Vstříc růžové budoucnosti?

recenze

Rozlet Gemmy Hardyové (2014) / monushka (401 views)
Vstříc růžové budoucnosti?
Po delší době jsem hledala nějakou špetku čisté romantiky, která by mi trochu zpříjemnila blížící se podzimní sychravé večery. Když jsem narazila na Rozlet Gemmy Hardyové, knihu, která je označována jako novodobá Jana Eyrová, měla jsem vybráno.

Nezapomenutelnou Janu Eyrovou jsem četla kdysi dávno na střední škole jako povinnou četbu. I přesto, že to byla kniha, kterou jsem v té době musela přečíst, zamilovala jsem si jí a příběh si pamatuji dodnes. Pak jsem asi před dvěma lety četla knihu s prostým názvem Jane od April Lindnerové (vydalo nakladatelství Ikar). Ta je příběhem Jany Eyrové odehrávajícím se v současné době. Mimochodem, toto zpracování se mi také líbilo, i když klasika je klasika. Abych se ale vrátila k porovnání Jany Eyrové a Rozletu Gemmy Hardyové. Jeden hlavní rozdíl mezi oběma knihami je - děj Jany Eyrové se odehrává během 19. století, s Gemmou se dostaneme do 60. let 20. století.

Sto let je sto let a za tu dobu se spousta věcí změnilo. Některé však zůstaly stejné. Hlavní hrdinky mají spoustu společného - obě dvě jsou siroty, které se snaží najít v životě nějaký pevný záchytný bod, ke kterému by se mohly vracet. Je jasné, že kruté dětství zanechalo šrámy na jejich duších, ale srdce mají obě dvě jako z ocele. Ne tak studené, ale jen tak je něco nerozhodí. Ale i přesto je jejich cesta za štěstím trnitá.

Gemma. Jako malá holčička bydlela se svými milujícími rodiči na Islandu. Ale rodiče jí ještě jako malé holčičce zemřeli a pro Gemmu si přijel bratr její matky, který jí odvezl s sebou do Skotska, ke své rodině. Strýček si Gemmy vážil a velmi si jí oblíbil. Ti dva si mezi sebou vytvořili silné citové pouto. O to horší bylo pro Gemmu přijmout fakt, že její otec zemřel. Gemma poté zůstane ve spárech své kruté tetičky, která Gemmou pohrdá a dává jí to bez jakýchkoliv ohledů na své svědomí dostatečně najevo. A když se do toho navíc připletou ještě bratranec Will a sestřenice Veronica a Louise, je jisté, že Gemma nemá zrovna na růžích ustláno.

Rozlet Gemmy Hardyové je rozdělen na pět částí, které na sebe navazují. Tyto části pak mají dohromady třiatřicet kapitol. Já jsem si po dočtení jedné kapitoly řekla, že ještě alespoň jednu a skončila jsem u minimálně dalších dvou, ačkoliv jsou kapitoly poměrně delší.

Gemmu jsem si zamilovala hned při prvním setkání s ní. Soucítila jsem s ní, s jejím krutým životem, bylo mi jí velmi líto, bylo mi líto toho, jak se k ní zbytek její rodiny chová jako ke kusu nějakého hadru. Tetička navíc Gemmu, místo toho, aby se musela dále s pohrdáním ve tváři koukat na to, jak pomalu roste v krásnou mladou ženu, pošle do jedné internátní školy. Jeden by si pomyslel, že od této chvíle se bude její život ubírat jen lepším směrem, ale není tomu tak. Jedinou oporou a první opravdovou přítelkyní se pro Gemmu stává Miriam. Ale jejich společné štěstí také nemá trvat dlouho…

Gemma se už jako dospělá mladá žena stane au-pair jedné mladé slečně, která jí v mnohém připomene samu sebe. Zde také nalézá místo v životě, které by mohla považovat za svůj domov. A když se pak setká s opatrovníkem mladé slečny, jíž je učitelkou a kamarádkou, věci se začínají dávat do pohybu. Do té chvíle než Gemma nalezne pravé štěstí, si musí několikrát projít doslova peklem.

Jméno Gemma nebylo jejím původním. To jí vybral její strýc, když si jí odvážel z Islandu. Jaké je její původní jméno? Vrátí se někdy na svůj rodný Island, na který má z doby svého útlého dětství ty nejkrásnější vzpomínky? K moři, které jí sebralo milovaného otce? Bude někdy také milována takovou silnou láskou, jakou byla milována její matka?

Rozlet Gemmy Hardyové bych doporučila přečíst všem, kteří si oblíbili její “předchůdkyni”, Janu Eyrovou. I když ne každému se bude tento příběh zamlouvat, tak alespoň bude moc popřemýšlet o podobném osudu hlavních hrdinek a bude moci tyto dva příběhy porovnat.

Nakladatelství: Plus
Rok vydání: 2014
Počet stran: 464
Překlad: Čeněk Matocha

Komentáře (0)

kniha Rozlet Gemmy Hardyové recenze