zklamaná, bohužel se přikláním spíše k té druhé variantě.

Mezi klady bych zařadila čtivost, příběh sice nepřekypoval originalitou a bohatou slovní zásobou, ale dokázala jsem se začíst a děj velmi rychle ubíhal. Možná je to rozdílným věkem nebo za tím stojí něco jiného, ale po celou dobu jsem musela kroutit hlavou nad hlavní hrdinkou.

Isabela mi byla opravdu nesympatická, nesoudím tak její rozhořčení nad manželem a pomstou založenou na střídání milenců, ale nesedla mi jako osobnost. Zakládala si na dobrém vzhledu, s čímž se pojilo přehnané sebevědomí a faleš. Jako by nikdy nejednala tak, co si ve skutečnosti myslela, za vším se schovávala přetvářka.

Veškeré postavy mi přišly ploché, bez charakteru. Manžel, bratr, švagrová, i samotné hlavní hrdince toho hodně chybělo. Problémy se většinou řešily odjezdem na dovolenou, dobrým jídlem a utrácením.

Co mě potěšilo bylo, že Isabelin poslední milenec bydlel v Brtnici a byla vyzdvihnuta krásná příroda - naše městečko je v tomto opravdu kouzelné.

Úplný závěr se podle mého moc nehodil a přišlo mi to až trapné. Nevadilo to, protože by se asi nenašlo nic, co by mohlo konec výrazně vylepšit. Je mi to líto, ale nemohu potlačit zklamání. Aspoň jsem mohla popřemýšlet nad tím, jak to je v dnešní době se společností. A našlo se i pár vtipných momentů.

Pokud od knihy nebudete očekávat mnoho a vezmete si ji jen na oddech, možná nebudete zklamaní. Jak se říká, sto lidí, sto chutí. Za mě to jsou dvě hvězdičky.

Komentáře (0)

Přidat komentář